Exdisidentka Su Ťij v kleštích barmské armády. Na řešení krvavých masakrů Rohingů nemá sílu ani čas

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
14. 9. 2017 12:06
Bývalá disidentka a nejvlivnější barmská politička Aun Schan Su Ťij čelí rostoucí kritice z celého světa. Může za to její přehlížení armádního násilí, kvůli kterému zemi opustilo už 380 tisíc barmských Rohingů. Skoro 40 procent jejich vesnic je opuštěných nebo vypálených. Bývalí západní diplomaté a experti ale upozorňují, že Su Ťij nemá moc na výběr. Barma je silně rozdělená a postavit se proti buddhistické většině ve společnosti na stranu muslimských Rohingů by mohlo ohrozit jak pozici laureátky Nobelovy ceny míru, tak celé demokraticky zvolené vlády.
Vůdkyně Barmy Su Ťij.
Vůdkyně Barmy Su Ťij. | Foto: Reuters

Neipyijto - Je tomu už více než čtvrt století, co barmská disidentka Su Ťij získala Nobelovu cenu míru. Na ocenění ji tehdy navrhl československý prezident Václav Havel.

Teď ale lidé z celého světa podepisují na internetu petici, aby jí byla cena odebrána. Podpisů je už více než 400 tisíc.

Dlouho obdivovaná ikona boje za lidská práva a demokracii, politická vězeňkyně, morální vzor a symbol svobodné Barmy čelí obrovské vlně kritiky.

Nikdo nechápe, proč Su Ťij přihlíží tomu, co OSN označila za ukázkový příklad etnické čistky. Proč současná vůdkyně Barmy nezastaví masakr Rohingů, anebo se aspoň muslimské menšiny nezastane?

Soudy zní přímo z Barmy, od světových státníků, ale i od ostatních nositelů Nobelovy ceny.

"Pokud je politická cena za postup do nejvyššího úřadu v Barmě vaše mlčení, pak je ta cena až příliš vysoká," napsal minulý týden v otevřeném dopise jihoafrický arcibiskup a taktéž nositel Nobelovy ceny Desmond Tutu.

Všichni od Su Ťij očekávají velké věci. Jenže ani de facto hlava státu nemá v zemi, kde dlouhá léta vládla vojenská junta, úplně volné ruce.

Britský list The Guardian na to upozornili diplomaté a odborníci na politickou situaci v Barmě. Su Ťij a její strana Národní liga pro demokracii, která je od konce roku 2015 v čele vlády, musí stále velmi úzce spolupracovat s místní armádou.

Nemá na výběr.

Armáda ji může kdykoliv zbavit moci

Armáda si v Barmě stále udržuje výrazný ekonomický i politický vliv. Ovládá tři klíčová ministerstva: vnitra, obrany a pohraničí. V parlamentu má navíc 25 procent křesel a bývalí vojáci zastávají důležité politické pozice.

A jmenuje taky šest z 11 křesel v Národní radě pro obranu a bezpečnost, která má pravomoc vládu dočasně zbavit pravomocí.

Su Ťij proti vojenské juntě více než 20 let bojovala, dnes ale bez ní vládnout nedokáže. Stojí v čele vládní strany a zastává oficiální funkci státní poradkyně, ale neomezenou moc nemá.

Někteří kritici vidí Su Ťij jako pouhou loutku v rukou vojáků. Jiní zase upozorňují na její nenápadnou snahu o udržení rovnováhy v zemi.

Existují i názory, že Su Ťij je příliš izolovaná od západního světa, který ji teď tak hlasitě odsuzuje.

"Vláda panikaří, (Su Ťij) se cítí napadena a brání svoji zemi," popsal britskému listu nejmenovaný velvyslanec v zemi.

Vysvětlit to má nedávný útok, kterým Su Ťij reagovala na sílící kritiku své vlády ohledně řešení situace Rohingů. Zprávy o masakrech na muslimském obyvatelstvu, vypalování vesnic a zabíjení nevinných civilistů označila za dezinformace.

Navíc se odmítla příští týden zúčastnit Valného shromáždění OSN, kde se bude pravděpodobně řešit i problém s Rohingy. Mluvčí Su Ťij pouze řekl, že má na práci "naléhavější záležitosti".

Příliš rozdělená společnost

Su Ťij bojuje o udržení křehké demokracie v zemi, které dlouho vládla vojenská junta.

Celá Barma, a především její západní část, je rozdělená. Většinová buddhistická společnost stojí proti muslimské menšině a naopak.

Muslimské militantní jednotky útočí na vojáky, barmská vláda zase odmítá uznat zhruba milionu Rohingů občanství a s tím spojená základní práva.

Su Ťij zásahy proti povstalcům schvaluje, s kritikou jednání barmských bezpečnostních složek ale otálí. Podle stanice BBC je to proto, že by jinak rozzlobila buddhistické obyvatelstvo v Arakanském státě na západě země, kde má armáda moc pevně v rukou. Násilí by pak mohlo ještě dál eskalovat.

Buddhisté v Arakanském státě nejen žijí, ale jsou i členy armády.

