Ankara - Radikální džihádistická organizace, která si říká Islámský stát (IS), rozsévá mezi lidmi na Blízkém východě strach do takové míry, že je nutí - i když jen na krátkou chvíli - zapomenout i na mnohaletou nevraživost.
Například Turecko, které už po desetiletí brojí proti kurdským separatistům na vlastním území, o víkendu podle serveru BBC přijalo okolo 130 000 Kurdů ze Sýrie.
Vysoký počet uprchlíků ale zřejmě překvapil i samotnou Ankaru, která vzápětí hraniční přechody začala uzavírat.
Turecké úřady se navíc bojí, že by se nově příchozí Syřané - prchající z pohraničního města Kobane a jeho okolí - mohli přidat k tureckým separatistům a nakonec se obrátit proti Ankaře samotné.
Zatímco v pátek pro prchající Syřany otevřela asi třicetikilometrový úsek hranic, v pondělí už podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) zůstaly otevřeny pouze dva z devíti hraničních přechodů v oblasti.
"Nemyslím si, že bychom za poslední tři roky viděli, aby za dva dny přešlo hranici 100 000 lidí. Je to trochu měřítkem toho, jak se situace vyvíjí a jak velký strach lidé mají kvůli událostem uvnitř Sýrie, a když na to přijde, i v Iráku," prohlásila zástupkyně UNHCR v Turecku Carol Batchelorová. "Zcela upřímně nevíme, kam se tato čísla vyšplhají, nevíme, co přinese budoucnost... Klidně by to znovu mohlo jít do statisíců," doplnila.
Do Turecka za poslední tři a půl roku prchl před syrskou občanskou válkou více než milion lidí.
Turečtí Kurdové chtějí jít na pomoc
Svou roli v přehodnocení rozhodnutí Ankary zřejmě kromě masového přílivu uprchlíků sehrály i nedělní demonstrace tureckých Kurdů na území Turecka.
Zakázaná separatistická Strana kurdských pracujících (PKK) totiž vyzvala své stoupence, aby se vydali za hranice a pomohli svým syrským soukmenovcům bránit území před postupujícími islamisty.
Demonstrantům v odchodu do Sýrie o víkendu bránily i turecké bezpečnostní složky. Proti lidem - ozbrojeným kameny - použily vodní děla a slzný plyn.
"Podpora tohoto hrdinského odporu není jen čestným dluhem Kurdů, ale všech lidí na Blízkém východě. Pouze dodávat podporu nestačí, kritériem musí být účast v odboji," stojí v prohlášení PKK.
"Spíš než válka je to genocida"
Ibrahim Binici z PKK vidí situaci v syrském pohraničí jasně. "Spíš než válka je to genocida," popsal. "Přicházejí do vesnic a odřezávají hlavy jednomu nebo dvěma lidem a ukazují je vesničanům. Pro lidstvo je to skutečně ostudná situace."
Město Kobane má pro IS strategický význam. Odolávající region totiž islamistům brání v tom, aby mohli sloučit území, která v posledních měsících získali v severní Sýrii.
Koncem minulého týdne se džihádisté probojovali až na vzdálenost deseti kilometrů od Kobane a podle (v Londýně sídlící) Syrské observatoře pro lidská práva (SOHR) se jim od úterý do neděle podařilo zmocnit nejméně 64 vesnic v jeho okolí. Údajně mají k dispozici těžké zbraně a tanky.
"Islámský stát se blíží. Všude, kudy procházejí, zabíjejí, zraňují a unášejí lidi. Mnoho lidí se pohřešuje, myslíme si, že byli uneseni," řekl agentuře Reuters po telefonu lékař Welat Avar z Kobane.
"Naléhavě potřebujeme léky a vybavení pro operace. Máme mnoho zraněných. IS ve vesnicích zabil mnoho lidí. Dvěma odřízli hlavy, viděl jsem to na vlastní oči," popsal zvěrstva.
Podle kurdských ozbrojenců se postup islamistů ke Kobane podařilo přibrzdit. "Divoké střety stále probíhají, ale postup Islámského státu na východ ke Kobane byl od včerejší noci zastaven," uvedl na Skypu mluvčí hlavní kurdské ozbrojené skupiny Redur Xelil.
Podle Reuters místní vypověděli, že islamisté se snaží rozsévat atmosféru "strachu a otrocké poslušnosti" a popravili už řadu lidí. "Každý je vyděšený... Kde je lidskost? Kde je svět? Zabíjejí nás a nikoho to nezajímá," lká čtyřicetiletý učitel Muhammet Abbás, který do Turecka přivedl skupinu asi dvaceti lidí, včetně vlastní manželky a šesti dětí.
Džihádisté se Kobane neúspěšně snažili dobýt už v červenci, kdy je ale místní bojovníci odrazili. I díky podpoře Kurdů z Turecka.
Kurdové jsou převážně sunnité, stejně jako členové Islámského státu. Radikální džihádisté je ale označují za odpadlíky od víry kvůli jejich sekulárnímu způsobu života.
Vnější zásah je komplikovaný
Někteří syrští Kurdové přirovnávají svoji situaci k menšině jezídů v sousedním Iráku, na něž se IS zaměřil v předchozích měsících. Desetitisíce příslušníků této menšiny byly přinuceny opustit svoje domovy a uprchnout.
Na pomoc jim se svolením irácké armády přišel i Washington se svými vzdušnými údery. Situace v Sýrii je ale složitější, jelikož prezident Bašár Asad povolení k vnějšímu zásahu nechce udělit a případnou akci Damašek předem označuje za akt agrese.
Šéf Bílého domu Barack Obama před dvěma týdny představil svoji strategii, jak IS oslabit a posléze i zničit, a vzdušné údery autorizoval.
Zároveň ale vyloučil, že by do země vyslal pozemní jednotky. Pentagon nicméně přiznal, že vzdušné útoky nemusí stačit.
V podobném duchu se v neděli vyjádřil i bývalý britský premiér Tony Blair. "Pokud to bude nutné, neměli bychom vylučovat užití - především speciálních sil," nechal se slyšet.
Americký ministr zahraničí John Kerry doplnil, že pozemní jednotky zřejmě nebudou potřeba. Pokud ano, bylo by podle něj lepší využít armád z regionu.
Egypt v pohotovosti
Americká velvyslankyně při OSN Samantha Powerová pro změnu prohlásila, že někteří spojenci Washingtonu jsou ochotní se připojit ke vzdušným úderům na území Sýrie. "Nebudeme je dělat sami. Ale necháme to na ostatních národech, aby samy oznámily, jaké budou v koalici jejich specifické závazky.“
Islámský stát navíc v pondělí vyzval povstalce na Sinajském poloostrově, aby vytrvali v útocích proti egyptským bezpečnostním složkám a pokračovali ve stínání hlav.
Káhira připustila, že mezi povstalci na jejich území a IS v Sýrii a Iráku skutečně dochází ke spolupráci. Popřela ale, že by se v Egyptě nacházeli členové Islámského státu.
Egyptští ozbrojenci z Ansar Bajt al-Makdis loni zabili stovky příslušníků bezpečnostních složek. IS jim údajně radí, jak fungovat "efektivněji“, napsala agentura Reuters s odvoláním na jednoho z egyptských radikálů.
