Tallinn (Od našeho zpravodaje) - Až do propuknutí světové hospodářské krize v roce 2008 patřilo Estonsko spolu s Lotyšskem a Litvou k tzv. baltským tygrům, tedy zemím, jejichž ekonomika po odtržení od Sovětského svazu raketově rostla.
S příchodem krize se však motor tygrů zastavil. S jednou výjimkou. Estonsko zůstává světovým lídrem v oblasti elektronických služeb veřejné správy. K většině právních a správních úkonů stačí tamním obyvatelům občanský průkaz s čipem a PIN.
Elektronický podpis je samozřejmostí od roku 2000, elektronické volby zavedlo Estonsko jako první země na světě v roce 2005. V současné době už je dokonce možné hlas odevzdat prostřednictvím mobilu.
Daňové přiznání lze vyplnit a odevzdat z pohodlí domova do pěti minut, přičemž v roce 2010 tuto možnost využilo 92,4 % poplatníků.
"V Estonsku je prostě běžné používat internet všude. Na úrovni státní správy, místní samosprávy a samozřejmě byznysu," řekl před časem premiér Andrus Ansip.
Rozsah elektronických služeb řadí Estonsko mezi 25 pro podnikatele nejpřívětivějších zemí světa. Zatímco v Česku zabere založení firmy v průměru 20 pracovních dní, v Estonsku je to možné učinit přes internet přibližně za minutu. A občané jsou spokojeni.
Z březnového výzkumu veřejného mínění vyplynulo, že 96 % z nich uznává, že jim eGovernment šetří čas, 93 % je toho názoru, že je díky němu snazší obchodovat a 87 % je přesvědčeno, že má díky elektronickým službám státu lepší přístup k informacím.
eGovernment ušetří 2 % HDP ročně
Plně elektronizovaný je také systém zdravotnictví. Pacienti mají například anamnézu v elektronické registru, takže k lékaři či do lékárny stačí jít s občankou. Elektronicky a na dálku už jsou v Estonsku uzavírány i smlouvy, 98 % bankovních transakcí probíhá přes internet.
Krom toho, že tzv. eGovernment lidem šetří čas a nervy, šetří také peníze státní pokladně. Estonský úřad pro informační technologie odhaduje, že se takto daří ušetřit až 2 procenta HDP ročně.
Aby internetové služby k něčemu byly, je potřeba zajistit obyvatelům přístup k webu. Podle posledních statistik je v Estonsku online 95 % rodin s dětmi. Celkem má v Estonsku přístup k internetu 78,6 % obyvatel, což je rovněž jedna z nejvyšších hodnot na světě.
Odborníci nicméně radí neusínat na vavřínech a jít ještě dál. "Je čas, aby stát udělal další skok, protože vedle fyzického státu už vyrostl stát druhý - digitální," vyzývá konzultantka neziskové organizace e-Governance Academy Mari Pedaková.
Už není cesty zpět
Život v takovém elektronickém ráji má ale i své stinné stránky. Závislost na informačních systémech představuje dvě hlavní rizika: krádež dat nebo vyřazení páteřních systémů.
Druhá z možností by měla pro Estonsko doslova katastrofální důsledky. Celých 95 procent kritické infrastruktury je totiž na ICT závislých, přičemž funkce desetiny se bez správně fungujících ICT systémů vůbec neobejde.
"Už není cesty zpět. K papíru už se jednoduše vrátit nemůžeme," přiznala pro Aktuálně.cz Anu Kuttová z odboru mezinárodních vztahů Estonské obranné ligy (obdoba americké Národní gardy). Liga proto vytvořila vůbec první jednotku kybernetické obrany na světě.
V ní pracují jak vojenští odborníci, tak IT experti ze soukromého sektoru. Kybernetická jednotka je na rozdíl od konvenční armády vystavena permanentním útokům. Denně odvrací a analyzuje tisíce pokusů o narušení bezpečnosti.
Liisa Tallinnová z Estonského úřadu pro informační technologie Aktuálně.cz vysvětlila, že matematické modely, na jejichž základě jsou připravované státní krizové plány, počítají s tím, že pokud by byl po hackerském útoku vyřazen jeden klíčový sektor (telekomunikace, doprava apod.), dva dny by se nedělo celkem nic, ale po 48 hodinách by se začal hroutit chod celého státu.
"Netvrdíme, že je cesta, kterou se ubíráme, jediná správná. Chceme jen navrhnout možné řešení. Chceme se stát inkubátorem nápadů," dodala Tallinová.
V roce 2007 přišla studená sprcha
Estonci ostatně vědí, o čem mluví. V roce 2007 se tamní informační systémy a weby staly terčem jednoho - co do intenzity i sofistikovanosti - z nejrozsáhlejších kybernetických útoků v historii.
Také proto teď kybernetické zabezpečení estonských informačních systémů patří k nejlepším na světě. Není náhodou, že v Tallinnu sídlí expertní pracoviště Severoatlantické aliance pro kybernetickou obranu (Centre of Excellence). Tato centra kvality fungují jako elitní vzdělávací a výzkumná pracoviště. A podobně jako NATO pořádá společná vojenská cvičení, v Tallinnu pro spojence každoročně pořádají fiktivní kybernetickou válku.
Otázka kybernetické bezpečnosti ale není jen o dokonalém bezpečnostním softwaru. K narušení bezpečnosti totiž až v polovině případů dochází kvůli chybě člověka (například vyzrazením hesla, ztrátou flash disku apod.). Zásadám kybernetické bezpečnosti se proto Estonci učí na všech úrovních vzdělávání - od školky až po vysokou školu.
