Posledních dvanáct let hostilo Turecko nejvíce uprchlíků na světě - více než čtyři miliony lidí. Většina z nich sem utekla ze sousední Sýrie, ale lidé prchali i z dalších válkami zničených zemí včetně Afghánistánu.
Mezi oběťmi zemětřesení je na tureckém území nejméně 1500 syrských uprchlíků a mnoho jich přišlo o domov. Přesný počet ale zatím není znám a nějakou dobu ani nebude.
"Obáváme se, že počet může být značný, protože epicentrum zemětřesení se nacházelo v blízkosti oblastí s vysokou koncentrací uprchlíků," uvedla podle stanice Hlas Ameriky mluvčí Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Shabia Mantoo.
Po zemětřesení navíc v Turecku posílily protimigrantské nálady. V zemi se například šíří dezinformace, podle kterých cizinci procházejí trosky domů, kradou a rabují. Kvůli ztížené životní situaci se už okolo 20 tisíc Syřanů vrátilo po zemětřesení domů, další hledají podporu u příbuzných ve vzdálenějších tureckých městech nebo i v zahraničí.
K sobě do Berlína se snaží dostat část rodiny i Süreyya Inalová. Od 6. února o některých blízkých stále neslyšela, ale její strýc, švagrová a sestřenice otřesy přežili. Německo, kde žije početná turecká menšina, po neštěstí zjednodušilo proces víz, aby si ti, koho katastrofa zasáhla, mohli až na tři měsíce přijet oddychnout k přímým příbuzným.
Proces je ale i tak obtížný, mimo jiné musí lidé poslat poštou svým příbuzným pozvání do Německa a také potvrzení, že se o ně po dobu pobytu finančně postarají. Jenže řada z nich momentálně žádnou adresu nemá nebo při zemětřesení přišla o doklady nutné k získání víz. "Mám pocit, že mě stát nechal ve štychu," uvedla oslovená Turkyně pro německou stanici Deutsche Welle.
Řecko se už připravuje
Do postiženého regionu míří humanitární pomoc z celého světa. Největším dárcem jsou Spojené státy, které do Turecka poslaly 185 milionů dolarů (v přepočtu přes 4 miliardy korun). Česká republika na místo ihned po neštěstí vyslala hasiče a Češi přes charitativní organizace poslali více než 66 milionů korun.
Světový potravinový program a další organizace ale vzkazují, že je to málo. "Pokud Evropa nechce novou vlnu uprchlíků, musíme získat potřebnou podporu," uvedl pro agenturu Reuters ředitel programu David Beasley.
Právě toho se nyní bojí hlavně Řecko, které s Tureckem sousedí. "Hromadný přesun milionů lidí není řešením," prohlásil řecký ministr pro migraci Notis Mitarachi a zdůraznil, že je potřeba poslat do Turecka a Sýrie nouzovou pomoc, "než k tomu dojde".
Středomořská země se zároveň na vlnu migrantů začala připravovat po svém. Stovky nových pohraničníků přibyly na hranici s Tureckem a ministr volá po vybudování delší zdi. Na evropské konferenci o správě hranic, která se konala minulý pátek nedaleko Athén, slíbil, že rozšíření zdi na pozemní hranici bude pokračovat bez ohledu na to, zda ji finančně podpoří další země Evropské unie, připomíná britský deník The Guardian.
Bariéra dlouhá 22 kilometrů a vysoká 5 metrů se má do konce roku dvojnásobně rozrůst. "Plot bude prodloužen po celé délce řeky Evros, abychom mohli chránit evropský kontinent před nelegálními toky (migrantů)," řekl Mitarachi.
Zemětřesná diplomacie
Řecko jako hraniční země sedmadvacítky dostává z Bruselu více peněz na pomoc s migrací než jiné členské státy. Současná vláda, která proti migraci vystupuje výrazně ostřeji než ty minulé, vybudovala hlídaná migrační centra, která podle lidskoprávních organizací připomínají vězení.
Byla to přitom zemětřesení na konci 90. let, která vedla po mnoha letech napětí k narovnání vztahů Řecka a Turecka. Při obou po sobě jdoucích katastrofách to byla vždy sousední země, která jako první poskytla nezbytnou pomoc.
I letos v únoru patřilo Řecko k zemím, které jako první vyslaly do postižené oblasti záchranné týmy, a některá média psala, že se po více než 20 letech obnovila "zemětřesná diplomacie", jak se narovnání vztahů začalo přezdívat. Zatím to ale spíš vypadá, že se Athény nyní bojí přílivu migrantů, jaký zažily v roce 2015, kdy do Evropy ze Sýrie přišlo milion lidí.
