"Rusové nazývají únosy a deportace evakuací, tak se to snaží prezentovat ve světě," říká Raševská, která je členkou kyjevského Regionální centra pro lidská práva. Aktuálně.cz také řekla přesné číslo unesených ukrajinských dětí a nezletilých, o kterých v Kyjevě vědí: 19 546. Raševská přijela do Prahy na pozvání Pražského centra pro občanskou společnost.
Loni jste zveřejnila příběh ukrajinského chlapce Serhije z Mariupolu, kterého těžce zranil výbuch miny a pak jej Rusové odvezli do Ruska k adopci. Jak je na tom Serhij nyní?
Jde o jedno z mnoha ukrajinských dětí, které unesli na území Ruska. Serhijovi výbuch poškodil zrak, i když úplně neoslepl. Okupanti ho odvezli z Mariupolu s dalšími dětmi a nabídli v Rusku rodině k adopci v Moskevské oblasti. Dostal se do rodiny Zajcevových, která mu v mobilu blokovala všechny ukrajinské kontakty. Nesměl nikam daleko chodit a nainstalovali mu do mobilu aplikaci, aby viděli, kde je. I v Rusku ale zůstal v kontaktu s dalším uneseným Ukrajincem Romanem Jerbuchinem, kterého rovněž adoptovala ruská rodina.
Serhij se po několika měsících vrátil domů, ale byla to složitá operace, s níž nám mnoho lidí pomáhalo. Neměl přitom žádné dokumenty. Po návratu vypověděl, že ho například vzali na projížďku tankem a neustále mu hustili do hlavy, jak je Rusko silná a velká země, jakou má skvělou armádu. Tohle dělají většině ukrajinských dětí odvlečených do Ruska.
Jak se Serhijovi podařilo vrátit?
Nemohu hovořit o detailech, abych nezkomplikovala návrat dalších dětí v budoucnosti. Byla to složitá operace, s níž nám pomáhalo mnoho lidí za hranicemi Ukrajiny. Rodina, která ho v Rusku adoptovala, mu psala, ať se vrátí. Že na něj čekají, a když se nevrátí, budou mít problémy. No, nevrátil se.
Jsou v Rusku lidé, kteří vám tajně pomáhají najít unesené a adoptované ukrajinské děti, a nemůžete o nich hovořit, abyste je neohrozila?
To je samozřejmě citlivá téma. Řeknu to takto: ano, takoví jedinci - nazvěme je třeba dobrovolníky - na území Ruské federace existují. Jedinci, ne organizace. Nespolupracujeme ani s žádnými oficiálními ruskými organizacemi, protože jsme ve válce s Ruskem a všechny oficiální struktury jsou podřízeny ruskému režimu. Tvrdí například, že nejde o deportace a únosy, ale o evakuace. Rusové neustále přesvědčují svět, že ty děti evakuují a vlastně zachraňují. Ale přitom nedovolují dětem vrátit se na Ukrajinu, když chtějí.
Nemůžeme žádným oficiálním ruským organizacím dávat údaje o dětech na ruském území. Ale mohu například uvést, že v některých případech pomohl jeden ruský duchovní. Člověk, kterému se příčí, co Rusko s ukrajinskými dětmi dělá.
Kolik evidujete ukrajinských dětí a mladistvých unesených do Ruska?
Máme informace o 19 546 osobách. Identifikace některých je pro nás těžká, protože Ruská federace nám samozřejmě neumožňuje žádný přístup k informacím. Už od roku 2014, kdy začala válka na Donbase a Rusko anektovalo Krym. Rusko také nedovoluje a nejspíš nikdy nedovolí odebrání vzorků DNA, aby se potvrdilo, nebo vyvrátilo, zda dítě proti jeho vůli někdo odvezl z Ukrajiny. Mohu uvést případ desetiměsíční dívky, kterou odvezli z okupovaného území Ukrajiny do Ruska a změnili jí jméno. Odmítli výzvy mezinárodních organizací k odebrání DNA, aby se prokázalo, že jde o ukrajinskou dívku, která má v napadené zemi příbuzné.
A jak je to tedy s rodiči dětí, které Rusové odvezli? Jsou ty děti většinou sirotky?
Jsou mezi nimi sirotci, kteří během války přišli o rodiče a příbuzné. Známe případ sedmiletého chlapce z Mariupolu, jehož Rusové našli pod těly rodičů, kteří se ho snažili chránit. Okupanti pak s chlapcem natočili propagandistické video, na kterém říká, že doufá, že si ho někdo v Rusku vezme k sobě domů.
Jde také o děti z dětských domovů nebo zvláštních dětských domovů takzvaného rodinného typu, kde mohly být s některým z rodičů nebo příbuzných. Docházelo také k tomu, že oddělili rodiče od dětí ve filtračních táborech. Matku třeba z nějakého důvodu zatkli a uvěznili a děti poslali do Ruska.