"Kdykoli se mluví o volbách, kdykoli (prezidentský) palác vidí, že volby prohraje, začne kolektivní stigma a zacházení s Kurdy jako s teroristy. Je to ostudné," uvedl Kiliçdaroglu ve videu na sociálních sítích. Politik už dříve prohlásil, že by se měl turecký stát občanům omluvit za minulé křivdy. Mluvil tehdy právě o kurdské menšině, která je v zemi dlouhodobě diskriminována.
Kürtler. pic.twitter.com/almLCAJtcr
— Kemal Kılıçdaroğlu (@kilicdarogluk) April 17, 2023
Opoziční kandidát nyní reagoval na dění posledních týdnů, kdy Erdogan opakovaně opozici spojoval se Stranou kurdských pracujících (PKK), která bojuje za nezávislost na Turecku, píše server France24. "Kemal podlehl vydírání od Lidově demokratické strany HDP natolik, že ani nemůže označit PKK za teroristickou skupinu," řekl Erdogan v úterý pozdě večer v televizním rozhovoru. Organizaci PKK považují Evropská unie i Spojené státy za teroristickou a prokurdské HDP v současnosti hrozí rozpuštění.
Šéf Republikánské lidové strany Kiliçdaroglu, kterou před sto lety založil Mustafa Kemal Atatürk, skutečně pochází z regionu se silným kurdským zastoupením. Spekuluje se, že k menšině sám patří, ačkoliv to zatím veřejně nekomentoval.
Tento týden se ale přihlásil k jiné menšině: k alevitům. To jsou muslimové, kteří nedodržují některá tradiční pravidla a obřady islámu a v Turecku stále čelí diskriminaci. "V Turecku je to pro mnohé tradiční muslimy stále velký problém. Je to horší než být ateistou," vysvětluje pro online deník Aktuálně.cz odbornice na Turecko Lucie Tungul.
Kiliçdaroglu také na novém videu z tohoto týdne prohlásil, že nechce, aby se lidé soustředili na rozdíly mezi sebou, ale na sny a společnou budoucnost. "Připojíte se k naší výpravě za změnou? Dáte přednost čestnému a morálnímu systému před tímto režimem, který říká 'ne' alevitům?" ptal se opoziční lídr, který v tu chvíli cílil hlavně na mladé lidi a prvovoliče.
Klidné vystupování
Kiliçdaroglu pro Erdogana zatím představuje jednoho z nevážnějších vyzyvatelů za jeho dvacetileté období u moci. V polovině května zemi čekají prezidentské a parlamentní volby a šest opozičních stran se spojilo do jednotné aliance, jejichž prezidentským kandidátem je právě 74letý politik.
"Musel se najít kandidát, který by byl přijatelný pro všechny. Je to takový kompromis," říká Tungul z Univerzity Palackého v Olomouci. Někteří mu podle politoložky vyčítají kromě vysokého věku i to, že je málo emotivní, má nudné vystupování a že ve volbách Erdogana ještě nikdo porazit nedokázal.
"Já si ale myslím, že klidné vystupování je jeho největší výhodou. Erdogana nelze porazit jeho vlastními zbraněmi," doplňuje odbornice. I když někdy působí jako "nenápadný drobný muž", jak ho Tungul označuje, je Kiliçdaroglu ve skutečnosti zkušeným politikem.
Dlouholetý státní úředník byl poprvé zvolen v roce 2002, kdy se k moci dostala i Erdoganova vládnoucí strana AKP. Přežil řadu násilných útoků a získal pověst jednoho z nejčastěji napadaných tureckých politiků, připomíná britská stanice BBC.
Stovky kilometrů pěšky
Erdoganovy verbální útoky začaly poté, co hlavní turecká prokurdská strana HDP minulý měsíc Kiliçdaroglua podpořila. V minulých celostátních volbách získala více než 10 procent hlasů a předpokládá se, že by její voliči mohli prezidentské klání rozhodnout.
Předvolební průzkumy zatím ukazují, že boj obou kandidátů je velmi vyrovnaný. "Říkají sice, že v průměru vede Kiliçdaroglu, ale když se podíváte na jednotlivé průzkumy, zjistíte, že v některých vede Erdogan klidně o osm procentních bodů a v dalších prohrává o 14," píše ekonom a volební sázkař Michal Sirový v komentáři pro Hospodářské noviny.
Opoziční kandidát ale kritizuje Erdogana zcela otevřeně už delší dobu. Je pro voliče velmi stabilním a dobře čitelným politikem, což je důležité pro zemi, která momentálně čelí obrovské ekonomické krizi i napjaté bezpečnostní situaci v regionu, všímá si Tungul.
Uznání si získal například v roce 2017, když pořádal "Pochod spravedlnosti". Iniciativu odstartovalo odsouzení tureckého novináře ke 25 letům vězení za to, že předal médiím informace o tureckých dodávkách zbraní syrským islamistům. Tehdy osmašedesátiletý politik ušel 526 kilometrů pěšky z Ankary do Istanbulu a cestou se k němu připojily desítky tisíc lidí, než akce vyvrcholila milionovou demonstrací.
Sám sebe oslabí
I když vede tradiční republikánskou stranu, podařilo se mu ji zmodernizovat a hlasy mladých voličů, kteří si nepřejí pokračování islamizace Turecka, by tak podle odbornice skutečně mohl získat. Hlavní otázkou voleb je ale podle Tungul změna ústavy, kterou opoziční aliance slibuje.
Erdogan udělal z Turecka prezidentský systém, oslabil roli parlamentu a moc soustředí pro sebe. Někteří Turci ho ale nyní viní z ekonomické krize, inflace i nedostatečné reakce po ničivém zemětřesení, které v únoru zasáhlo východ země. Hlavním společným cílem opozice tak je nejen vyhrát volby, ale i vrátit parlamentu jeho moc.
V Kiliçdarogluovi všechny strany našly kandidáta, kterému věří, že jako prezident by si neuzurpoval moc pro sebe, ale pomohl by jim vymezit roli hlavy státu, dodává Tungul.
