Bývalý manažer Trumpovy firmy se u soudu přiznal k daňovým podvodům

ČTK ČTK
18. 8. 2022 17:18
Dlouholetý finanční ředitel firmy Trump Organization amerického exprezidenta Donalda Trumpa se po dohodě s obžalobou přiznal k daňovým podvodům, z nichž byl obžalován loni v létě, píše agentura AP. Podle amerických médií si Allen Weisselberg vyjednal mírný trest výměnou za svědectví, které poskytne v podzimním procesu s Trumpovou firmou.
Donald Trump a Allen Weisselberg v roce 2016.
Donald Trump a Allen Weisselberg v roce 2016. | Foto: Reuters

Weisselberg byl společně s Trump Organization obviněn z mnohaletého podvodu, který spočíval ve vyplácení extravagantních odměn mimo účetní knihy. "Benefity" jako využívání luxusních vozů a bytů nebo školné na soukromých školách podle prokurátorů dostávali vysoce postavení manažeři firmy včetně Weisselberga.

On sám údajně federální, státní a městské úřady připravil o více než 900 tisíc dolarů (skoro 22 milionů korun) na nezaplacených či neprávem vrácených daních.

Podle informací deníku The New York Times jej dohoda s prokurátory zavazuje k přiznání viny ve všech 15 bodech obžaloby. Výměnou za přiznání má dostat pětiměsíční trest. Za mřížemi možná ale nestráví více než 100 dní, ačkoliv mu původně hrozilo až 15 let odnětí svobody.

Agentura AP s odvoláním na své zdroje uvádí, že 75letý Weisselberg by mohl být předvolán jako svědek při procesu s Trump Organization, jehož začátek se očekává v říjnu.

Weisselberg pro Trumpa pracoval desítky let a je považován za jednoho z jeho nejbližších podnikatelských partnerů. Podle zdrojů deníku New York Times odmítl s prokurátory spolupracovat v širším vyšetřování exprezidentových financí a nehodlá u soudu svědčit proti Trumpovi ani jeho dětem.

"Přesto by jeho potenciální svědectví dostalo Trump Organization do nevýhody a pravděpodobně by z něj učinilo ústředního svědka v říjnovém procesu, v němž bude firma čelit mnohým stejným obviněním," dodává list.

Pro Trumpa, jakkoli ve věci sám obviněn není, se tak rýsují další právní problémy v době, kdy čelí vyšetřováním spojeným se snahou zvrátit výsledky předloňských prezidentských voleb a s přechováváním utajovaných dokumentů ve svém floridském sídle. Stíhání Trump Organization a jejího dlouholetého finančního ředitele exprezident podobně jako další kauzy označuje za politicky motivované.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 21 minutami

Německá vláda chce regulovat ceny plynu, kancléř Scholz chystá prohlášení

Německá vláda chce regulovat vysoké ceny plynu, soubor opatření by mohl mít objem 150 až 200 miliard eur (až 4,9 bilionu Kč). Dnes o tom s odvoláním na zdroje z vládních stran informovala agentura DPA. Odpoledne s prohlášením vystoupí kancléř Olaf Scholz, ministr financí Christian Lindner a ministr hospodářství Robert Habeck.

Deník Handelsblatt napsal, že podle vládních zdrojů by stanovení maximálních cen plynu stálo německý rozpočet 15 až 24 miliard eur (až 592 miliard Kč). Sociální demokratka (SPD) Katja Mastová z vedení poslanecké frakce strany přitom v tomto týdnu hovořila o částce převyšující 100 miliard eur.

V Německu začne od soboty platit nový poplatek za obstarání plynu, který zdraží odběratelům tuto energetickou surovinu o 2,4 centu za kilowatthodinu (kWh), což může u domácností činit ročně i stovky eur (tisíce Kč). Očekává se ale, že vláda tento poplatek zruší, neboť ho kritizuje nejen opozice, ale i představitelé vládních stran. Není tak vyloučeno, že kancléř dnes oznámí i zrušení poplatku.

