Zatímco se kauza dál rozrůstá, Trump razii v rezidenci Mar-a-Lago označuje jako "jedno z nejvíce šokujících zneužití vládní moci v americké historii".
Bývalý prezident to v neděli prohlásil na předvolebním shromáždění v Pensylvánii, kam dorazil podpořit kandidáty do nadcházejících kongresových a guvernérských voleb. Šlo o jeho první veřejné vystoupení od 8. srpna, kdy FBI v jeho sídle provedla několikahodinovou domovní prohlídku.
Americká veřejnost si na společenskou vřavu kolem Trumpa, která trvá nepřetržitě od jeho vstupu na politickou scénu v roce 2015, už měla čas zvyknout. Jeho aktuální střet se státním aparátem je ovšem i na jeho poměry mimořádně ostrý. Zásah federální policie v sídle exprezidenta je historicky bezprecedentní událostí.
"Nebyl napaden jen můj dům, byly to i naděje a sny všech občanů, za které bojuji," vyhlašuje Trump, který celou kauzu rámuje coby násilné zneužití amerických bezpečnostních složek a justice proti jeho osobě, jako politickou perzekuci ze strany státní moci proti němu a jeho voličům.
"Čelíme útoku FBI a ministerstva spravedlnosti. Jsou to zlovolná monstra… Je to parodie spravedlnosti," tvrdí Trump, že vyšetřovatelé se ho snaží falešně trestně stíhat a obvinit, aby mu zabránili v příští kandidatuře na prezidentský úřad, kterou on sám stále silněji signalizuje.
Současného amerického prezidenta, demokrata Joea Bidena, v neděli nazval "nepřítelem státu", který "vypadá jako ďábel". Trump tím reagoval na předchozí Bidenův projev z minulého čtvrtka, v němž prezident pro změnu označil Trumpa a jeho voliče za "extremisty ohrožující samotné základy naší republiky".
Rok a půl vyjednávání
Dva dny před Trumpovým nedělním vystoupením v Pensylvánii ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo zatím nejdetailnější přehled dokumentů, které FBI zabavila v Mar-a-Lago. Jsou mezi nimi desítky přísně tajných souborů, které nikdy neměly opustit speciálně zabezpečené vládní kanceláře.
V pondělí floridská okresní soudkyně Aileen Cannonová vyhověla Trumpově žádosti, aby byl jmenován nezávislý arbitr, který posoudí obsah zabavených dokumentů. A než se tak stane, nesmí ministerstvo materiály využít k pokračujícímu vyšetřování.
"Soud si uvědomuje, že takové omezení trestního vyšetřování je nepopulární, ale shledal, že bezprecedentní okolnosti vyžadují krátkou pauzu pro možnost neutrálního posouzení třetí stranou, aby byl zajištěn spravedlivý proces," uvedla ve svém odůvodnění Cannonová, kterou do její současné funkce v roce 2020 nominoval tehdejší prezident Donald Trump.
Už z dosud známých informací, jak je v týdnech od domovní prohlídky postupně uvolnili vyšetřovatelé, jde sestavit průběh celé aféry. Zároveň si lze vytvořit přinejmenším hrubý obraz o tom, jaké typy materiálů měl Trump v Mar-a-Lago v držení.
Samotné domovní prohlídce předcházelo rok a půl dlouhé vyjednávaní mezi Národním archivem ve Washingtonu a vyšetřovateli na straně jedné - a Trumpem a jeho právníky na straně druhé. Předmětem byly právě dokumenty, které exprezident loni v lednu, v posledních chaotických dnech svého působení ve funkci, nechal odvézt z Bílého domu k sobě domů na Floridu.
Trump sice část těchto materiálů následně vrátil, ale jeho tým pak nepravdivě tvrdil, že šlo o všechny dokumenty. A zásah FBI v Mar-a-Lago přišel až po dalším neúspěšném vyjednávání s jeho týmem.
Krabice se značkou "Top Secret"
Podle výše zmíněného přehledu ministerstva spravedlnosti vyšetřovatelé během domovní prohlídky v Trumpově sídle zabavili 33 krabic, ve kterých bylo přes sto dokumentů v různém stupni utajení, od důvěrných až po přísně tajné (anglicky Top Secret).
