Co vás k záchranným akcím dovedlo? Musíte se vystavovat obrovskému nebezpečí.
Před rokem po naší protiofenzivě v Charkovské a Chersonské oblasti naše záchranné týmy zaregistrovaly, že několik rodin zoufale postrádá své děti. Když jsme se s nimi spojili, bylo nám jasné, že prostě musíme něco udělat. Záchranné mise jsme zahájili krátce poté.
Jak se domlouváte s ruskou tajnou službou FSB? Musí vás přece do Ruska nechat vstoupit. Stává se někdy, že se po veškerém úsilí rozhodnou misi zablokovat?
S FSB ani s jinými ruskými představiteli neuzavíráme žádné dohody. Naopak blokují naše mise, zadržují naše matky a vyslýchají je. Naposledy se to stalo Olze, kmotře sedmnáctiletého Denyse z Chersonu.
Můžete popsat její příběh?
Denys se učil malířem na místní škole, měl proukrajinské názory a na sociálních sítích zveřejňoval videa o svém postoji k ruským okupantům. Krátce po začátku invaze ho učitelé, kteří spolupracovali s ruským režimem, pod záminkou evakuace odvezli spolu se spolužáky na okupovaný Krym. Bez svolení rodičů. Prostě je unesli. Krátce nato se z nich stali rukojmí okupantů, kteří je už domů zpět nevrátili.
Rodiče chtěli, abychom ho dovezli zpět, ale k návratu na Ukrajinu se jim ho nepodařilo přesvědčit. Požádali tak jeho kmotru, se kterou měl dobrý vztah, aby pro něj jela ona. Všechno jsme jí na cestu zařídili - potřebné dokumenty i peníze. Když doletěla do Ruska, zadrželo ji FSB, vzali jí mobil, doklady a vyhrožovali jí 15 lety vězení a deportací do Běloruska.
Takže se s Denisem nikdy nesetkala?
Ne. Rusko celou akci zablokovalo, Olgu deportovalo a mezitím Denys povídá ruským médiím o své náklonnosti k diktátorovi. Zjistili jsme, že se ani vrátit nechce. Je k nepoznání. V Rusku je mu prý dobře a bojí se, že by ho na Ukrajině zabili.
Mykola Kuleba
Mezi lety 2014 až 2021 pracoval jako prezidentský komisař pro práva dětí. Teď vede charitativní organizaci Save Ukraine, která pomáhá vnitřně vysídleným osobám a pořádá mise na záchranu unesených dětí. K návratu na Ukrajinu už pomohla 176 dětem z okupovaných území a Ruska.
Říkáte, že je k nepoznání. Stal se tedy obětí propagandy?
Dokonce se tam přidal do řad ruské mládežnické armády. Spojili jsme se s Denysovým bratrem, který se ho taky pokoušel přesvědčit, aby se vrátil. Ale nešlo to. Denys věří, že jsou na Ukrajině nacisti, a všemi možnými způsoby podporuje invazi. Jeho bratr byl zničený. Ztratili jsme ho, jako jsme ztratili mnoho dalších.
Jak často vás kontaktují rodiče, kteří hledají své děti?
Když naše ozbrojené síly osvobodily Charkov a Chersonskou oblast, dostávali jsme denně desítky telefonátů. Trvá to dodnes. Jsme jediná organizace na Ukrajině, která takové mise podniká. A je nezbytné, aby pokračovaly i nadále. Podobně jako Denys chce víc a víc ukrajinských dětí zůstat v Rusku a bojí se, že by je na Ukrajině mohli zabít. Rusku se daří vymazávat jejich ukrajinskou identitu a to nesmíme dopustit.
Je to dokonalý příklad toho, jak funguje ruská propaganda. Nejenže se v těchto táborech učí milovat Rusko, ale vystavují je neustálé indoktrinaci, převýchově a zastrašování, aby se v nich vzbudila nenávist vůči Ukrajině. Tím je Rusko připravuje na to, aby se staly Rusy a nakonec bojovaly proti své vlastní zemi.
Ruská komisařka pro práva dětí Marija Lvovová-Bělovová v rozhovoru pro Vice News uvedla, že to, co Rusko dělá s ukrajinskými dětmi, je čistě ze soucitu a lásky a že v tom není žádná politika.
Rusové vysídlovali děti z Ukrajiny už při první invazi v roce 2014, kdy se na okupovaných územích Krymu a Donbasu ocitlo téměř milion dětí. O spoustě z nich se dodnes neví, kde skončily. Co však víme, je, že některé z nich letos vzaly zbraně a namířily je proti Ukrajincům. Bojují na ruské straně.
Bělovová hlásí, že od začátku invaze do Ruska převezli přes 700 tisíc ukrajinských dětí. Takovou informaci vědomě šíří do médií, ale ukrajinským rodinám najít své ztracené děti nepomůže. To, co dělá Rusko, je genocida ukrajinského národa.
Takže nevěříte, že děti zachraňují.
Vždyť je to směšné. Je nám jasné, že Rusové provádějí politiku s cílem zničit ukrajinskou identitu. Vidíme to na dětech, které se nám podařilo vrátit domů.
Co říkají o svých zkušenostech?
Uváděly, že jim Rusové neustále vymývali mozky, vyprávěli jim o velikosti ruského impéria a učili je nenávidět Ukrajinu. Netuším, proč to dělají, je to masivní zloba a nenávist. Chtějí nás zabít, všechny. Budou veřejně říkat, že děti milují, ale ve skutečnosti jsou pro ně jen další ze zbraní, kterými chtějí zabít a vymazat naši identitu. Je úplně jedno, jestli dítě zabijete fyzicky, nebo jestli zničíte jeho identitu. Pro rodiče je to v podstatě úplně to stejné.
V jakém stavu jsou děti po návratu z Ruska?
Jsou deprimované a traumatizované. Mnohé z nich nám řekly, že podle nich Ukrajina neexistuje, protože jim Rusko řeklo, že patří jemu. Mnohé z nich ztratily rodiče, příbuzné a jakékoli vazby. Nemohly se s nimi dlouho spojit. Automaticky jim nabízíme ozdravné programy ve specializovaných centrech, která dětem pomůžou se vyrovnat s fyzickými, emocionálními a sexuálními traumaty způsobenými Rusy. Během tříměsíčního programu jim poskytujeme jídlo, oblečení a psychologickou pomoc.
Tímto programem musí projít každé dítě?
Nemusí. Jen pokud je to sirotek, protože o něj se nemá kdo postarat. Když má chlapec nebo dívka rodinu, většinou si ho zpět do péče převezmou příbuzní. Pokud je dítě velmi traumatizované, doporučujeme rodičům, aby si programem prošlo.
Kolik lidí je potřeba k uspořádání záchranné akce?
Na našich záchranných misích se podílí více než 40 lidí. Příprava návratu jednoho dítěte může trvat dva až tři měsíce. Samotná cesta pak trvá až dva týdny.