Zdroj: ČTK
před 53 minutami

Putin podepsal dekret týkající se zákazu tranzitu kamionů ze Západu přes Rusko

Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal dekret, kterým zmocňuje vládu k zákazu tranzitu kamionů z některých západních zemí přes ruské území. Zákaz, jenž vstupuje v platnost okamžitě, se týká zemí, které přijaly podobné restrikce vůči Rusku, uvedla agentura Reuters. Mezi státy, které omezily vstup ruským kamionům na své území, patří hlavně země Evropské unie.

EU zavedla zákaz vstupu nákladních automobilů ruských a běloruských podniků na své území už letos v dubnu. Unijní zákaz byl součástí pátého souboru sankcí, který EU přijala kvůli útoku ruských vojsk na Ukrajinu. Ruské jednotky k operacím využívají také běloruské území. Zákaz nicméně zahrnuje řadu výjimek včetně přepravy pošty, paliv, potravin či léků.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 53 minutami

Česko získá 2,7 miliardy korun od USA na modernizaci armády nebo kybernetickou ochranu

Česko dostane od Spojených států podporu 106 milionů dolarů, tedy zhruba 2,7 miliardy korun, na modernizaci armády, částečnou kompenzaci dodávek na Ukrajinu, která čelí ruskému útoku, a kybernetickou ochranu. Schválil to americký Kongres, sdělilo české ministerstvo obrany a americké velvyslanectví v Praze.

Sto milionů dolarů půjde z amerického programu Zahraničního vojenského financování jako součást Kongresem schváleného druhého balíčku pomoci Ukrajině. Šest milionů dolarů z Fondu pro čelení ruskému vlivu podpoří vybudování týmů kybernetické ochrany, které vzniknou v české armádě, uvedlo ministerstvo.

Podle premiéra Petra Fialy (ODS) americká finanční pomoc dokazuje, že klíčoví spojenci Česka vědí o české podpoře Ukrajině a oceňují ji. "I díky těmto prostředkům budeme schopni ještě lépe a rychleji nahradit vojenský materiál, který jsme darovali našim ukrajinským přátelům a zrychlit postupnou modernizaci armády," dodal.

Podobně se vyjádřila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). "Dar vnímáme právě jako výraz uznání za to, jak Česko od začátku konfliktu Ukrajině pomáhá a jak zodpovědně se stavíme k bezpečnosti své a našich spojenců," řekla. Peníze podle ní půjdou i na další pomoc Ukrajině. Česko patří mezi největší poskytovatele vojenské pomoci napadené zemi. Od začátku konfliktu před více než sedmi měsíci darovala Ukrajině vojenský materiál za víc než 3,8 miliardy korun.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Ekonomická nálada v EU i eurozóně se v září dále zhoršila

Ekonomická nálada v Evropské unii i v eurozóně se v září dál zhoršila. Důvěra klesá v podnikatelském sektoru i mezi spotřebiteli. Index ekonomické nálady v EU se meziměsíčně snížil o 3,5 bodu na 92,6 bodu, v České republice index klesl o 2,2 bodu na 88,3 bodu. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnila Evropská komise (EK).

Důvěra se snížila ve všech sektorech ekonomiky, včetně průmyslu, služeb a maloobchodu, a mezi spotřebiteli. Na vině je hlavně růst inflačních očekávání.

V samotné eurozóně se index v září snížil o 3,6 bodu na 93,7 bodu. Analytici podle agentury Reuters očekávali pokles indexu na 95 bodů.

Důvěra domácnosti v EU se snížila o 3,5 bodu na rekordní minimum minus 29,9 bodu. Na rekordním minimu byla i důvěra v eurozóně, kde klesla o 3,8 bodu na minus 28,8 bodu. Spotřebitelé očekávají v příštích měsících zhoršení finanční situace a předpokládají omezení plánů na velké nákupy.

Inflační očekávání po poklesu v předchozích měsících ve všech sledovaných sektorech rostla. Evropská centrální banka (ECB) přitom slíbila, že bude bojovat proti růstu cen zvyšováním úrokových sazeb.

Zdroj: ČTK
Další zprávy