V polovině září, kdy se vláda židovského státu rozhodla pro takzvaný lockdown, zjistili zdravotníci nákazu u 15 procent testovaných. V neděli, kdy vláda začala tvrdá opatření pomalu rozvolňovat, klesl počet nakažených při testech pod čtyři procenta.
Poslední čísla ukazují, že ve středu Izrael evidoval tisíc nově nakažených. Podmínkou ministerstva zdravotnictví pro uvolnění restrikcí byl pokles na hranici dvou tisíc nakažených denně. Před měsícem jich bylo za den téměř sedm tisíc, na konci září dokonce devět tisíc. Izrael má devět milionů obyvatel. Pro srovnání: v Česku za středu přibylo téměř 15 tisíc covid pozitivních.
Reprodukční číslo R, jež udává, kolik dalších lidí nakazí jeden infekční člověk, kleslo v Izraeli na konci minulého týdne na 0,8. Tedy na hodnotu, na kterou se chce zavedením přísných plošných opatření dostat v Česku ministr zdravotnictví Roman Prymula. Momentálně je u nás reprodukční číslo R na úrovni 1,36.
Uvolňování jsou v židovském státu ale velmi opatrná. Restaurace zatím otevřené nejsou, smějí pouze prodávat jídlo s sebou výdejními okénky. Lidé se mohou volně pohybovat, ale zakázána jsou shromáždění více než 20 osob. Ministr zdravotnictví Juli Edelstein ve čtvrtek prohlásil, že nařízení o maximálním možném počtu 20 osob na akcích se týká i svateb.
Děti superpřenašeči
V Izraeli jsou také stále zavřené školy. Ministerstvo zdravotnictví to zdůvodnilo tím, že děti jsou takzvaní superpřenašeči. Infekce je zasahuje stejně jako dospělé, ale nemají obvykle žádné příznaky, takže virus roznášejí dál. "Z testů vyplývá, že počet nakažených dětí je vyšší než dospělých," uvedlo ministerstvo.
Znovuotevření škol se předběžně plánuje na začátek listopadu. V pondělí se otevřely mateřské školy a hned první den testy ukázaly covid-19 u osmi učitelek a vychovatelek v jedné školce na telavivském předměstí Ramat Gan.
Vláda výslovně zakázala otevření školek a škol ve čtvrtích, kde žijí komunity ultraortodoxních židů. Tam se nákaza šíří nejvíce jednak kvůli velkému počtu lidí v bytech a domech, jednak kvůli tomu, že část této komunity vládní nařízení odmítá. Některé školy však i přes zákaz v pondělí otevřely.
Důvěra v premiéra klesá
Už minulý týden, ještě před uvolňováním opatření, potvrdil deníku Aktuálně.cz v telefonickém rozhovoru Izraelec Tomi Šved, že kolem ultraortodoxní komunity sílí napětí. Někteří Izraelci ji obviňují z toho, že právě ona může za šíření covidu-19 a za to, že zemi zasáhla druhá vlna nákazy.
Podle něj jde také o politický problém. "Policie proti těmto ultraortodoxním, kteří nařízení nerespektují, nezasáhne. Proč? Protože představují vlivnou voličskou skupinu a nehlasovali by už pro ty strany, které jsou teď ve vládě. To je v Izraeli problém, politika se míchá do rozhodnutí, která mají být učiněna na profesionální bázi," tvrdí Šved.
Důvěra v premiéra Benjamina Netanjahua a jeho schopnost řešit epidemii ale podle nejnovějšího průzkumu Izraelského demokratického institutu není velká. V šetření 63 procent dotázaných uvedlo, že Netanjahuovi nedůvěřuje vůbec nebo skoro vůbec. Naopak většina - 57 procent - věří schopnostem hlavního izraelského epidemiologa Ronniho Gamzua.
