Ankara - Převážně muslimské Turecko potřebuje ústavu spojenou s náboženstvím a sekularismus by měl být z nového základního zákona vyloučen.
Podle agentury Reuters to prohlásil předseda tamějšího parlamentu Ismail Kahraman, který tak naznačil možný rozchod se základními principy moderní turecké republiky.
Vládnoucí Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP), která má kořeny v politickém islámu, usiluje o změnu ústavy platné vojenského převratu v 80. letech minulého století. Chce tak mimo jiné posílit pravomoci prezidenta a svého lídra Recepa Tayyipa Erdogana.
Kritici se ale obávají, aby politik s autoritářskými sklony, jenž chce parlamentní systém nahradit prezidentským, nekoncentroval ve svých rukou přílišnou moc. Neuklidňuje je ani příslib vládní partaje, že ústava má být postavena na evropských normách lidských práv.
"Nová ústava by v první řadě neměla být sekulární," prohlásil v pondělí šéf parlamentu na jedné konferenci, alespoň podle videozáznamu, jenž koluje v tureckých médiích. "Proč bychom jakožto muslimská země měli být v situaci, kdy ustupujeme od náboženství? Jsme muslimskou zemí. Proto musíme mít náboženskou ústavu," citovala Kahramana agentura Anadolu.
Sekularismus má svůj důvod, vzkazuje opozice
AKP momentálně v parlamentu patří 317 z 550 křesel, přičemž ke změně ústavy potřebuje 330 hlasů. Potřebuje tak zákonodárce z jiných stran. Předseda parlamentu ale za svá slova sklidil především kritiku.
"Sekularismus je základní princip sociálního míru... Sekularismus tu je proto, aby každému zajistil svobodu vyznání, Ismaile Kahramane!" reagoval na Twitteru šéf kemalistické opozice Kemal Kiliçdaroglu. "Chaos na Blízkém východě je výsledkem postojů, které stejně jako vy dělají z náboženství nástroj politiky."
Bezmála osmdesátimilionové Turecko, člen NATO, jenž usiluje o připojení k Evropské unii, bylo svými západními partnery dáváno za vzor sekulárního, demokratického státu s většinovou muslimskou populací, připomíná Reuters.
V posledních letech je ale AKP stále častěji kritizovaná za to, že navzdory tomu usiluje o islamizaci země. Například byl přijat zákon ztěžující přístup k alkoholu, regulovány jsou i sociální sítě a výjimečné nejsou ani tresty za "rouhání" kvůli kritice proroka Mohameda.
Turecký stát od náboženství oddělil zakladatel moderního Turecka Mustafa Kemal Atatürk po rozpadu Osmanské říše, který následoval po prohrané první světové válce. Od té doby turecká armáda, která se pasovala do role strážkyně Kemalova odkazu, několikrát provedla státní převrat, aby zabránila podle názoru jejích představitelů přílišné islamizaci země.
Současná ústava tak nezmiňuje žádné oficiální náboženství. Většina Turků jsou sunnitští muslimové, ale pětina obyvatel se označuje za alevity, kteří mají blíže k šíitské větvi islámu. V zemi rovněž žije 100 000 křesťanů a 17 000 Židů.
