Ve Spojených státech jde o jedno ze společenských témat, která jen málokoho nechávají chladným. Prakticky každý, kdo chce v USA vstoupit do politiky, od městských rad až po prezidenta, se musí vyjádřit, zda je pro, nebo proti. A pro mnohé Američany je to skutečně rozhodující v otázce, koho zvolí.
Shelley Lynn Thorntonová má také svůj názor, ale jak uvedla v rozhovoru pro televizi ABC, chce si ho udržet v naprostém soukromí. "Nechci, aby se na mě jedna nebo druhá strana obracely. Nechci, aby mě jedna nebo druhá využily," říká jednapadesátiletá matka tří dětí.
Ona sama svoji matku nikdy nepoznala. Prožila šťastné dětství, ovšem v náhradní rodině. Dospívala jako normální dívka, která se "zajímala o boty a o kluky". Jenže její osud normální nebyl. Nemá na tom zásluhu ani vinu, ale je součástí příběhu Roeová versus Wade, jak se nazývá kauza, v jejímž závěru Nejvyšší soud USA v roce 1973 uzákonil interrupce.
Tehdejší výnos byl zároveň začátkem dlouholetého úsilí ho zrušit. A ještě nikdy k tomu nebylo tak blízko jako nyní. Předchozí prezident Donald Trump zvrátil rozložení sil v Nejvyšším soudu USA, když do něj dosadil tři konzervativní soudce. Poměr mezi konzervativním a liberálním křídlem je teď 6 ku 3.
Než soud rozhodl, byly dceři dva a půl
Právě v tomto složení soud rozhodne, zda má stát Mississippi právo na zákaz interrupcí. Pokud ano, prolomí to bariéru a nejméně v polovině států USA začne obdobný zákaz platit také. Verdikt soud oznámí až příští rok v červnu, ale už středeční slyšení by mělo být signálem, kam se přikloní.
"Chápu to tak, že se mnou to nemá nic společného," odpovídá Shelley Thorntonová na dotaz moderátorky, jak na ni celá kauza doléhá. Ona nebyla tím, "kdo 'schválil zákon' Roeová versus Wade", ani tím, "kdo vytvořil hnutí" proti zákonu.
"Ignorovala jsem to. Myslela jsem, že když to budu ignorovat dost dlouho, tak to zmizí," vysvětluje. Jak ale sama dodává: "Nezmizelo." Letos v září Shelley Thorntonová vůbec poprvé souhlasila s tím, čemu se celý dospělý život bránila a čemu unikala.
Svolila se zveřejněním své role v kauze Roeová versus Wade. Po padesáti letech se Amerika dozvěděla, kdo je dítě Jane Roeové. "The Roe Baby", jak se vžilo ve Spojených státech.
Bylo to dítě, které tehdy dvaadvacetiletá svobodná servírka z Dallasu Norma McCorveyová nechtěla. Dvě dcery už před tím dala k adopci. Když zjistila, že je znovu těhotná, chtěla podstoupit umělé přerušení těhotenství. V Texasu to ale bylo nezákonné.
Pod pseudonymem Jane Roeová podala Norma McCorveyová žalobu proti zákazu v březnu 1970, formálně byla vedena proti dallaskému okresnímu prokurátorovi Henrymu Wadeovi. Než v lednu 1973 Nejvyšší soud USA v konečné instanci rozhodl v její prospěch, bylo dceři, kterou mezitím porodila a okamžitě dala k adopci, už dva a půl roku.
Její "náhradní" rodiče měli Shelley za vlastní - a ona od věku, kdy to byla schopna pochopit, věděla, že ji adoptovali. Po své biologické matce ale nikdy nepátrala. A ta zase dlouho nejevila žádný zájem o svoje dcery.
Vaše matka je Jane Roeová
Zlom přišel v roce 1989. Kauza Roeová versus Wade udělala z Normy McCorveyové veřejně známou osobnost, angažovala se v hnutí za právo na interrupci. Rozruch kolem její osoby se jí líbil i jako zdroj peněz a hledala možnosti, jak se udržet na scéně.
V roce 1988 oslovila časopis National Enquirer, aby se její třetí dceru, tajemné "dítě Jane Roeové", pokusil najít. Novinářům se to skutečně podařilo, devatenáctiletou Shelley dohledali v Seattlu, kde tehdy žila a učila se na sekretářku.