Pro vyřešení tak hluboce zakořeněného společenského konfliktu zřejmě ještě nedozrál pro Su Ťij vhodný čas. Za cenu znovunastolení vlády vojenské junty to bývalé disidentce nestojí, píší britská média.

"Ona je to nejlepší, co v té zemi je," prozradil listu The Guardian bývalý západní velvyslanec v Barmě. "Ano, měli bychom od ní hodně očekávat, ale také musíme pochopit, jak složité situaci musí čelit."

Su Ťij je obklopená nejen svými straníky, ale také bývalými či současnými členy armády. Mnozí proto zpochybňují celistvost informací, které se k ní o dění na západu země dostanou.

O situaci v Arakanském státě prosakují i do zahraničních médií jen neúplné zprávy.

Nejasné zprávy ze země Rohingů

Od vypuknutí posledních nepokojů na konci srpna uprchlo ze země už 380 000 Rohingů. Nechali za sebou 176 vylidněných vesnic, což je téměř polovina jejich osídlení.

Utíkají převážně do sousedního Bangladéše, kde vypráví o násilí a masakrech, které páchají státní bezpečnostní složky. Lidskoprávní organizace jako například Human Rights Watch dokládají satelitní snímky vypálených vesnic.

Do oblasti ale nemají přístup humanitární pracovníci ani novináři.

Barmská vláda teprve před několika dny zorganizovala pro zahraniční média cestu do zasažených oblastí. Novináři mohli pod dohledem armády navštívit opuštěné a vypálené vesnice, které podle úřadů ve skutečnosti vypalují muslimští povstalci z Rohingské armády spásy (ARSA).

Reportérovi britské stanice BBC se ale podařilo narazit na čerstvě zapálený dům a jeden ze žhářů přiznal, že oheň založil s podporou místní policie.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Brémy podlehly Frankfurtu 0:3, Pavlenka inkasoval po 342 minutách

Fotbalisté Brém v dohrávce 24. kola německé ligy podlehli Frankfurtu 0:3 a zůstali na předposledním místě tabulky. Brankář Jiří Pavlenka byl v bundeslize překonán po 342 minutách, celý zápas za domácí Werder odehrál i krajní obránce Theodor Gebre Selassie.

Brémy prohrály poprvé po třech ligových zápasech a ztrácí dva body na šestnáctý Düsseldorf, který drží barážovou pozici. Eintracht zvítězil podruhé za sebou a poskočil na 11. příčku.

Domácí si v úvodním poločase vytvořili víc nebezpečných šancí než soupeř, ale brankář Trapp zneškodnil dalekonosnou ránu Klaasena nebo Selkeho pokus z úhlu.

Druhé dějství jasně patřilo Frankfurtu. V 61. minutě si na Kostičův centr naskočil Silva a přesnou hlavičkou překonal Pavlenku. Reprezentační gólman podruhé inkasoval v 81. minutě z rohu od nepokrytého Ilsankera a hostující náhradník ještě v poslední minutě uzavřel skóre hlavou.

Hráči Werderu potvrdili pozici nejhoršího domácího týmu německé ligy, v aktuální sezoně na Weserstadionu ze 14 utkání získali pouhých šest bodů a vyhráli jen v září nad Augsburgem (3:2).

před 2 hodinami

V případě Maddie McCannové, jež zmizela před třinácti lety, je podezřelý Němec

Němečtí vyšetřovatelé podezřívají z vraždy britské dívky Maddie McCannové, která zmizela před 13 lety při rodinné dovolené v Portugalsku, 43letého muže z Německa. Vyšetřování otevřelo státní zastupitelství v Braunschweigu, informoval dnes Spolkový kriminální úřad. Podezřelý, který byl už v minulosti podle agentury DPA vícekrát trestán kvůli sexuálním deliktům i na dětech, si v současnosti odpykává víceletý trest ve vězení.

Tehdy tříletá Madeleine McCannová zmizela v květnu 2007 z apartmánu v turistickém komplexu v Praia da Luz u jihoportugalského města Lagos v regionu Algarve. Její rodiče byli tehdy na večeři v blízké restauraci. O osud dívenky se zajímala média na celém světě. 

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Anderson, Ozon, McQueen. Festival v Cannes zveřejnil výběr filmů pro letošní ročník

Nové filmy amerického režiséra Wese Andersona, francouzského Françoise Ozona či britského Steva McQueena jsou součástí oficiálního výběru 56 snímků pro letošní ročník mezinárodního filmového festivalu v Cannes. Filmový svátek se letos v květnu nekonal kvůli koronavirové pandemii, pro snímky je ale zařazení na jeho program prestižním oceněním, uvedla agentura AFP. Žádný český film se do výběru neprobojoval.

Na seznamu oficiálního výběru se nachází Andersonův film The French Dispatch (Francouzská spojka), Ozonův Eté 85 (Léto 85), britský filmař Steve McQueen má ve výběru snímky hned dva - Lovers Rock (Skála milenců) a Mangrove (Mangrovník).

Žádný český film v letošním oficiálním výběru festivalu nefiguruje. Ze zemí střední a východní Evropy zde mají své zástupce pouze Litva (film Soumrak režiséra Šarunase Bartase) a Bulharsko (snímek Únor od režiséra Kamena Kaleva).

Zdroj: ČTK
Další zprávy