Praha/Montreal/Florida - Floridským záchranářům by mohli závidět i jinak slušně vybavení čeští nebo němečtí hasiči.
Ať už jde o úroveň autoparku, možnosti člunů nebo koneckonců i rozpočet.
Svědčí o tom i existence amerického Národního střediska pro hurikány se špičkovým monitorovacím systémem pro předpovědi počasí.
Právě v jeho dalším rozvoji spatřují experti nejefektivnější "zbraň" proti čím dál ničivějším hurikánům.
Lepší sondy a předpovědi
Ty letošní doslova trhaly rekordy.
Zářijová Irma byla nejsilnějším hurikánem, který byl zaznamenaný v Atlantiku mimo oblast Mexického zálivu a Karibského moře.
Provázel ho rekordní vichr o rychlosti 296 km/h a krátkodobě i 344 km/h, který pak za sebou zanechal na mnoha místech miliardové škody.
Těm se dá podle oslovených českých expertů zabránit jen dalším zlepšením meteorologických předpovědí. Tedy i odhadu trasy, kterou se ničivý hurikán vydá.
To v praxi znamená další rozšíření sítě monitorovacích meteosond a taky posílení superpočítačů, které údaje o teplotě mořských či vzdušných proudů, vlhkosti atmosféry či jejím tlaku zpracovávají do předpovědních analýz a map.
"Američtí experti dnes dokážou varovat před hurikánem, jeho silou a přibližným směrem asi tak s dvou- či třídenním předstihem. Zatím se přitom jen obtížně předpovídá, jaký směr nabere. V budoucnu by to ale mohlo být až pět dnů předem," vysvětluje klimatolog Ladislav Metelka.
Stále se podle něj nedá zcela přesně určit, zda hurikán trefí s určitostí nějakou oblast a co konkrétně tam trefí. Meteorologové hovoří "jen" o kvalifikovaných odhadech.
Obrovské peníze
Háček je ale podle Metelky v penězích.
Za každým zpřesněním předpovědí stojí velké investice do měřících meteostanic nebo meteosenzorů, stejně jako do zajištění dostatečné kapacity superpočítačů. O družicích ani nemluvě.
Význam investic do špičkových hydrometeorologických systémů podtrhuje i poměrně dramaticky se oteplující klima.
Nad ohřátými oceány se v atmosféře hromadí obrovské množství energie. A to jsou pak ideální podmínky pro stále extrémnější chování hurikánů v Atlantiku i tajfunů v Pacifiku.
"Znovu a stále naléhavěji se potvrzuje, že investice do systémů, které nás varují před extrémními projevy počasí, jejich silou a směrem, nejsou vyhozenými penězi. I kdyby ty pohromy měly přijít jen jednou za pět či deset let," míní klimatolog Ladislav Metelka.
A neukazuje jen do USA a Karibiku. Mnozí čeští politici i vlivní manažeři si podle něj pořád myslí, že stoletá povodeň přichází jednou za sto let.
"Ta přitom není měřítkem času, kdy živel přijde, ale jeho síly. A tu můžeme pocítit i dvakrát nebo třikrát za deset let," upozorňuje Metelka.
V případě hurikánů navíc budou podle něj rizika čím dál vyšší.
"Ať už jde o jejich počet nebo intenzitu, budou se s oteplováním klimatu měnit už jen k horšímu. Zvláště síla jednotlivých hurikánu bude v budoucnu narůstat," varuje rovněž klimatolog.
Investované peníze se vrátí
Čeští experti jsou přitom při doporučeních zahraničním kolegům velmi zdrženliví.
Američané jsou podle nich na vysoké úrovni jak s vybavením, tak s odbornými znalostmi. "Na úrovni" je ale podle nich i příroda, která na jih USA posílá čím dál ničivější hurikány.
"Proto bychom neměli nabírat ztrátu za jejich vývojem. To si ale Američané zcela jistě uvědomují," míní klimatolog Radim Tolasz.
Ten nedávno zastupoval Česko na jednání Mezivládního panelu pro klimatickou změnu (IPCC) v Montrealu.
Ničivé hurikány Harvey a Irma tam sice nebyly hlavním tématem, v kuloárech konference se o nich intenzivně mluvilo.
"Prožívali to všichni. Navíc tam byli i zástupci regionů, které hurikány postihly," dodává Tolasz s tím, že na potřebě investic do lepších sond a meteorologických systémů panuje mezi experty shoda.
Podle Tolasze se každý dolar investovaný do meteorologie vrátí v budoucnu státům několikrát - na zachráněných lidech i majetku. Jen není jasné kdy.
To bývá podle klimatologa Metelky pro politiky - zejména ty české - často problém.
"I v Česku bychom potřebovali více peněz na rozsáhlejší síť měřících stanic. Peníze se ale objeví většinou až tehdy, když přijdou povodně. A když pak dlouho nejsou, síť se zase redukuje, protože její údržba stojí peníze. Přesně v duchu zásady ode zdi ke zdi," popisuje Metelka.
Dráha ničivých hurikánů a tajfunů
Nebezpečí klimatických extrémů, jako jsou hurikány či tajfuny, nesouvisí podle Radima Tolasze ani tak s jejich silou, nýbrž dráhou.
"Ta je klíčová. Například loňský zářijový hurikán páté kategorie Matthew zasáhl stejnou oblast jako Irma a zbylo po něm sedm set mrtvých. I proto je tak důležité vědět, kam má hurikán přesně namířeno, aby se na něj lidé mohli připravit. A vědět to budeme jen s vybavením na úrovni," vysvětluje klimatolog.
Světová meteorologická organizace (WMO) minulý týden varovala před čím dál extrémnějšími a silnějšími bouřemi v Karibiku.
Podle expertů to znamená větší výdaje nejen do meteorologických systémů, ale taky odolnosti staveb v ohrožených oblastech.
Voda hnaná hurikánem Katrina zaplavila například v roce 2005 americké město New Orleans, protože přetekla anebo protrhla ochranné hráze řeky Mississippi.
Město následně úplně zaplavila voda z oceánu a blízkého jezera Pontchartrain. Z ekonomického hlediska jde vedle letošní Irmy o jednu z největších katastrof způsobenou atlantickým hurikánem.
To byl podle hydrologů typický příklad podcenění odolnosti infrastruktury. Stejně jako letošní špatná odolnost staveb v texaském Houstonu po nárazu hurikánu Harvey, která způsobila většinu tamních škod.
Lepší krizové plány
Samostatnou kapitolou pak zůstávají evakuační a krizové plány i nedostatek krytů. Během hurikánu Irma v tomto ohledu silně zaostávaly hlavně menší ostrovy v Karibiku.
Stejně jako větší Haiti nebo Dominikánská republika.
Francouzská, nizozemská a britská vláda pak sklidily ostrou kritiku kvůli tomu, že příliš pozdě vyslaly do postiženého regionu záchranáře a policejní posily.
Na mnoha jejich malých ostrovech v Karibiku vládl několik dní chaos, docházelo dokonce k násilí a rabování.
