Ještě se ani nerozednilo, když do budovy krymského regionálního parlamentu v Simferopolu začali muži v neoznačených uniformách nahánět poslance. Blížilo se ráno 27. února 2014 a na Krymu začala ruská invaze, maskovaná jako povstání domobrany. Uvnitř budovy měli poslanci odhlasovat připojení k Rusku. Mezi ozbrojenci byli členové veteránských spolků, motorkáři ze skupiny Nočních vlků, pomáhali i lidé z ruské vojenské rozvědky GRU.

Související

Kupci Krymu. Ruští oligarchové vlastní na poloostrově majetek za miliardy korun

Přehled

Parlament vyhlásil referendum, ve kterém o dva týdny později obyvatelé odsouhlasili připojení k Rusku. V tu chvíli už byl Krym plný ruských a proruských vojáků. Západ i OSN referendum neuznaly a západní země na Rusko uvalily sankce. Poloostrov se stal základnou ruské flotily a od loňska slouží jako opora pro agresi proti Ukrajině. 

Ruský investigativní web The Insider dohledal lidi, kteří se akce zúčastnili, a popsal jejich úkoly a osudy. Uvádí, že měli nejen obsadit parlament, ale také prozkoumat terén, šířit dezinformace a zasahovat proti demonstrantům, kteří s připojením k Rusku nesouhlasili. 

Zhruba dvě stovky ozbrojenců a agentů dostaly vyznamenání. Seznam zveřejnil v roce 2014 ruský list Novaja Gazeta. "Našli jsme ty, kteří obdrželi státní vyznamenání, významné členy strany Jednotné Rusko, motorkáře, fotbalové fanoušky a lidi s kriminální minulostí. Jeden z vyznamenaných navíc nedávno provedl ozbrojený útok na pravoslavný kostel a druhý je na seznamu hledaných osob," uvádí list.

Ilja Razumov byl jedním z těch, kteří vpadli do parlamentu a kterým se za to dostalo státního vyznamenání. Po návratu z akce se s ruskou reprezentací judistů vydal na veteránský turnaj do Prahy, na Světových policejních a hasičských hrách ve Spojených státech pak vybojoval stříbrnou medaili. Před dvěma lety se přestěhoval na Krym, kde vede pobočku vojensko-vlasteneckého klubu Grifon vytvořeného veterány sovětské rozvědky.

Vyznamenaným je i Chostaj Mubarak Šach. Afghánec, který na Krymu vyzýval místní tatarskou menšinu, aby útočníkům nevzdorovala. Krymští Tataři podporovali vládu v Kyjevě, k Moskvě mají odmítavý vztah poté, co je sovětský diktátor Josif Stalin nechal masově vysídlit do Asie. Po rehabilitaci v 60. letech se část vrátila, dnes jich na poloostrově žije zhruba 270 tisíc.

Mubarak nyní zasedá ve Veřejné komoře Kalužské oblasti nedaleko Moskvy, tedy v poradním sboru místního gubernátora. Než se přestěhoval do Ruska, kde ho při studiích pedagogiky naverbovala sovětská vojenská rozvědka GRU, byl v Afghánistánu členem zločinecké skupiny. Do své původní vlasti se vrátil během sovětské invaze v 80. letech. Jako agent rozvědky vyzrazoval své krajany, kteří sympatizovali s místními povstalci.

Protože mu ale v zemi hrozila za zradu poprava, odebral se znovu do Ruska a ve městě Kaluga začal učit matematiku. Pomohl mu předseda Ruského Svazu veteránů Afghánistánu Franz Klinčevič, který v Afghánistánu působil jako překladatel sovětské rozvědky.

Kromě Mubaraka vstoupilo do politiky i několik dalších lidí, kteří se akce na Krymu zúčastnili. Například bývalý redaktor ruské televize NTV Oleg Ptaškin. Na poloostrově vedl skupinu, která měla na starosti protiukrajinskou propagandu. Od roku 2021 je místostarostou města Dzeržinskij v Moskevské oblasti.

Státní vyznamenání dostal i Viktor Keller, člen motorkářského klubu Noční vlci. Na demonstraci v Jaltě během krymského převratu spolu s důstojníkem ruské bezpečnostní služby Dmitrijem Galočkinem mlátil protestující. Po návratu do Ruska založil v Kaliningradu nevládní organizaci Vlast bez korupce. Na sociálních sítích koluje jeho fotografie s čečenským vůdcem Ramzanem Kadyrovem, který jej údajně často hostí.

Keller se na konci 90. let přestěhoval z Kazachstánu do Ruska, nejprve do Pjatigorska na jihu země, poté do Moskvy. Spolu s přítelem Petrem Jungersem v roce 2004 vykradli byt zástupkyně generálního ředitele televizního kanálu Kultura Tetjany Pauchové. Za vloupání a krádež sbírky starožitností za 21 milionů rublů (asi šest milionů korun) poslal soud oba muže na osm let do vězení. Pro spolupráci s vedením věznice se ale Keller dostal po čtyřech letech ven a seznámil se s vůdcem Nočních vlků.

Ne všichni, kdo se na okupaci Krymu podíleli, ale pokračovali tak úspěšně jako Keller, Mubarak nebo Razumov. Web The Insider uvádí, že pět desítek z nich dostalo později trest za výtržnosti nebo řízení v opilosti. Třicet dalších padlo na Ukrajině, v Sýrii nebo zemřelo na předávkování drogami.