"Dopad ruského jednání nelze podcenit, protože ukrajinské exporty přes moře jsou nezbytné pro celosvětové zajištění potravin," uvedl pro deník Washington Post vysoce postavený zdroj z americké administrativy. "Ukrajina tvoří asi deset procent světových exportů pšenice a naprostá většina těchto exportů - asi 95 procent - vyráží z přístavů v Černém moři."
Právě dokumenty americké vlády, které má deník k dispozici, dokazují, že Moskva vývozu pšenice a dalších potravin brání cíleně. Rusko, které se více než tři měsíce snaží převážně neúspěšně dobýt ukrajinské území, doufá, že zastavením exportů vyhladoví tamní ekonomiku. Dopady ruské blokády ale pocítí celý svět, a to ještě několik let, tvrdí experti.
Ukrajina je největším vývozcem slunečnicového oleje, čtvrtým největším v případě kukuřice a pátým u pšenice. V úterý na Světovém ekonomickém fóru v Davosu prohlásila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, že asi 20 milionů tun pšenice čeká v ukrajinských sýpkách.
22 million tonnes of grain can’t be exported from Ukraine because Russia blockades Black Sea ports. In Mykolaiv farmers are preparing for a new harvest, but cannot export even the last year's grain and sunflower seeds. Russia is using hunger as a weapon, blackmailing the world. pic.twitter.com/iKf7YeWmMS
— Maria Avdeeva (@maria_avdv) May 26, 2022
"Domnívám se, že minimálně v krátkém období neexistuje způsob, jak Rusko přinutit k ukončení blokády," uvádí pro deník Aktuálně.cz ekonomka Lucie Coufalová z Masarykovy univerzity v Brně. Náměstek ruského ministra zahraničí Andrej Ruděnko ve středu nabídl, že pokud Západ zruší sankce, které na Rusko uvalil, mohly by z ukrajinských černomořských přístavů odplout lodě s dodávkami obilí.
Světoví politici to ale označili za vydírání. "Lepší příklad mezinárodního vydírání nelze najít," řekl například ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Podle šéfa americké diplomacie Antonyho Blinkena Rusko drží potraviny pro miliony lidí jako rukojmí.
Hlad ve světě
Coufalová ale nepředpokládá, že by se Rusku podařilo donutit Západ k ústupkům. "Pokud se Západ dokáže domluvit a sjednotit v otázce ropy, a především pak zemního plynu, bude sjednocený i v případě otázky potravin. Nedostatkem potravin totiž není tak bezprostředně ohrožen jako možným ukončením dodávek plynu," míní.
"Dopady pokračující blokády by se v jednotlivých částech (světa) výrazně lišily. Světové trhy s potravinami byly pod velkým tlakem už v přechozích letech. To, co se dnes děje v Rusku a na Ukrajině, dále prohlubuje už tak napjatou situaci," vysvětluje Coufalová.
Před začátkem ruské invaze na Ukrajinu varoval Světový potravinový program, že rok 2022 bude špatný. Čína, která je největším producentem obilí, oznámila, že deště opozdily loňské sázení, a proto letošní sklizeň může být nejhorší v historii, píše magazín Economist.
V Indii jsou navíc extrémní vedra a jeden z největších vývozců jídla tak možná také nebude mít co exportovat do zahraničí. Se suchem se potýká i úrodná oblast v Africe, Francii nebo Spojených státech.
Coufalová vysvětluje, že záleží, jak jsou jednotlivé země na dovozu potravin z Ukrajiny a Ruska závislé. "Nejvíce zasažené budou nízkopříjmové země v Africe a Asii, které se už tak potýkají s nedostatkem potravin," říká. Například v Libanonu už ceny chleba vzrostly o 70 procent a dodávky jídla z Oděsy do Somálska přestaly úplně.
Před hrozícím nedostatkem jídla varoval i generální tajemník OSN António Guterres. Podle dat magazínu Economist hrozí, že kvůli zvyšující se ceně potravin stoupne počet lidí, kteří nemají co jíst, o 440 milionů na 1,6 miliardy. Téměř 250 milionů z nich bude žít na hranici hladomoru.
Spokojené Thajsko
Ceny obilovin stoupají i v některých zemích, jež si umějí dostatek jídla samy vyprodukovat. "Pokud jde o pšenici, jen velmi malá část ukrajinského exportu této komodity byla určena k vývozu do Evropy. Přesto se její očekávaný nedostatek na jiných kontinentech začal projevovat na cenách po celém světě," vysvětluje Coufalová.
"Češi se zatím neřadí k národům, které by byly nějak bezprostředně ohroženy hladem. Růst potravin ale bude mít neblahý dopad na inflaci a životní úroveň zejména nízkopříjmových skupin," doplňuje ekonomka.
A to i přesto, že velká část vyvážených obilovin nebyla určena k lidské spotřebě. Slouží jako krmivo pro zvířata a na výrobu alkoholu nebo paliva. To mohou částečně nahradit jiné produkty. Nicméně řada zemí v obavách o dostatek jídla pro vlastní občany zastavuje export potravin, jako například již zmíněná Indie. Jedna asijská země ale ze současné situace úspěšně těží.
Thajsko mělo letos velmi dobrou úrodu, a proto počítá s navýšením exportu masa, cukru i rýže. Odborníci odhadují, že země letos zvýší vývoz cukru o 40 procent. A díky vyšším cenám potravin na tom vydělá dvojnásobek, píše list Bangkok Post.
"I když některé země, například Spojené státy a Kanada, usilují o zvýšení produkce, aby alespoň částečně pomohly nahradit produkci ukrajinskou, určitě se nedá očekávat, že by došlo k úplnému nahrazení dodávek obilí z Ukrajiny," říká Coufalová. Je ale podle ní možné, že růst cen povede k menšímu plýtvání jídlem.