Sedm krabic našli v exprezidentově kanceláři, zbytek ve skladišti jeho soukromého klubu. Tajné dokumenty byly v bednách promíchány s novinovými výstřižky a různými jinými materiály.
Kromě toho vyšetřovatelé našli takřka padesát prázdných šanonů, ve kterých měly být - na základě označení na deskách - důvěrné a tajné dokumenty. Podle ministerstva spravedlnosti ale v tomto případě zatím nelze určit, zda šanony skutečně původně obsahovaly tajné tiskoviny.
Resort k výčtu zabavených materiálů upozornil, že jejich přezkoumání je teď pouze "jedním z vyšetřovacích úkonů" v probíhajícím "aktivním trestním šetření". Z ministerského odůvodnění žádosti o domovní prohlídku, které bylo v neúplné verzi zveřejněno už před dvěma týdny, přitom vyplývá, že úřad má podezření na tři trestné činy, kterých se exprezident mohl dopustit.
Nejvážnější by bylo porušení válečného zákona o špionáži z roku 1917, který postihuje protiprávní nakládání s tajnými materiály, za což hrozí až desetiletý trest. Druhým trestným činem by mohlo být porušení zákona z roku 1978, který určuje, že dokumenty spojené s výkonem prezidentské funkce mají zůstat v Bílém domě k dispozici Národnímu archivu ve Washingtonu.
A za třetí by se mohlo jednat o trestný čin bránění průchodu spravedlnosti. Trump sice bezprostředně po domovní prohlídce prohlásil, že k ní vůbec nemuselo dojít, kdyby si FBI o dokumenty řekla. Ale z informací, které následně vyšly najevo, vyplývá, že vyšetřovatelé se k zásahu odhodlali až poté, co Trump a jeho lidé opakovaně odmítli plně a transparentně spolupracovat.
Vzkaz od Obamy, agenti v ohrožení
Zástupci Národního archivu ve Washingtonu se obrátili na Trumpův tým s požadavkem na navrácení dokumentů už loni v květnu, čtyři měsíce po jeho odchodu z Bílého domu. Letos v lednu dosáhli částečného úspěchu, když si v jeho floridském sídle vyzvedli prvních patnáct krabic.
Poté co se ukázalo, že v nich byly i tajné dokumenty, převzaly celou věc ministerstvo spravedlnosti a FBI. Mezi odevzdanými materiály našli vyšetřovatelé tajné písemnosti ve čtrnácti krabicích (celkem šlo o 184 dokumentů, z toho 25 v nejvyšším stupni utajení).
Vedle zpravodajsky relativně nevinných písemností, jako byla například Trumpova korespondence se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem nebo tradiční osobní vzkaz, který Trumpovi v Oválné pracovně zanechal jeho předchůdce ve funkci Barack Obama, šlo také o mimořádně citlivé dokumenty. Například "živé zpravodajské informace" amerických tajných služeb. Pokud by se tyto věci dostaly do nepovolaných rukou, mohlo by to vést k přímému ohrožení amerických agentů v terénu.
Z pokračujícího vyšetřování FBI pak navíc vyplynulo, že Trump nevrátil Národnímu archivu zdaleka všechny dokumenty. Ministerstvo spravedlnosti tak letos v květnu vydalo soudní příkaz k jejich odevzdání. Exprezidentovi právníci kontrovali tím, že Trump ještě jako šéf Bílého domu všechny materiály odtajnil, a podle nich se tak uchováváním dokumentů v Mar-a-Lago nedopustil žádného nezákonného jednání.
Trumpův tým nicméně souhlasil s návštěvou FBI v Mar-a-Lago, kde si vyšetřovatelé letos 3. června vyzvedli dalších 38 souborů tajných dokumentů, z toho sedmnáct v kategorii přísně tajné. Během této návštěvy se s vyšetřovateli krátce pozdravil i Donald Trump.
