Neipyijto - "Zabíjeli a zabíjeli a těla vršili na hromadu. V té hromadě byl něčí krk, něčí hlava, něčí noha. Dokázala jsem se odtamtud dostat, ale ani nevím jak," popisuje Mumatz, jedna z rohingských žen pocházející z barmské vesnice Tula Toli.
Tady se na konci května odehrál jeden z prvních masakrů. Vesnice Tula Toli patří k prvním obětem brutálního tažení barmské armády proti muslimskému obyvatelstvu Barmy.
Když se Mumatz podařilo dostat z masového hrobu, padla do rukou barmských vojáků, kteří ji znásilnili. Pak ji zavřeli do dřevěné chatrče a tu zapálili.
Zachránila ji její sedmiletá dcera.
Společně z vesnice uprchly a skrývaly se ve vysoké trávě za přilehlými poli, než je našli ostatní vesničané a pomohli jim dostat se za hranice do Bangladéše.
Barmští vojáci zahájili vyhlazovací akce v Arakanském státě poté, co rohingští povstalci 25. srpna zaútočili na několik policejních a vojenských stanovišť.
Od té doby ze země do sousedního Bangladéše uprchlo přes 600 tisíc muslimských Rohingů.
Mumatz strávila v Bangladéši dva týdny v nemocnici. S popáleninami na hlavě a obličeji vyprávěla své svědectví z barmského masakru americké stanici CNN.
Svědectví z masakrů v Barmě
Accounts of rape, burning babies and murder: How a Rohingya massacre unfolded https://t.co/MbbDyql2gW pic.twitter.com/GoIn9QD264
— CNN International (@cnni) November 13, 2017
Na vlastní kůži prožila něco, co OSN označilo za "učebnicový příklad etnické čistky". Vypalování vesnic, znásilňování, masové vraždění, z toho všeho OSN barmské vojáky obviňuje.
Barmská armáda ale všechno rezolutně popírá. Generála odpovědného za operace v Arakanském státě ale velení bez vysvětlení odvolalo.
"Nevím, z jakého důvodu byl odvolán. Byl zařazen do rezervy," řekl agentuře Reuters generálmajor Ei Lwin.
Snaha barmské armády zakrýt stopy zločinů proti lidskosti naráží na svědectví přeživších. A těch postupně přibývá.
"Vojáci nás nahnali ke břehu řeky. Musely jsme si kleknout do řady. Pak začalo znásilňování a zabíjení," popsala hrůzy další z přeživších žen z vesnice Tula Toli tentokrát britské stanici BBC.
"Vytrhli mi ji z náruče," popisuje jiná žena moment, kdy přišla o svou roční dceru.
"Hodili ji na hromadu hořícího oblečení. Zadělávali ohně zapalováním osobních věcí lidí ve vesnici. A na tu hromadu hořících věcí ji hodili," říká s pláčem.
Utopit se na útěku je lepší volba
Kdo mohl, před barmskými vojáky uprchl.
Přes půl milionu lidem se to za tři měsíce povedlo. Tisíce dalších čekají na březích Bengálského zálivu na svou příležitost dostat se do Bangladéše.
Třináctiletý Nabi Hussain neumí plavat a moře uviděl poprvé v životě ve chvíli, kdy se na jeho břehu ocitl spolu s uprchlíky z vesnice na severozápadě Barmy.
Zoufalá situace ho ale donutila k zoufalému činu. Přitiskl se k prázdnému kanystru a vrhl se do vody v místě, kde řeka rozdělující Barmu a Bangladéš vtéká do moře.
Na něm doplul až ke čtyři kilometry vzdáleným bangladéšským břehům.
In one week, more than three dozen Rohingya boys and young men desperate to flee Myanmar's violence swam to Bangladesh. https://t.co/X6kUpgwW60 pic.twitter.com/51cp5sFhwH
— The Associated Press (@AP) November 13, 2017
"Hrozně jsem se bál, že umřu. Myslel jsem, že je to můj poslední den," svěřil se agentuře AP.
Za poslední týden stejnou cestu podnikly desítky chlapců, jako je on. "Zažili jsme tolik utrpení, že jsme si řekli, že utopit se ve vodě je lepší možnost," dodává Nabi Hussain
V Bangladéši, kam připlul, nikoho nezná. Jeho rodiče zůstali v Barmě a ani neví, jestli je jejich syn stále naživu.
Nechtěli ho nechat jít, ale už jim nezbývalo skoro žádné jídlo. A tak ho pustili spolu se skupinou mladíků, kteří se pro riskantní cestu také rozhodli.
Ani Su Ťij nedokáže čistkám zabránit
Z Nabiho se stalo jedno z takřka 40 tisíc dětí, které v současné době živoří v uprchlických táborech v Bangladéši.
Muslimští Rohingové čelí v buddhistické Barmě dlouhodobé diskriminaci. Nemají občanství, volební právo a nejsou uznaní jako národnostní menšina.
Barmské úřady je považují za přistěhovalce z Bangladéše. Oboustranné násilnosti si v Arakanském státě vyžádaly v minulosti tisíce obětí.
Vláda v Rangúnu obviňuje z rozpoutání násilností muslimské povstalce. A zásahy armády označuje za nutné potlačení rebelie. Za plošné čistky a masové vraždy v muslimských oblastech rezolutně odmítá jakoukoli odpovědnost.
Mezinárodní lidskoprávní organizace ale popisují postup barmské armády proti Rohingům jako mimořádně brutální etnické čistky.
Kritiku si za to vysloužila disidentka a nejvlivnější barmská politička Aun Schan Su Ťij, která nedokázala masakry na civilním obyvatelstvu odsoudit. Lidskoprávní organizace jako Human Rights Watch Su Ťij dokonce obvinily, že je součástí problému a za násilí na muslimském obyvatelstvu nese zodpovědnost.
Analytici ale upozorňují, že Su Ťij nemá moc na výběr.
Barma je silně rozdělená a postavit se proti buddhistické většině ve společnosti na stranu muslimských Rohingů by mohlo ohrozit pozici jak laureátky Nobelovy ceny míru, tak celé nově zvolené demokratické vlády. Její stabilita je po dlouhé vládě barmské vojenské junty (1962-2011) pořád velmi křehká.
Ve středu Barmu navštíví šéf americké diplomacie Rex Tillerson. S nejvyššími představiteli barmské armády bude jednat o stabilizaci situace v Arakanském státu.
