K této verzi se přiklonil během své návštěvy Tel Avivu také americký prezident Joe Biden. Izraelci rovněž zveřejnili odposlech dvou členů Hamásu, kteří připisují akci Islámskému džihádu.
"Žádná naše raketa u nemocnice nebyla. V této době jsme nebyli aktivní ve městě Gaza ani v okolí," popřelo vedení Islámského džihádu veškerá tvrzení, která ukazují na něj. Tato teroristická skupina je mnohem menší, ale starší než Hamás a zároveň nemá ambice vládnout Palestincům. Jejím jediným cílem jsou útoky na Izraelce.
V posledních letech Islámský džihád působí ve stínu Hamásu, ale udržel si vlastní nezávislou existenci. Velikost a výzbroj obou organizací je ale nesrovnatelná. Zatímco ozbrojené složky Hamásu, zvané Kásámovy brigády, mají zhruba 40 tisíc mužů a celkově je Hamás schopen postavit se zbraní v ruce stotisícovou armádu, členů Islámského džihádu není podle izraelské kontrarozvědky více než tisíc.
Zatímco Hamás ve své současné podobě vznikl v roce 1987, Islámský džihád byl založen na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let minulého století a u jeho zrodu stál lékař Fathí Šikakí. Skupina měla od počátku jediný cíl - násilný boj proti Izraeli. "Jsme bojovníci za svobodu proti okupaci. Chceme, aby Izraelci sdíleli naši bolest," řekl jeho zakladatel.
Teror devadesátých let
Fathí Šikakí obdivoval íránskou islámskou revoluci a jejího vůdce ajatolláha Chomejního. Jeho organizace proto dostávala zpočátku peníze hlavně z Teheránu, později také z Libye od Muammara Kaddáfího, ze Sýrie a Súdánu. První velkou akci, po níž se o ní začalo mluvit, byl nečekaný útok u Zdi nářků, posvátného židovského místa v Jeruzalémě. Skupina tří členů džihádu hodila na prostranství před zdí tři ruční granáty v době, kdy tam probíhala slavnostní přísaha vojáků izraelské armády.
Organizace podle očekávání odmítla mírové dohody, které v roce 1993 podepsali izraelský premiér Jicchak Rabin a předseda Organizace pro osvobození Palestiny Jásir Arafat. A udělala vše pro to, aby je zničila. Devadesátá léta jsou proto spojená s krvavým terorem, ke kterému se Islámský džihád hrdě hlásil.
V lednu 1995 dva teroristé z organizace čekali na křižovatce u města Beit Lid, kde se protínají trasy různých autobusů. Na zastávkách čekali v neděli ráno, protože věděli, že v této době se izraelští vojáci po šabatu přesouvají ke svým jednotkám. Dvojitý sebevražedný atentát připravil o život 19 vojáků a v Izraeli je známý jako Masakr v Beit Lid. Oba teroristé měli na svých tělech připevněno pět kilogramů TNT a hřebíky.
Atentáty proti Izraelcům
Tento čin byl začátkem série sebevražedných atentátů, ke kterým se střídavě hlásil Hamás a Islámský džihád. Jejich cílem bylo zničit dohodu a roznítit znovu ozbrojený odpor proti Izraeli. Džihád se přihlásil k řadě útoků, například v červnu 2002 se jeho člen odpálil v autobuse jedoucím z Tel Avivu do Tiberiasu na severu země. Zemřelo sedmnáct lidí.
Poslední velký teroristický útok Islámského džihádu před tím, než bezpečnostní plot a přísnější kontroly na izraelské straně snížily násilí, se odehrál 17. dubna 2006 během židovského svátku Pesach. Sebevražedný atentátník usmrtil před restaurací na autobusovém nádraží v Tel Avivu jedenáct lidí.
Později se Islámský džihád soustředil hlavně na odpalování raket z Pásma Gazy a ne vždy dodržoval příměří, ke kterému se zavázal Hamás. Zakladatel džihádu Šikakí našel smrt v roce 1995 na Maltě. Cestoval přes ostrov z Libye do Sýrie, a když vyšel ze svého hotelu na ulici, projel kolem něj motocykl a člověk, který seděl za řidičem, Šikakího několika ranami z pistole zastřelil.
