Ankara - V Turecku v neděli ráno začalo referendum o klíčových ústavních změnách. Pokud se pro ně občané vysloví, zásadním způsobem se rozšíří prezidentské pravomoci a politický systém se změní z parlamentního na prezidentský. Hlas má právo odevzdat 55 milionů lidí a první výsledky se čekají kolem půlnoci; odhady by mohly být k dispozici vpodvečer. Podle průzkumů chce těsná většina Turků změny podpořit.
Současný prezident Recep Tayyip Erdogan by se tak mohl udržet ve funkci do roku 2029. Navržená ústava dává hlavě státu mimo jiné právo vydávat dekrety, jmenovat členy vlády, vybírat část soudců nebo rozpustit parlament.
Erdogan v kampani sliboval, že změna Turecku zajistí lepší bezpečnost a stabilitu. Nový systém se má podobat politickému uspořádání ve Francii nebo v USA.
Podle odpůrců ale reforma soustředí příliš mnoho pravomocí do rukou prezidenta a omezí kontrolní mechanismy.
Podle změn bude moci prezident zůstat členem své strany, což by znamenalo, že by se Erdogan mohl v vrátit do proislámské Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP), kterou spoluzakládal. Erdogan je prezidentem od roku 2014, do té doby byl od roku 2003 předsedou vlády.
Vláda slibuje, že výsledek bude respektovat
Prezident Erdogan ve volební místnosti uvedl, že při referendu jde o hodně. "Pořádali jsme referenda i v minulosti. Toto je ale o novém správním systému pro Tureckou republiku. Jde o volbu změny a společenské přeměny," řekl Erdogan novinářům.
Dodal, že doufá, že národ učiní "očekávané" rozhodnutí. "Musíme učinit mimořádné rozhodnutí. Věřím v demokratický zdravý rozum svého národa," prohlásil prezident.
Premiér Binali Yildirim řekl, že výsledek nedělního referenda o ústavních změnách bude respektován, ať bude jakýkoli. Ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu hlasoval v Antalyi a obvinil přitom zahraniční země z pokusu referendum ovlivnit. "Někteří z ciziny se pokoušeli tureckému národu říkat, co má dělat, ale dnes rozhodnutí patří nám," řekl, aniž nějaké země jmenoval.
Návrh změn také předpokládá, že se příští parlamentní a prezidentské volby budou konat v roce 2019. Prezidentský mandát bude pětiletý a ucházet se o něj bude možné maximálně dvakrát.
Bouřlivá kampaň
Reformu kritizuje zejména opoziční levicová Lidová republikánská strana (CHP) a prokurdská Lidová demokratická strana (HDP). Připravované změny označují za upevňování autoritářského režimu. Vůdce CHP Kemal Kiliçdaroglu v Ankaře řekl, že přijetí změn Turecko ohrozí. "Necháme nastoupit 80 milionů lidí do autobusu…, o němž nevíme, kam jede. Posazujeme je do autobusu, který nemá brzdy," prohlásil.
Hlasování předcházela bouřlivá kampaň, která Turky rozdělila na dva tábory a vyvolala také napětí ve vztazích s některými státy Evropské unie. Nizozemsko a Německo nesouhlasily s pořádáním předreferendových shromáždění za účasti tureckých politiků na svém území a turecký prezident Recep Tayyip Erdogan je obvinil z nacistických praktik.
V Istanbulu se před volebními místy od dnešního rána tvořily fronty. "Jsme zde, abychom řekli Ne v zájmu naší země, dětí a vnuků. Přišel jsem včera (v sobotu) večer, abych mohl hlasovat mezi prvními," řekl novinářům penzionovaný daňový úředník Murtaza Ali Turgut před místností v Istanbulu.
Jiný občan tohoto nejlidnatějšího tureckého města prohlásil, že hlasuje pro změnu, protože chce plně podpořit Erdogana. "Náš prezident je pro nás boží dar. Vždy ho podpoříme, vládne tak dobře," řekl podle agentury AP Mualla Şengül.
