Nedostatek rekrutů ohrožuje válečné úsilí Ukrajiny, která od předloňského února čelí ruské agresi. Rusko, které má třikrát více obyvatel, dokáže stále nasazovat nové síly i přes obrovské ztráty na frontě. Kyjev chce proto snížit věk pro odvedence a ztížit mužům možnost vyhnout se mobilizaci.
V obavě, že nové opatření bude nepopulární a vyvolá kritiku, ho ukrajinská vláda předložila parlamentu o Vánocích. Upozornil na to server Rádia Svobodná Evropa.
Část opozice krok kritizovala. Poslankyně strany Holos Solomija Bobrovská například prohlásila, že načasování bylo navrženo tak, aby si toho nikdo nevšiml, a označila to za "bolševickou" taktiku.
Zákon navíc parlamentu navrhl premiér Denys Šmyhal, a ne Zelenskyj, jak by se dalo očekávat. Podle některých expertů se tím chtěl prezident vyhnout kritice v obavě, že by jeho popularita ještě klesla. Zatímco v prosinci 2022 podle průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu Zelenskému důvěřovalo 84 procent Ukrajinců, o rok později to bylo už jen 62 procent.
Parlament by měl návrh zákona projednat v prvním čtení příští neděli a podle některých odborníků by mohl začít platit již koncem tohoto měsíce. Zákon především volá po snížení věku rekrutů na 25 let. V současné době úřady mohou mobilizovat pouze muže od 27 do 60 let. Ukrajinci mezi 18 až 26 lety se do bojů mohou zapojit dobrovolně.
Vláda bez důvěry
"Prezident se nezachoval jako státník, který by měl veřejně nést odpovědnost sám za sebe a vysvětlit, proč je tento zákon nutný," řekl ukrajinský právník a aktivista Gennadij Druženko.
Podle něj zákon představila vláda z důvodu, že se stejně netěší velké oblibě, a na rozdíl od prezidenta už tak nemá co ztratit. Podle šetření Kyjevského mezinárodního sociologického institutu vládě v závěru loňského roku důvěřovalo pouze 26 procent Ukrajinců, zatímco v prosinci 2022 šlo o 52 procent.
Klesající podpora by pro Zelenského mohla být problémem, pokud by se pokusil obhájit prezidentský post. Volby měly na Ukrajině proběhnout letos na jaře, parlament je ale kvůli probíhajícímu konfliktu odložil do skončení války.
Spory mezi prezidentem a armádou
Naopak nadále vysoké podpoře se těší armáda. Podle nedávných průzkumů má důvěru u 96 procent dotazovaných a 88 procent důvěřuje veliteli ozbrojených sil Valeriji Zalužnému. Mezi ním a prezidentem ale v posledních měsících údajně panují neshody poté, co generál v magazínu Economist kritizoval postup armády na frontě a situaci na bojišti označil za patovou.
Zelenskyj na tiskové konferenci 19. prosince, několik dní před předložením návrhu, prohlásil, že ukrajinské vojenské vedení navrhlo povolat dalších 450 až 500 tisíc vojáků. Dodal, že bude chtít vysvětlení pro tak velký požadavek.
Zalužnyj potvrdil, že potřebuje více mužů, aby nahradil očekávané ztráty i aby si mohli odpočinout vojáci, kteří už na frontě bojují dlouho. Zdůraznil ale, že ačkoliv ministerstvo obrany s armádou na novém zákonu spolupracovalo, o změnách rozhodla vláda, protože armáda nemá zákonodárné pravomoci. Kyjev ani Moskva oficiální údaje o vojenských ztrátách nezveřejňují.
Druženko očekává, že kvůli sporům si budou prezidentská kancelář a armáda přehazovat odpovědnost za návrh zákona "jako horký brambor". Šéf Kyjevského mezinárodního sociologického institutu Anton Hrušeckij ale upozornil, že prezidentovi i Zalužnému zároveň důvěřuje 59 procent respondentů. To podle něj ukazuje, že Ukrajinci si přejí jednotné vedení země.
