Od naší spolupracovnice v USA - "Podle mě Trump miluje Ameriku. Myslím si to proto, že prosazuje hodnoty jako svoboda slova, náboženská svoboda a vystupuje proti potratům. Především ale slibuje, že ochrání naše hranice před ilegálními přistěhovalci," vysvětluje důchodkyně Sue.
Jako další členky této křesťanské skupiny se hlásí k evangelické církvi Božího společenství. Zda je program prezidentského kandidáta v souladu s tím, co hlásá Bible, je pro ni mimořádně důležité.
Právě křesťané jsou skupinou, která může výsledky prezidentských voleb značně ovlivnit. O to víc zde, v dvouapůlmilionové aglomeraci Pittsburghu, ležící v Pensylvánii, jednom z klíčových států, kde se bude v úterý 5. listopadu rozhodovat o tom, zda v Bílém domě usedne Donald Trump, nebo demokratka Kamala Harrisová. Průzkumy naznačují, že v Pensylvánii i dalších takzvaných "swing states" bude souboj mimořádně těsný.
Ve Spojených státech se ke křesťanství hlásí 63 procent obyvatel, tedy asi 210 milionů Američanů. A zatímco u katolíků má preference Harrisová i Trump vesměs vyrovnané, u jiných denominací výrazně převažuje podpora republikánského kandidáta.
Podle Jacoba Schillera, profesora politologie z Pittsburghské univerzity, politické preference amerických křesťanů závisí na tom, zda považují bibli za boží slovo, které je potřeba striktně následovat. "Vidíme to například u bílých evangelíků. Ti jsou morálně a společensky velmi konzervativní. Například stejnopohlavní sňatky jsou pro ně nepřijatelné a potrat považují za vraždu nevinného života, protože to tak stojí v písmu a není zde žádný prostor pro interpretaci," vysvětluje akademik.
U protestantů, kteří na znalost bible kladou větší důraz než katolíci, podle předvolebního průzkumu centra Pew Research dosahuje podpora Donalda Trumpa 61 procent. Republikánského kandidáta pak hodlá volit dokonce 82 procent bílých evangelíků.
Bible a tradice
Zatímco před čtyřmi lety, kdy Trump prohrál s Joem Bidenem, bylo pro republikánské voliče jedním z nejpalčivějších témat omezení (nebo rovnou zákaz) interrupcí, dnes je Trumpovy podporovatelky z Pittsburghu zmiňují spíš okrajově.
Celou skupinou naopak rezonuje téma nelegální migrace. Křesťanky se bojí kriminality, kterou příliv přistěhovalců hispánského původu do USA podle nich nutně přináší. "Podívejte se, co se děje na hranici s Mexikem: pašování drog, obchod s lidmi… A ještě k tomu zneužívají děti. To je přece obrovský problém," upozorňuje Denice, která se jako jediná ve skupině hlásí ke katolické církvi.
"Já z toho nemám dobrý pocit ani tady v Pittsburghu. Jak se asi cítí farmáři v Texasu, když si ilegálové krátí cestu přes jejich pozemky? Vždyť je to přímo ohrožuje," namítá Barbara, která v kostele pracuje jako asistentka pastora. Některé ženy poukazují hlavně na ekonomické důsledky imigrace. "Staráme se o ilegální přistěhovalce, platíme jim zdravotní pojištění a další benefity a pak nám nezbývají peníze, abychom se postarali o naše vlastní lidi bez domova. Ti nedostanou nic," tvrdí bývalá učitelka Debbie, která přiznává, že obvykle je mezi přáteli jediná republikánka.
Politolog Jacob Schiller vysvětluje, že odklon od tématu potratů je logický. Podle něj republikáni dosáhli, čeho chtěli, když Nejvyšší soud před dvěma lety zvrátil rozhodnutí v případu Roe versus Wade z roku 1973, který ženám na federální úrovni garantoval právo na potrat.
"S každou imigrační vlnou se mezi lidmi objevuje strach, že nově příchozí změní to, jak Amerika vypadá a jak ji znají. Kromě toho se ale také konzervativci obávají, že se z nich kvůli přílivu imigrantů stane menšina a nebudou moci společnost ovlivňovat s takovou efektivitou, s jakou to dokážou dnes," přibližuje Schiller.
S protrumpovským naladěním místních žen souzní i pastor zdejšího Kristova luteránského kostela Ronald Breight, který sám sebe považuje za konzervativce. "Věřím, že principy, na kterých byly Spojené státy založeny, naše ústava s jejími původními dodatky a morálka, jsou pro naši zemi lepší než progresivní agenda. Tradiční rodina je to, co vždy bylo esencí stability ve společnosti," myslí si.
Progresivní názory Kamaly Harrisové a dalších demokratů vadí i členkám ženské skupiny. "Jsou příliš liberální. Chtějí prosadit manželství pro všechny, znormalizovat transsexualitu, vůbec se neohlížejí na to, co se píše v bibli. Berou to jen jako doporučení, kterými se vlastně nemusíme řídit," kroutí hlavou Sue.
I v bibli se hřeší
Reverend Breight dodává, že jako pastor sice nemůže svým farníkům říct, koho by měli volit, může jim ale nabídnout - a nabízí - srovnání, jak se který kandidát staví k různým otázkám. Pokud by měl odhadnout, jak budou volit členové jeho církevního společenství, očekával by 80procentní podporu Donalda Trumpa.
Přestože má bývalý prezident mezi členkami skupiny jednoznačnou podporu, za bezchybného politika jej nepovažují. "Kolikrát někoho urazil, i v přímém přenosu v televizi," zmiňuje rusovlasá Alyssa, která se sice prezidentských voleb účastnit nebude, ale má blíž, stejně jako zbytek žen, k Trumpovi.
"Samozřejmě, že v minulosti nasekal spoustu chyb, ale myslím, že se za ty roky změnil. Navíc ani v bibli nebylo člověka, který by nezhřešil. Nemělo by být odpuštění v povaze křesťana?" uvažuje nahlas Jean.
Jediný, kdo zde není stoprocentně rozhodnutý o své volbě, je o generaci mladší vikář luteránského kostela Vincent Mroz, který středeční skupinu navštěvuje pravidelně, i když spíše jako duchovní podpora.
"Harrisová slibuje, že se postará o střední třídu. To je pro mě zajímavé, protože se mě to týká a protože obvykle na střední třídu obě strany zapomínají. Kdybych se tedy rozhodoval čistě ekonomicky, volil bych ji. Hodnotami je mi ale bližší Donald Trump, protože více následuje křesťanské ideály," uvádí Mroz, který se připravuje na budoucí roli kazatele a sám vede hodiny studia bible pro dospělé.
Vikářův ideální prezident by měl mít Boha na prvním místě. "To nesplňuje ani jeden z nich. Vybral bych si tedy toho kandidáta, který bude mít na prvním místě život," dodává Mroz s tím, že posledních dvou prezidentských voleb se neúčastnil. Nedokázal si vybrat.