Aniž tušily, oč jde, Shelley s nevlastní matkou Ruth přišly na setkání s redaktorkou časopisu do restaurace ve známé věži Space Needle. "Nevěřím v interrupce. Naneštěstí, vaší biologickou matkou je Jane Roeová," oznámila redaktorka Shelley a položila před ni výtisk časopisu People, kde se právě psalo o její matce.
Pro Shelley to byl otřes. Redaktorka chtěla vědět, na čí je straně? Zda je pro, nebo proti interrupcím. Shelley o tom před tím nijak nepřemýšlela a najednou to byla klíčová otázka: Pro, nebo proti? Nakonec odpověděla, že si neumí představit, že by sama podstoupila umělé přerušení těhotenství.
Redaktorka si to vyložila jako jasné "proti", jak pak napsala i ve svém článku, který vyšel v červnu 1989. "Bála jsem se, že mě všichni budou nenávidět - že interrupce mají být legální a já jsem proti," vzpomíná dnes Shelley Thorntonová na svůj tehdejší zmatek a nejistotu.
Na přání jí a jejích adoptivních rodičů, které podepřeli i pohrůžkou žaloby, časopis nakonec nezveřejnil Shelleyinu totožnost. Nejkonkrétnější informací, kterou se čtenáři dozvěděli, bylo, že "dítě Jane Roeové žije ve státě Washington".
Shelley tak stále zůstávala v anonymitě. Její matka Norma McCorveyová se ovšem pokoušela o setkání, několikrát spolu telefonovaly. Shelley vždy odmítla. "Rychle jsem pochopila, že jediným důvodem, proč mě chtěla najít, bylo, aby mě využila pro svoji publicitu," je i dnes přesvědčena.
Od dcery to zní tvrdě, ale mohlo to tak být. Normě McCorveyové se sláva líbila. Od podpory interrupcí přešla v polovině 90. let na druhou stranu barikády a angažovala se v hnutí za jejich zákaz. A ještě později tvrdila, že to nebylo upřímné a dostala za to dobře zaplaceno.
"Norma byla divoká žena. Vždy chtěla být centrem pozornosti," přidává svůj názor Jennifer Fergusonová, druhá ze tří dcer Normy McCorveyové.
Mám jít, nemám jít… až bylo pozdě
Kvůli svému tajemství, které si až do letošního září desítky let nechávala pro sebe, si Shelley hůře vytvářela přátele. "Bylo těžké se s lidmi opravdu spřátelit, protože jsem vždy měla nepříjemný pocit, že jim něco tajím," vypráví. Až právě se starší nevlastní sestrou Jennifer v sobě navzájem našly podporu, dnes se pravidelně vídají.
Jejich matka Norma McCorveyová zemřela v roce 2017. Na rozdíl od Jennifer ji Shelley, i když se vážně rozhodovala, nenavštívila ani v posledních dnech v nemocnici. "Přemýšlela jsem: Mám jít, nemám, mám, nemám… a pak už bylo pozdě," svěřila se Shelley novináři Joshuovi Pragerovi, který byl nakonec prvním, kdo letos v září v článku v časopise The Atlantic mohl zveřejnit její plnou totožnost.
Toho, že svoji matku nikdy osobně nepoznala, Shelley Lynn Thorntonová nelituje. "Nezasloužila si, abychom se potkaly. Ve svém životě nikdy neudělala nic pro to, aby toto privilegium dostala zpět. Nikdy se o mě upřímně nezajímala, nikdy nevyjádřila skutečnou lítost za věci, které udělala," řekla Shelley pro televizi ABC.
Když to moderátorka zkusila a zeptala se, zda křížek na krku nemůže signalizovat, že jako věřící by mohla být spíše proti interrupcím, Shelley odpověděla, že to nic neznamená.
"Ne, máme se sestrou stejné přívěsky," vysvětluje Shelley Thorntonová. Jedno své velké tajemství, že je dítě z přelomové kauzy Roeová versus Wade, byla nakonec ochotna zveřejnit. Ale to, co si myslí o historickém zákonu, který teď možná po půl století padne, si chce nechat pro sebe.
