Spojenci v NATO se připravují na summit aliance v litevské metropoli Vilniusu 11. a 12. července a pozornost bude upřena zejména na jednu otázku: Dostane Ukrajina oficiální pozvánku do tohoto elitního vojenského klubu?
Kyjev o členství už jednou požádal, konkrétně na summitu aliance v Bukurešti v roce 2008. Tehdy vstup Ukrajiny do NATO odmítly Francie a Německo - kvůli svojí proruské politice. Vláda prezidenta Volodymyra Zelenského žádost o členství loni v září zopakovala. Země čelící druhým rokem brutální ruské invazi čeká, že na summitu ve Vilniusu dostane odpověď - a tentokrát bude kladná.
Francie a Německo svůj nesouhlas s ukrajinským členstvím v NATO nyní neopakují. Ani z jedné země ale nezaznívá jasná podpora takovému kroku - mluví jen o ukrajinské cestě do "euroatlantické rodiny". Řada států aliance má výhrady vůči přijetí země ve válečném stavu. Argumentují, že se věci mají řešit postupně, tedy nejprve porážka Ruska a až potom vstup Ukrajiny do Severoatlantické aliance.
Slova americké ambasadorky při NATO tomu odpovídají. "Ukrajina se ve Vilniusu dozví, že naše podpora je neotřesitelná. Vladimir Putin se přepočítal. Aliance je jednotnější než kdy předtím," začíná velvyslankyně Julianne Smithová. "Vilnius bude jasným signálem, že aliance nezůstane s Ukrajinou jen teď, kdy brání svoje území, ale na dlouhou dobu dopředu," pokračuje.
Bude ale součástí podpory také souhlas s ukrajinskou žádostí o členství? "Platí náš slib, že Ukrajina míří do aliance. Žádný spojenec z těchto pozic neustupuje. S Ukrajinou se v NATO počítá," vysvětluje Smithová v rozhovoru pro Aktuálně.cz. "Pokud jde o přesné výsledky summitu ve Vilniusu, nemůžu zacházet do detailů, stále na tom pracujeme. Náš prvořadý úkol je dostat Rusy z Ukrajiny a zajistit bezpečnost aliančních států," dodává zástupkyně americké vlády v bruselské centrále aliance.
Obavy z porážky Ruska
Ukrajinští zástupci občas zmiňují, že z některých představitelů západních zemí cítí strach z porážky Ruska. Vysvětlují si tím jejich přešlapování před jasnými politickými závazky, jako je právě pozvánka do NATO, nebo otálení s dodávkami klíčových zbraní.
Hovořila o tom v nedávném rozhovoru pro Aktuálně.cz mezinárodně respektovaná ukrajinská aktivistka Daria Kaleniuková. Obdobně se teď vyjádřil také americký generál Philip Breedlove na bezpečnostní konferenci Globsec v Bratislavě. Bývalý velitel aliančních jednotek v Evropě řekl, že Ukrajina dostává "dost zbraní, aby se bránila ruské armádě, ale ne dost, aby ji porazila".
Americká diplomatka to odmítá. "Spojené státy dodaly Ukrajině přes 35 miliard dolarů vojenské pomoci. To je velmi podstatná pomoc, se kterou se snažíme dosáhnout právě porážky Ruska, a je to příliš na to, aby svědčila o nervozitě z ukrajinského vítězství," tvrdí Smithová.
"Začali jsme s Javeliny a Stingery, teď trénujeme ukrajinské vojáky na stíhačkách F-16 a posíláme na Ukrajinu rakety Patriot. Je to proces. Nestagnujeme. Některé věci jen vyžadují delší čas," upřesňuje americká diplomatka.
Chrastění atomovými zbraněmi
Administrativa prezidenta Joea Bidena podle ní předpokládá, že ruská válka proti Ukrajině nakonec skončí u vyjednávacího stolu, ne na bojišti. "Náš úkol ale není určit, co má být tečka této války. Máme jeden cíl a tím je, aby Rusko odešlo z Ukrajiny, pokud možno dnes," míní Smithová.
Hrozí podle ní nukleární konflikt v Evropě, zejména pokud by se Ukrajina pokusila vzít si zpět Ruskem anektovaný Krym? O použití jaderných zbraní Putin opakovaně mluvil ve svých projevech.
"Rusko opakovaně chrastilo jadernými zbraněmi a vyhrožovalo, že je použije. Nepodceňujeme tuto rétoriku, ale nevidíme, že by se něco takového v blízké době chystalo. Lidé v Česku a jinde by měli vědět, že situaci skutečně velmi zblízka sledujeme," uklidňuje Smithová a dodává, že Spojené státy mají pro Rusy vzkaz: "Pokud použijí jaderné zbraně, budou čelit velmi vážným důsledkům svého rozhodnutí."
Summit ve Vilniusu bude kromě Ukrajiny řešit otázku švédského vstupu do NATO, který dosud blokovalo Turecko coby člen aliance a v jeho zákrytu také Maďaři. Americká ambasadorka i v tomto případě mluví jednoznačně.
"Švédsko je připravené na členství, sdílí naše hodnoty, odpovědělo na výhrady, které mělo Turecko. Je na čase dostat Švédsko přes cílovou pásku," říká Julianne Smithová. "Pevně věřím, že naši přátelé v Turecku a v Maďarsku pochopili, že toto je priorita NATO, a Švédsko na summitu ve Vilniusu přivítáme mezi sebou," dodala.
Video: Zelenskyj nejspíš bude muset dělat kompromisy, říká reportér Novák
