Istanbul - Do nenápadné budovy v Istanbulu, připomínající kancelář letecké společnosti, se trousí lidé. Buď osamělí muži, nebo naopak ženy se šátkem na hlavě a často s několika dětmi. V ruce drží kartičky prokazující, že jsou v Turecku vedeni jako uprchlíci. Není to totiž kancelář letecké společnosti, ale červeného půlměsíce, kam chodí migranti žádat o finanční pomoc.
"Registrujeme tady žádosti uprchlíků o podporu. Nejen Syřanů, ale také třeba Iráčanů nebo Afghánců," říká šéf této kanceláře Ozgur Aksu. V Istanbulu jsou ještě dvě podobná střediska, další jsou v jiných tureckých městech, kde žijí uprchlíci. Zejména u hranic se Sýrií. "Uprchlíci mohou požádat o platební kartu, na kterou pak dostanou každý měsíc 100 tureckých lir (necelých 700 korun) na osobu," uvádí 32letý Aksu.
Většina uprchlíků má alespoň nějakou dočasnou práci nebo žije ze svých úspor. "Sto lir nám zaplatí tak účet za elektřinu a možná nějaké jídlo pro děti," říká pětadvacetiletá Halime se zeleným šátkem na hlavě, která si přišla požádat o podporu pro sebe a dalších pět členů své rodiny. Uprchlíci totiž mohou žádat po předložení dokladů o podporu pro celou svou rodinu.
"Otevřeli jsme tu to před patnácti dny a zatím jsme vydali karty asi padesáti rodinám, tedy 200 lidem," říká Sena, pracovnice centra, jež pomáhá uprchlíkům a tlumočí v případě nutnosti z arabštiny. Počet žadatelů ale roste, jen v průběhu hodiny po obědové pauze je tu asi tucet lidí a každý má v ruce zhruba pět průkazů uprchlíka.
Celkově už v Turecku dostalo karty na vyzvednutí příspěvků od loňského listopadu, kdy celý projekt začal, zhruba půl milionu lidí. Požádalo o ně 1,5 milionu uprchlíků. Zřejmě budou překonány původní odhady strůjců projektu, podle kterých je měl získat do června asi milion lidí, tedy třetina z oficiálně uváděných tří milionů uprchlíků žijících v Turecku.
Finance jdou z balíčku tří miliard eur, které Turecku přislíbila loni v březnu Evropská unie. Šlo o součást dohody o tom, že Ankara bude bránit syrským uprchlíkům, aby pluli z Turecka přes moře na řecké ostrovy. Byla to totiž nejen zátěž pro Řecko, ale uprchlíci odtud utíkali dále do Evropy, zejména do Německa.
Ankara zároveň dostala od EU příslib zrušení víz pro Turky cestující do Evropy. K tomu ale zatím nedošlo, protože zrušení víz bylo vázáno na slib Turecka, že změní či zruší některé zákony, které šly využít k pronásledování odpůrců vlády. K tomu ale rovněž nedošlo. Unie také slíbila oživit jednání o vstupu Turecka do EU, která uvázla na mrtvém bodě. Teď ale není jisté, zda Turecko vůbec o něco takového stojí.
Proud uprchlíků do Evropy se ale výrazně ztenčil. Do Řecka jich dnes připlouvá o devadesát procent méně než před dohodou s Tureckem. Neznamená to ale, že uprchlíci včetně Syřanů se nechtějí dostat do Evropy. "Mám manžela v Belgii. A teď tady se třemi dětmi čekám na vízum, abychom mohli přijet za ním," říká Syřanka Halime a těší se, že se do belgického království brzy dostane.
