


V Íránu byla opět zatčena držitelka Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadíová. S odvoláním na její podporovatele o tom informuje agentura AP. Íránské úřady se k zatčení 53leté bojovnice proti útlaku žen v Íránu a za dodržování lidských práv dosud oficiálně nevyjádřily.

Mohammadíová byla podle nadace nesoucí její jméno zatčena na pietní akci uspořádané na počest právníka, který se specializoval na lidská práva a který byl za dosud nevyjasněných okolností nedávno nalezen mrtvý.
Íránské úřady zatčení aktivistky nekomentovaly. Podle AP tak nebylo okamžitě jasné, zda se musela vrátit do vězení, aby si odpykala zbytek trestu. Její stoupenci ale delší dobu upozorňovali, že Mohammadíové hrozí opětovné zatčení. Režim ji loni koncem roku dočasně propustil z vězení ze zdravotních důvodů.
Samotné zadržení Mohammadíové její stoupenci popsali jako násilné. Doplnili, že spolu s ní bezpečnostní složky zatkly několik dalších aktivistů.
Zatčení Mohammadíové dnes ostře odsoudil mimo jiné i norský Nobelův výbor, který postup Teheránu označil za brutální. "Norský Nobelův výbor vyzývá íránské úřady, aby okamžitě objasnily místo pobytu Mohammadíové, zajistily její bezpečnost a integritu a bezpodmínečně ji propustily," uvedla v prohlášení organizace udělující Nobelovu cenu za mír.
Výbor také poukázal na to, že zpráva o zatčení přišla den poté, co si letošní laureátka Nobelovy ceny za mír, Venezuelanka María Corina Machadová, v Oslu ocenění vyzvedla.
"Vzhledem k úzké spolupráci mezi íránským a venezuelským režimem norský Nobelův výbor konstatuje, že paní Mohammadíová byla zatčena právě v době, kdy byla Nobelova cena za mír udělena venezuelské opoziční vůdkyni Marii Corině Machadové," uvedl výbor.
Původně byla aktivistka dočasně propuštěna pouze na tří týdny, úřady její čas na svobodě ale prodloužily, což lze podle AP částečně přičíst snahám dalších aktivistů a západních zemí. V aktivismu Mohammadíová na svobodě pokračovala. Zúčastnila se i několika protestů a poskytla rozhovory zahraničním médiím. V jednom případě se zúčastnila protestu před nechvalně proslulou věznicí Evín, kde byla uvězněna.
Mohammadíová, která dostala Nobelovu cenu za mír v roce 2023, si odpykávala trest vězení 13 let a devíti měsíců za obvinění ze spolčení proti státní bezpečnosti a šíření propagandy proti íránské vládě. Podporovala také hromadné protivládní protesty, které zažehla smrt mladé Íránky kurdského původu Mahsy Amíníové po zatčení mravnostní policií v roce 2022.
Ve vězení Mohammadíová prodělala několik infarktů a v roce 2022 podstoupila operaci. Její právník na konci roku 2024 uvedl, že jí lékaři objevili kostní lézi, u níž se obávali, že by mohla být rakovinná, a která byla následně odstraněna.
Aktivistka Mohammadíová vystudovala fyziku na Mezinárodní univerzitě imáma Chomejního. Uvězněna byla dohromady třináctkrát a odsouzena pětkrát, v součtu ke 30 rokům vězení, píše AP.



Za projev politické krátkozrakosti, nestatečnosti a schizofrenie ve středu označil Senát rozhodnutí vlády neručit za půjčku, kterou se rozhodla většina zemí EU poskytnout Ukrajině pro obranu před ruskou agresí. Důsledkem může do budoucna být snížení konkurenceschopnosti a obranyschopnosti Česka nejen v rámci EU. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) vyzval vládu k přehodnocení jejího postoje.



V živém žebříčku už vystoupal na šestnácté místo, od pondělí bude novou českou jedničkou. Jiří Lehečka zažívá v Miami jeden z nejlepších turnajů dosavadní kariéry. Už je v semifinále a věří si na víc. Na Floridě se z něj stává jeden z taháků: bude to právě český tenista, kdo vyzve italskou superstar Jannika Sinnera v boji o velký titul?



Důvěra českých firem ve využívání umělé inteligence (AI) ve vlastním provozu se za poslední dva roky zvýšila. Podniky přitom většinou předpokládají, že zavedení AI nepovede k zániku pracovních míst. Nejčastěji vidí uplatnění pro nástroje AI v administrativě, v personalistice a v marketingu a reklamě. Vyplývá to z průzkumu personální společnosti Randstad.



Slovensko od pátku zdraží naftu pro auta se zahraniční poznávací značkou na 2,012 eura (49,17 Kč) z nynějších 1,826 eura (44,62 Kč) za litr. Ministerstvo financí to uvedlo v nové vyhlášce. Dvojí ceny nafty, které už kritizovala Evropská komise, zavedla Bratislava v pondělí ve snaze zabránit vykupování tohoto paliva zahraničními motoristy.



Levný, rychlý a překvapivě účinný. Ukrajinský záchytný dron Sting mění pravidla vzdušné obrany, místo drahých raket nabízí řešení, které je dostupné ve velkém a připravené zasáhnout během vteřin.