Brusel - Teroristická organizace Islámský stát ovládá už jen zlomek území, které na Blízkém východě původně dobyla. Spolu s tím ale vzrůstá nebezpečí, že se do Evropy vrátí bojovníci, které islamisté v členských zemích EU zverbovali.
Evropský parlament proto nedávno přijal další opatření, jak zastavit financování nově vznikajících džihádistických skupin. Ve svém návrhu se europoslanci zaměřili na předávání informací o převodech peněz, jejichž původ nelze na první pohled vystopovat.
"Terorismus je globální zločin, takže účinná reakce musí být také globální," zdůraznil španělský europoslanec Javier Nart, který má návrh na starosti.
Například série teroristických útoků v Paříži v listopadu 2015 si vyžádala 130 mrtvých. "Je to silná hrozba, která visí lidem nad hlavou jako nějaké všemocné monstrum," uvedla předsedkyně speciálního parlamentního výboru pro boj s terorismem a sama Francouzka Nathalie Griesbecková.
Pro návrh nakonec hlasovalo 533 europoslanců, pouze 24 bylo proti. Evropská unie by podle jeho předkladatelů měla mnohem důsledněji sledovat finanční transakce, které provádějí blízkovýchodní charitativní organizace, a častěji sdílet informace zpravodajských služeb jednotlivých členských zemí EU.
V arabských zemích je navíc běžné převádět finance pomocí kurýrů, mimo oficiální bankovní domy. Tomuto typu převodu se říká hawala. "Co se týče tradičních způsobů převodů, jako je hawala, je zapotřebí zjistit, kdo peníze poskytuje a kam směřují," uvedl Nart.
Zdroje ropy islamistům vyschly
Islámský stát ztratil za poslední dva roky více než devadesát procent území, které v Sýrii a Iráku kontroloval, když byl v letech 2014 a 2015 na vrcholu moci.
Největším zdrojem jeho příjmů, ze kterých financoval i teroristické buňky v Evropě, byla vedle výběru daní či výnosů z uloupeného majetku těžba ropy a zemního plynu v syrské a irácké poušti.
V uvedených dvou letech islamisté ovládali jen v Sýrii přes 160 ropných vrtů. Podle odhadů londýnského Mezinárodního centra pro studium radikalizace a politického násilí (ICSR) činily zisky z prodeje ropy a plynu, pašovaných přes Turecko, více než půl miliardy dolarů.
Ropné zdroje ale "vyschly". Islámský stát přišel o drtivou většinu těchto příjmů při ofenzivě syrských vládních sil v centrální části země a kurdských jednotek východně od řeky Eufrat.
Totéž platí o penězích, které islamisté získávali výběrem daní a výpalného, z výkupného za unesené novináře či pracovníky humanitárních organizací a prodejem nakradeného majetku a artefaktů, které jim padly do rukou v iráckém Mosulu či syrské Palmýře.
"Každá kriminální aktivita je založena na logistice, na tu je potřeba se zaměřit," zdůrazňuje europoslanec Nart.
"Musíme se podívat i na pašování zlata, šperků a uměleckých předmětů," dodává španělský liberál. "A harmonizovat legislativu v jednotlivých zemích s ohledem na obchodování s cennostmi."
Předplacené debetní karty a virtuální měny
Evropský parlament ve svém návrhu tlačí i na výměnu informací mezi finančními institucemi, zpravodajskými službami a Europolem a na sdílení databází podezřelých transakcí. Zejména takových, do kterých jsou zapleteni jak jednotlivci, tak organizace operující pod rouškou netransparentních a autoritativních režimů.
Podle europarlamentu je nezbytné přinutit banky, aby lépe monitorovaly tzv. předplacené debetní karty. Ty nemusejí být propojeny s konkrétním bankovním účtem - jejich majitelé někdy dokonce ani žádný účet nemají.
A změny by se týkaly i unijní policejní agentury Europolu. Ta by se podle europoslanců měla ještě intenzivněji zaměřit na virtuální měny a decentralizované databáze, zaznamenávající všechny platby v rámci kryptoměn.
Stejně tak je nezbytné lépe kontrolovat původ peněz, které obdržely z neprověřených zdrojů muslimská kulturní a bohoslužebná střediska, ať už v Evropě, nebo jinde ve světě.
Nebezpečný návrat
Definitivní porážka Islámského státu, která se očekává v letošním roce, může urychlit návrat džihádistů do členských zemí EU. Odhaduje se, že do tzv. chalífátu se v uplynulých pěti letech z Evropy vydalo válčit na pět tisíc lidí, vesměs z Francie, Británie, Německa a Belgie.
Podle dostupných údajů se zhruba každý čtvrtý vrátí domů. Europol však varuje, že pokud bude Islámský stát definitivně sražen na kolena, toto číslo se zvýší.
Narůst může i počet teroristických útoků připravených jednotlivci na vlastní pěst a bez zázemí džihádistické skupiny, přičemž islamisté se mohou přesunout na internet a častěji využívat sociální sítě.
Evropská unie zavedla už v letech 2015 a 2016 řadu opatření, jak hrozbě terorismu čelit, a výrazně zpřísnila kontroly na vnějších hranicích EU. Loni na podzim přidala další nařízení, podle kterých se budou údaje o osobách z třetích zemí vstupujících do schengenského prostoru beze zbytku registrovat.
"Bude tak snadnější předcházet podobným neštěstím, jako byl útok na berlínský vánoční trh (v roce 2016), po němž vyšlo najevo, že pachatel používal 15 různých identit," uvedl španělský europoslanec Agustín Díaz de Mera García Consuegra.
