reklama
 
 

Exdisidentka Su Ťij v kleštích barmské armády. Na řešení krvavých masakrů Rohingů nemá sílu ani čas

14. 9. 2017
Bývalá disidentka a nejvlivnější barmská politička Aun Schan Su Ťij čelí rostoucí kritice z celého světa. Může za to její přehlížení armádního násilí, kvůli kterému zemi opustilo už 380 tisíc barmských Rohingů. Skoro 40 procent jejich vesnic je opuštěných nebo vypálených. Bývalí západní diplomaté a experti ale upozorňují, že Su Ťij nemá moc na výběr. Barma je silně rozdělená a postavit se proti buddhistické většině ve společnosti na stranu muslimských Rohingů by mohlo ohrozit jak pozici laureátky Nobelovy ceny míru, tak celé demokraticky zvolené vlády.
Doporučujeme

Neipyijto - Je tomu už více než čtvrt století, co barmská disidentka Su Ťij získala Nobelovu cenu míru. Na ocenění ji tehdy navrhl československý prezident Václav Havel.

Teď ale lidé z celého světa podepisují na internetu petici, aby jí byla cena odebrána. Podpisů je už více než 400 tisíc.

Dlouho obdivovaná ikona boje za lidská práva a demokracii, politická vězeňkyně, morální vzor a symbol svobodné Barmy čelí obrovské vlně kritiky.

Nikdo nechápe, proč Su Ťij přihlíží tomu, co OSN označila za ukázkový příklad etnické čistky. Proč současná vůdkyně Barmy nezastaví masakr Rohingů, anebo se aspoň muslimské menšiny nezastane?

Soudy zní přímo z Barmy, od světových státníků, ale i od ostatních nositelů Nobelovy ceny.

"Pokud je politická cena za postup do nejvyššího úřadu v Barmě vaše mlčení, pak je ta cena až příliš vysoká," napsal minulý týden v otevřeném dopise jihoafrický arcibiskup a taktéž nositel Nobelovy ceny Desmond Tutu.

Všichni od Su Ťij očekávají velké věci. Jenže ani de facto hlava státu nemá v zemi, kde dlouhá léta vládla vojenská junta, úplně volné ruce.

Britský list The Guardian na to upozornili diplomaté a odborníci na politickou situaci v Barmě. Su Ťij a její strana Národní liga pro demokracii, která je od konce roku 2015 v čele vlády, musí stále velmi úzce spolupracovat s místní armádou.

Nemá na výběr.

Armáda ji může kdykoliv zbavit moci

Armáda si v Barmě stále udržuje výrazný ekonomický i politický vliv. Ovládá tři klíčová ministerstva: vnitra, obrany a pohraničí. V parlamentu má navíc 25 procent křesel a bývalí vojáci zastávají důležité politické pozice.

A jmenuje taky šest z 11 křesel v Národní radě pro obranu a bezpečnost, která má pravomoc vládu dočasně zbavit pravomocí.

Su Ťij proti vojenské juntě více než 20 let bojovala, dnes ale bez ní vládnout nedokáže. Stojí v čele vládní strany a zastává oficiální funkci státní poradkyně, ale neomezenou moc nemá.

Někteří kritici vidí Su Ťij jako pouhou loutku v rukou vojáků. Jiní zase upozorňují na její nenápadnou snahu o udržení rovnováhy v zemi.

Existují i názory, že Su Ťij je příliš izolovaná od západního světa, který ji teď tak hlasitě odsuzuje.

"Vláda panikaří, (Su Ťij) se cítí napadena a brání svoji zemi," popsal britskému listu nejmenovaný velvyslanec v zemi.

Vysvětlit to má nedávný útok, kterým Su Ťij reagovala na sílící kritiku své vlády ohledně řešení situace Rohingů. Zprávy o masakrech na muslimském obyvatelstvu, vypalování vesnic a zabíjení nevinných civilistů označila za dezinformace.

Navíc se odmítla příští týden zúčastnit Valného shromáždění OSN, kde se bude pravděpodobně řešit i problém s Rohingy. Mluvčí Su Ťij pouze řekl, že má na práci "naléhavější záležitosti".

Příliš rozdělená společnost

Su Ťij bojuje o udržení křehké demokracie v zemi, které dlouho vládla vojenská junta.

Celá Barma, a především její západní část, je rozdělená. Většinová buddhistická společnost stojí proti muslimské menšině a naopak.

Muslimské militantní jednotky útočí na vojáky, barmská vláda zase odmítá uznat zhruba milionu Rohingů občanství a s tím spojená základní práva.

Su Ťij zásahy proti povstalcům schvaluje, s kritikou jednání barmských bezpečnostních složek ale otálí. Podle stanice BBC je to proto, že by jinak rozzlobila buddhistické obyvatelstvo v Arakanském státě na západě země, kde má armáda moc pevně v rukou. Násilí by pak mohlo ještě dál eskalovat.

Buddhisté v Arakanském státě nejen žijí, ale jsou i členy armády.

Pro vyřešení tak hluboce zakořeněného společenského konfliktu zřejmě ještě nedozrál pro Su Ťij vhodný čas. Za cenu znovunastolení vlády vojenské junty to bývalé disidentce nestojí, píší britská média.

"Ona je to nejlepší, co v té zemi je," prozradil listu The Guardian bývalý západní velvyslanec v Barmě. "Ano, měli bychom od ní hodně očekávat, ale také musíme pochopit, jak složité situaci musí čelit."

Su Ťij je obklopená nejen svými straníky, ale také bývalými či současnými členy armády. Mnozí proto zpochybňují celistvost informací, které se k ní o dění na západu země dostanou.

O situaci v Arakanském státě prosakují i do zahraničních médií jen neúplné zprávy.

Nejasné zprávy ze země Rohingů

Od vypuknutí posledních nepokojů na konci srpna uprchlo ze země už 380 000 Rohingů. Nechali za sebou 176 vylidněných vesnic, což je téměř polovina jejich osídlení.

Utíkají převážně do sousedního Bangladéše, kde vypráví o násilí a masakrech, které páchají státní bezpečnostní složky. Lidskoprávní organizace jako například Human Rights Watch dokládají satelitní snímky vypálených vesnic.

Do oblasti ale nemají přístup humanitární pracovníci ani novináři.

Barmská vláda teprve před několika dny zorganizovala pro zahraniční média cestu do zasažených oblastí. Novináři mohli pod dohledem armády navštívit opuštěné a vypálené vesnice, které podle úřadů ve skutečnosti vypalují muslimští povstalci z Rohingské armády spásy (ARSA).

Reportérovi britské stanice BBC se ale podařilo narazit na čerstvě zapálený dům a jeden ze žhářů přiznal, že oheň založil s podporou místní policie.

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama