Podle agentury AFP obyvatelé hlasovali o nových "prezidentech" a "poslancích" pod dohledem vojáků ozbrojených kalašnikovy a za odměnu dostávali losy. V loterii vyhrával každý účastník - buď lístek na koncert, nebo do divadla. V provizorních stáncích před volebními místnostmi si voliči měli možnost nakoupit potraviny za nižší ceny než obvykle.
Evropská komise v sobotním prohlášení označila volby za nelegální a uvedla, že je nemá v úmyslu uznat. Podle šéfky unijní diplomacie Federiky Mogheriniové je to zjevné porušení minských dohod.
Doněcká volební komise nebyla agentuře AFP na opakovaný dotaz schopna sdělit přesný počet voličů ve své "republice". Nicméně kolem 18:00 SEČ zde podle úřadů volební účast přesáhla 80 procent. V Luhanské oblasti pak účast činila 77 procent.
Zásadně odmítavý postoj zaujala i Praha. Ministerstvo zahraničí v prohlášení uvedlo, že organizaci takzvaných voleb na území Ukrajiny "ovládaném nestátními entitami" považuje za hrubé vměšování do vnitřních záležitostí Ukrajiny a za zásadní narušení ukrajinské svrchovanosti.
"Pouze ukrajinské úřady jsou dle mezinárodního práva oprávněné organizovat jakékoliv volby na území Ukrajiny. Žádné legitimní volby se nemohou konat na území, které fakticky kontrolují ozbrojené síly Ruské federace. Jejich konání navíc brání naplnění minských dohod, jejichž je Rusko stranou," zdůrazňuje se v prohlášení.
Volby vzbouřenci vypsali po smrti doněckého šéfa Alexandra Zacharčenka, který přišel o život 31. srpna při výbuchu v restauraci v centru Doněcka. Separatisté i Moskva z odpovědnosti za útok obvinili Kyjev. Ukrajinské vedení na druhé straně považuje atentát za výsledek boje o moc, který mezi sebou vedou frakce povstalců. Hovoří se také o snaze Moskvy zbavit se na Donbasu nepohodlných politiků.
Favoritem na převzetí vůdčího postavení mezi doněckými separatisty je Denis Pušilin, který Zacharčenka dočasně zastupuje. Podle agentury TASS, která volby sleduje se stejnou pozorností, jako by šlo o volby v Rusku, by předběžné výsledky měly být známy kolem půlnoci (kolem 23:00 SEČ).
Kyjev a Západ obviňují Rusko z vojenské podpory separatistů, což Moskva dlouhodobě popírá. Konflikt si od jara 2014 vyžádal více než 10.000 mrtvých. Mírové dohody uzavřené v roce 2015 v Minsku s cílem zastavit ozbrojený konflikt na východě Ukrajiny intenzitu bojů snížily. Přestřelky ale pravidelně propukají, bez ohledu na stále znovu uzavíraná a porušovaná příměří. Obě strany se z toho viní navzájem.
Mluvčí ukrajinských vládních sil Oleksandr Motuzjanyk v sobotu informoval o dalších čtyřech mrtvých v Donbasu. O život podle něj během pátku přišli dva ukrajinští vojáci a také dva "ruští okupanti".
