Sowová, známá pod přezdívkou Basia (Bára), se do odboje proti nacistům zapojila v lednu 1940, tedy několik měsíců po začátku druhé světové války. Účastnila se tajných kurzů pro zdravotníky a po vypuknutí varšavského povstání působila v lazaretech určených pro zraněné bojovníky. Podílela se také na přepravě léků a dalšího zdravotnického materiálu.
Bardzo smutna wiadomość.
— Fundacja Nie zapomnij o nas (@NieZapomnijONas) August 1, 2024
Dzisiaj, w 80. rocznicę wybuchu Powstania Warszawskiego, zmarła najstarsza uczestniczka Powstania – Barbara Sowa ps. "Basia".
Miała 106 lat. 🥺
"Nikt z nas nie czuł się bohaterem, wszyscy byliśmy jednakowi, po prostu stanęliśmy do walki.” – powtarzała.… pic.twitter.com/mtFdypoU0q
Z Varšavy se jí ještě dříve, než německá armáda začátkem října 1944 povstání potlačila, podařilo uprchnout. O zraněné odbojáře se starala až do srpna 1945. Podle polských médií o svém působení během povstání říkala, že "se nikdo z nás necítil hrdinou, všichni jsme byli stejní, prostě jsme šli bojovat".
Ozbrojená revolta proti nacistům v polském hlavním městě trvala 63 dnů. Zahynulo při ní kolem 18 tisíc povstalců a podle různých odhadů až 250 tisíc civilních obyvatel. Německá armáda, která měla obrovskou materiální převahu, ztratila asi 20 tisíc vojáků. Z Varšavy muselo odejít zhruba 700 tisíc lidí a město zůstalo ležet v troskách. K neúspěchu přispěl velkým dílem i fakt, že Rudá armáda se na příkaz Moskvy zastavila před branami města a žádosti o podporu povstalců vyslyšela jen velmi omezeně.
Na připomínkové akce k výročí začátku varšavského povstání letos přijel německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Ve středu v projevu řekl, že jeho země si je vědoma své historické odpovědnosti za činy, které němečtí představitelé spáchali za druhé světové války. Znovu poprosil o odpuštění za zvěrstva nacistů. Po Romanu Herzogovi je teprve druhým německým prezidentem, který do Varšavy přijel na výročí vypuknutí povstání.
Ve čtvrtek Steinnmeier se svým polským protějškem Andrzejem Dudou uctil památku obětí masakru ve čtvrti Wola. V prvních dnech povstání tam vojáci wehrmachtu zavraždili desítky tisíc jejích obyvatel.
Rozhlasová stanice RMF FM informovala, že během této pietní akce skupinka lidí s transparentem a megafonem křičela, že chtějí od Německa válečné reparace. Nyní opoziční strana Právo a spravedlnost, která v Polsku byla u moci do loňského prosince, po Německu požadovala reparace ve výši 1,3 bilionu eur, tedy 33 bilionů korun. Polská proevropská koalice, která vládu PiS vystřídala, ale přijala stanovisko Berlína, že otázka reparací je právně uzavřena.
