V půl sedmé ráno 24. února, v den, kdy začala ruská invaze na Ukrajinu, ostřelovaly ruské rakety i základnu národní gardy u hostomelského letiště severně od Kyjeva. Právě tam Rusové chtěli uskutečnit důležitý výsadek nutný k obklíčení metropole. Američané ale Ukrajince o tomto záměru předem informovali.
Hned v prvních dnech války ukrajinští obránci zabili prvního vysoce postaveného ruského důstojníka Mogomeda Tušajeva. Etnický Čečenec velel 141. motorizovanému pluku čečenské Národní gardy a patřil k blízkému okruhu lidí kolem vůdce Ramzana Kadyrova. Podle opozice se podílel na pronásledování, věznění a mučení homosexuálů na území Čečenska.
Kolik ruských generálů bylo zabito na základě informací od Američanů, zdroje deníku New York Times nespecifikovaly. Ukrajinští představitelé uvádí, že se jim od začátku invaze podařilo zlikvidovat asi tucet ruských generálů, což analytici považují za velmi vysoké číslo.
Americké zpravodajské služby Ukrajincům také předávají data o poloze ruského velení, která se často mění, pohybu jednotek a v posledních dnech i plány ruského útoku na Donbasu. Kyjev pak informace srovnává s vlastními zjištěními, jako jsou zprávy nebo odposlechy nepřátelských vojáků.
Na základě těchto dat ukrajinská armáda rozhoduje, kam zamířit ostřelování nebo další útoky, které vedou k masivním ruským ztrátám. Kyjev tvrdí, že během invaze zemřelo více než 24 tisíc ruských vojáků, Moskva naposledy zveřejnila čísla koncem března, kdy přiznala 1351 padlých. Údaje ale nelze nezávisle ověřit.
Amerika nechce eskalovat
Ačkoliv Moskva informace o svých skutečných ztrátách tají, smrt několika generálů potvrdila. Mluvčí americké Národní bezpečnostní rady Adrienne Watsonová v reakci na zjištění deníku New York Times uvedla, že Washington data s Kyjevem nesdílí primárně kvůli tomu, aby byli zabíjeni ruští velitelé.
Washington se snažil zpravodajskou spolupráci s Ukrajinou udržet v tajnosti, aby nevyprovokoval ruského prezidenta Vladimira Putina k ještě větší eskalaci konfliktu. Podobně velká výměna utajovaných informací je v americké historii velmi neobvyklá. Kromě USA Kyjevu pomáhají i další zpravodajské služby zemí NATO.
Mluvčí Pentagonu John F. Kirby odmítl komentovat detaily tajných operací. "Spojené státy poskytují Ukrajině informace a zpravodajské služby, které může použít k sebeobraně," dodal jen. Ministr obrany Lloyd Austin nicméně minulý měsíc prohlásil: "Chceme vidět Rusko oslabené natolik, aby už nemohlo dělat takové věci, jaké provedlo invazí na Ukrajinu."
Šéf ruské armády na návštěvě Izjumu
Ačkoliv je americká zpravodajská pomoc důležitá při cílení na ruské velitele, musejí si Ukrajinci v některých případech poradit bez ní. Washington podle New York Times například odmítá do Kyjeva posílat informace o pohybu nejužšího velení ruské armády, zapojeného do invaze.
Ukrajinci i bez informací od Američanů o víkendu ostřelovali velitelské stanoviště na Donbasu ve městě Izjum, při kterém podle zatím neověřených zpráv zemřel ruský generál Andrej Simonov. Jen těsně před úderem unikl náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov, který tu byl na inspekci. V okamžiku bombardování už podle New York Times cestoval zpět do Ruska.
"Ze Spojených států proudí na Ukrajinu značné množství zpravodajských informací," řekl v úterý v Senátu generál Mark Milley, předseda amerického sboru náčelníků štábů. Sdílení zpravodajských informací je považováno za relativně bezpečnou vojenskou pomoc v případě, kdy jedna strana konfliktu nechce válku eskalovat. Zasílání dat totiž není vidět a případně lze popřít.
Administrativa Joea Bidena Ukrajinu masivně podporuje humanitárně či vojensky, v poslední době Kyjevu posílá i těžké zbraně. Kyjev od Američanů do konce konce dubna obdržel pomoc v hodnotě 13,6 miliardy dolarů, v přepočtu 318 miliard korun. Část z toho tvoří dodávky zbraní, Washington na Ukrajinu poslal například přes pět tisíc protitankových střel Javelin, sedm stovek bojových dronů Switchblade či desítky houfnic.
"Jednoznačně chceme, aby Rusko na nějaké úrovni vědělo, že pomáháme Ukrajině a že jí budeme pomáhat dál," uvedla Evelyn Farkasová, ředitelka McCainova Institutu a bývalá poradkyně pro otázky Ruska a Ukrajiny v administrativě prezidenta Baracka Obamy.
