"Jde v podstatě o opotřebovávací válku. Na frontě jsou jen malé posuny a strany si navzájem snaží zničit co nejvíce techniky," vysvětluje pro deník Aktuálně.cz bezpečnostní expert Vojtěch Bahenský z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle něj se Rusko a Ukrajina dostaly do relativního patu a nyní není pravděpodobné, že by se v příštích několika týdnech podařilo frontu prolomit.
Bývalý vrchní velitel amerických pozemních sil v Evropě Ben Hodges míní, že jednotkám Kremlu naopak dochází dech. "Rusové nejsou schopni pokračovat v ofenzivě, jejich logistický systém je vyčerpaný a vlastně nikdy nebyl vytvořený na velkou válku, jako je ta na Ukrajině. Rusko má významné problémy s vojáky i velením," říká v rozhovoru.
Zpomalení ruské ofenzivy ve středu přiznal i ministr obrany Sergej Šojgu, i když zároveň tvrdil, že invaze pokračuje podle plánu. "Dělá se vše pro to, aby se předešlo obětem mezi civilním obyvatelstvem. To samozřejmě zpomaluje tempo ofenzivy, ale děláme to záměrně," citovala Šojgua ruská agentura TASS.
Jeho slova Hodges chápe jako jasné uznání problémů. "Když ministr obrany v téhle situaci řekne, že všechno jde podle plánu, pak je to přiznání, jak špatně si Rusko vede. Když se podíváte, co Rusové říkali před invazí a v jejích prvních měsících a porovnáte to s tímto vyjádřením, řekne vám to všechno," je přesvědčený.
Útok na Krym
Ačkoliv se americký generál ve výslužbě domnívá, že nyní na bojišti přebírá iniciativu Kyjev, Bahenský je skeptičtější. "Pokud Ukrajina někde za frontovou linií neschovává několik brigád, o kterých nevíme, nemyslím si, že se situace v brzké době výrazně změní," konstatuje. Zároveň ale uznává, že v tuto chvíli si obránci vedou trochu lépe než okupační jednotky.
Ukrajincům se například minulý týden vůbec poprvé podařilo několikrát zaútočit na Krymu, významnou ránu zasadili Rusům, když bombardovali vojenské letiště Saky a zničili minimálně devět letounů. Na anektovaném poloostrově kotví ruská Černomořská flotila. List Wall Street Journal připomíná, že právě odkud ruská armáda zásobovala jednotky, které postoupily dál na území Ukrajiny. Přímo z Krymu také ostřelovala města na jihovýchodě země. Zdejší přístav Sevastopol měl navíc sehrát klíčovou roli v možném útoku na Oděsu.
"Pokud může být zasažen Sevastopol nebo Saky, úplně to mění pravidla hry," zdůrazňuje John Spencer, šéf vojenských studií na Madison Policy Forum, s tím, že ruská flotila po ukrajinských útocích není schopná fungovat. Britské ministerstvo obrany zase uvádí, že ruské loďstvo přešlo do obranných pozic.
Analytik Bahenský sice uznává, že údery na Krymu byly "zajímavou podívanou", neznamenaly ale zásadní zlomový okamžik. "Komplikuje to Rusku situaci v tom, že budou muset pravděpodobně posunout základny. A čím dál od fronty máte základny, tím větší to je logistický problém," vysvětluje. Připomíná ale, že Ukrajině se už podařilo na začátku července zaútočit například na rafinerii v Bělgorodu, který leží v Rusku daleko od frontové linie.
"Kreml má příliš málo vojáků na to, jak dlouhá je fronta. Nemohou hlídat všechny základny a zároveň se snažit posunout bojovou linii," popisuje. Je proto pravděpodobné, že se ukrajinským speciálním jednotkám nárazově podaří proniknout i dál do protivníkova týlu. Podle něj to ale neznamená, že se nyní Kyjev pokusí dobýt Krym.
Získat zpět Cherson
V současnosti se zdá, že se Ukrajinci soustřeďují hlavně na protiútok na okupovaný Cherson, což je jediná oblast západně od řeky Dněpr, kterou se ruským jednotkám podařilo dobýt. Podle amerického generála Bena Hodgese tu nyní Kyjev provádí operace, které připravují půdu pro případnou ofenzivu.
"Ukrajinci pokračují v úderech na logistiku, protivzdušnou obranu, muniční sklady a dál nahlodávají vůli ruských vojáků bojovat. Na úspěšnou ofenzivu ale potřebujete mít připravené vlastní síly, mnoho dobře vycvičených a odpočatých vojáků a podobně," dodává.
Odborníci se také shodují v tom, že válka by ještě mohla trvat mnoho měsíců, nebo dokonce let. "Otázkou samozřejmě zůstává, co by se v takovém případě stalo s ruskou ekonomikou a vlastně i s ukrajinskou," říká Vojtěch Bahenský. Kyjev je v současnosti silně závislý na západní pomoci, a to jak v dodávkách zbraní, tak ve finanční podpoře.
"Zahraniční pomoc je pro Ukrajinu zásadní a vidíme, že minimálně evropské státy už nejsou ochotné tolik podpory posílat," tvrdí analytik. Podle něj může být problémem i nedostatek náhradních dílů nebo munice. Pro starší typy zbraní už se někdy součástky nevyrábí a například rakety pro systém HIMARS jsou velmi nákladné a výroba trvá dlouho.
Podle pozorovatelů tak hrozí, že konflikt by časem mohl v podstatě zamrznout, protože ani jedna strana nebude schopná získat rozhodující převahu. "To by silně vyhovovalo Rusku, které doufá, že Evropu v zimě dožene energetická krize, která oslabí její podporu Ukrajiny," dodává Bahenský s tím, že kvůli nespokojenosti obyvatel budou vlády možná muset omezit podporu Kyjevu nebo se jej budou snažit donutit k ústupkům.
"Řekl bych, že energetická krize v Evropě bude v následujících měsících důležitější než vývoj na bojišti," myslí si expert. "Pro Ukrajinu by zamrznutí konfliktu bylo fatální. Neumím si ale představit, jak velkou podporu by Západ musel Kyjevu dát, aby byl nyní schopný Rusko úplně porazit."