Složka na Macrona i jaderné zbraně
"Cením si vaší práce. Když něco budete potřebovat, dejte nám vědět," potřásl si Trump s vyšetřovateli rukou. Jeho právnička Christina Bobbová jim následně podepsala prohlášení, že exprezidentův tým provedl na základě vydaného soudního příkazu "zevrubné šetření" a že "jakékoliv a všechny odpovídající dokumenty" už byly odevzdány.
FBI ale měla důvody se domnívat, že to nebyla pravda. Kromě jiného k tomu měli svědectví lidí z Trumpova okolí a videozáznamy z jeho sídla, včetně inkriminovaného skladiště v klubu v Mar-a-Lago. V oficiálním dopise ministerstvo spravedlnosti vyzvalo Trumpovy právníky, aby "skladiště zabezpečili a materiály nikam nepřemísťovali".
Letos 5. srpna pak vydal okresní soudce na Floridě Bruce Reinhart na základě žádosti FBI - a se souhlasem ministra spravedlnosti Merricka Garlanda - povolení k domovní prohlídce. O tři dny později, 8. srpna večer, vykonali neozbrojení agenti FBI devítihodinovou pátračku v Trumpově floridském sídle, zatímco pobýval v New Yorku. Zabavili při ní - jak bylo už zmíněno - dalších 33 krabic s více než stovkou tajných dokumentů.
Opět se opakovalo, že vedle zpravodajsky a pro americkou bezpečnost nepříliš citlivých materiálů, jako je například informační složka na francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, mělo jít podle informací amerických médií i o mimořádně tajné věci.
Například podle listu Washington Post šlo o dokumenty, které se týkají jaderných zbraní. Anonymní zdroje pro tento deník ovšem neupřesnily, zda má jít o americký arzenál nebo o zbraně jiného státu.
Pro Trumpa a jeho příznivce se celá kauza ovšem okamžitě stala záminkou k nové vlně tvrdého odporu proti demokratům, prezidentu Joe Bidenovi a údajnému, pokračujícímu spiknutí starých struktur ve Washingtonu, kterému exprezident říká "deep state".
Komu to prospěje?
Na své sociální síti Truth Social se Trump hlásí k různým konspiračním teoriím, například k tomu, že FBI na něj nastražila podvržené materiály, aby ho mohla trestně stíhat. Za bývalého prezidenta se postavila i většina aktivních republikánských politiků.
Pouhé dva měsíce před kongresovými a guvernérskými volbami se aféra také nevyhnutelně stala tématem předvolební kampaně. Podle amerických komentátorů a politologů ovšem nelze jednoznačně říct, zda nahrává více republikánům, nebo demokratům.
Republikánské voliče mobilizuje a může přispět k jejich větší volební účasti, jenže pro šance jejich kandidátů může zase být nevýhodou, když by se ostatní voliči místo témat, jako je vysoká míra inflace, kterou vyčítají Bidenovi, teď znovu soustředili na Trumpa.
Popularita současného prezidenta je sice nízká, jen 42 procent, ale v hypotetickém souboji s Trumpem si v hodnocení amerických voličů vede stále o dost lépe. Lehká většina veřejnosti, 51 procent, má také za to, že zásah FBI v Mar-a-Lago byl opodstatněný a že "šlo o součást legálního a řádného vyšetřování" s cílem zjistit, zda se bývalý prezident nedopustil něčeho nezákonného.
Průzkumy, konkrétně čerstvé šetření pro list Wall Street Journal, navíc ukazují, že k výraznému přelivu preferencí od republikánů k demokratům došlo v posledních týdnech hlavně mezi nezávislými voliči, kteří bývají jazýčkem na vahách voleb.
Ale tak, jak aféra zasahuje do voleb, mohou naopak blížící se volby ovlivnit vyšetřování celé kauzy. Jak upozornil deník New York Times, podle nepsaného pravidla americké politiky se má ministerstvo spravedlnosti v 60 dnech před volbami zdržet rozhodnutí, která by je mohla ovlivnit.
Podle listem citovaných právních expertů je tak možné, že ministr spravedlnosti Merrick Garland do listopadových voleb vyšetřování zpomalí a nepodnikne žádné kroky, které by dále mířily proti Trumpovi.
