V Íránu byla zatčena držitelka Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadíová

Mohammadíová byla podle nadace nesoucí její jméno zatčena na pietní akci uspořádané na počest právníka, který se specializoval na lidská práva a který byl za dosud nevyjasněných okolností nedávno nalezen mrtvý.

Íránské úřady zatčení aktivistky nekomentovaly. Podle AP tak nebylo okamžitě jasné, zda se musela vrátit do vězení, aby si odpykala zbytek trestu. Její stoupenci ale delší dobu upozorňovali, že Mohammadíové hrozí opětovné zatčení. Režim ji loni koncem roku dočasně propustil z vězení ze zdravotních důvodů.

Související

Nobelova cena pro Krasznahorkaie překladatelku Kolmanovou nepřekvapila

Samotné zadržení Mohammadíové její stoupenci popsali jako násilné. Doplnili, že spolu s ní bezpečnostní složky zatkly několik dalších aktivistů.

Zatčení Mohammadíové dnes ostře odsoudil mimo jiné i norský Nobelův výbor, který postup Teheránu označil za brutální. "Norský Nobelův výbor vyzývá íránské úřady, aby okamžitě objasnily místo pobytu Mohammadíové, zajistily její bezpečnost a integritu a bezpodmínečně ji propustily," uvedla v prohlášení organizace udělující Nobelovu cenu za mír.

Výbor také poukázal na to, že zpráva o zatčení přišla den poté, co si letošní laureátka Nobelovy ceny za mír, Venezuelanka María Corina Machadová, v Oslu ocenění vyzvedla.

"Vzhledem k úzké spolupráci mezi íránským a venezuelským režimem norský Nobelův výbor konstatuje, že paní Mohammadíová byla zatčena právě v době, kdy byla Nobelova cena za mír udělena venezuelské opoziční vůdkyni Marii Corině Machadové," uvedl výbor.

Původně byla aktivistka dočasně propuštěna pouze na tří týdny, úřady její čas na svobodě ale prodloužily, což lze podle AP částečně přičíst snahám dalších aktivistů a západních zemí. V aktivismu Mohammadíová na svobodě pokračovala. Zúčastnila se i několika protestů a poskytla rozhovory zahraničním médiím. V jednom případě se zúčastnila protestu před nechvalně proslulou věznicí Evín, kde byla uvězněna.

Mohammadíová, která dostala Nobelovu cenu za mír v roce 2023, si odpykávala trest vězení 13 let a devíti měsíců za obvinění ze spolčení proti státní bezpečnosti a šíření propagandy proti íránské vládě. Podporovala také hromadné protivládní protesty, které zažehla smrt mladé Íránky kurdského původu Mahsy Amíníové po zatčení mravnostní policií v roce 2022.

Související

Erdoganův kritik za mřížemi: co stojí za zatčením starosty Istanbulu?

Ve vězení Mohammadíová prodělala několik infarktů a v roce 2022 podstoupila operaci. Její právník na konci roku 2024 uvedl, že jí lékaři objevili kostní lézi, u níž se obávali, že by mohla být rakovinná, a která byla následně odstraněna.

Aktivistka Mohammadíová vystudovala fyziku na Mezinárodní univerzitě imáma Chomejního. Uvězněna byla dohromady třináctkrát a odsouzena pětkrát, v součtu ke 30 rokům vězení, píše AP.