Ankara/Praha - Turci v nedělním referendu podpořili posílení prezidentských pravomocí. Potvrdila to národní volební komise. Po sečtení 99,93 procenta hlasů mají příznivci změn zatím 51,41 procenta. Oficiální výsledky budou zveřejněny za 11 a 12 dnů, uvedla komise.

Potvrdily se tak původní odhady, podle nichž bude výsledek velmi těsný. Volební účast dosáhla 85 procent, což je téměř 50 milionů Turků. "Pro" bylo asi o 1,37 milionu lidí více než těch, kteří ústavní změny odmítli. 

Proti změnám ústavy hlasovali hlavně lidé ve velkých městech, na pobřeží Středozemního moře a také převážně kurdské oblasti v jihovýchodním a severovýchodním Turecku. Odpůrci změn zvítězili ve třech městech - Istanbulu, Ankaře a Izmiru.

Již dříve mohly odevzdat svůj hlas téměř tři miliony Turků žijících v zahraničí. Tam zvítězili zastánci změn ústavy s větším náskokem, když se pro posílení prezidentských pravomocí vyslovilo téměř 60 procent hlasujících. V Německu je podpořilo 63 procent účastníků referenda., v Nizozemsku 70 procent.

Stabilita a prosperita

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ještě před sečtením všech hlasů přivítal výsledek referenda. Erdogan podle tureckého listu Hürriyet už volal tureckému premiérovi Binali Yıldirimovi a šéfovi opoziční nacionalistické Strany národní akce (MHP) Devletu Bahçelimu. Poblahopřál jim k výsledku referenda a poděkoval zároveň lidu, že ukázal svou vůli, uvedl prezidentský úřad.

Autor fotografie: Marek Hudema

Podrobné výsledky podle regionů

Sčítání hlasů a konečné výsledky podle regionů můžete sledovat na stránce turecké televize NTV, kde najdete i přehlednou mapu podle regionů.

Erdogan hájí ústavní změny s tím, že přinesou stabilitu a prosperitu zemi. Oponenti se obávají, že to povede k autoritářské vládě jednoho muže.

Změny ústavy mají posílit pravomoci prezidenta, který by mohl jmenovat vládu a také jí předsedat, nepřímo pak ovládne i soudy a prokuraturu. Mění se i počet poslanců, takže jedna strana pravděpodobně bude mít většinu v parlamentu a nebude třeba koalic. Očekává se, že to bude stejná strana, která bude mít přímo zvoleného prezidenta.

Nová kapitola a trest smrti

"Toto hlasování nemá poražených, zvítězilo Turecko, jsme jeden národ, děkuji těm, kdo hlasovali pro, i těm, kdo hlasovali proti," řekl turecký premiér Binali Yildirim z balkonu sídla vládní strany v Ankaře. Odpovědí mu bylo mávání vlajkami a vyvolávání jména tureckého prezidenta z davu asi tří tisíc shromážděných lidí.

Podle premiéra se tak otevírá nová kapitola v demokratické historii země. Yildirim rovněž prohlásil, že výsledek referenda je nejlepší odpovědí kurdským separatistům, zahraničním silám nepřátelským vůči Turecku a také těm, kdo stáli za loňským červencovým pokusem o puč.

Erdogan ve večerním projevu ze své oficiální rezidence v Istanbulu vyzval všechny, včetně zahraničí, aby výsledek respektovali. Erdogan rovněž uvedl, že začne jednat s premiérem a lídry dalších stran o obnovení trestu smrti. I o něm by se podle Erdogana hlasovalo v referendu.

O posílení pravomocí prezidenta a změnu parlamentního systému na prezidentský usiloval Erdogan dlouhodobě. Turecku vládne tento autoritářský politik de facto už od roku 2003, nejprve byl jedenáct let premiérem a od roku 2014 je prezidentem. Díky změnám ústavy v případě vítězství ve volbách může vládnout až do roku 2029.

Posílení prezidentských pravomocí může mít zásadní vliv nejen na domácí dění, ale i na vztahy Ankary se Západem, zejména s Evropskou unií. Obavy ze zhoršení vztahů dnes Erdogan podpořil, když zopakoval loňské výhrůžky o obnovení trestu smrti. Ten byl v Turecku zrušen v roce 2004 právě v rámci snahy Ankary o vstup do Evropské unie.

Turecké referendum, 16. dubna 2017 | Foto: Reuters

Opozice chce přepočítání hlasů

Hlavní opoziční strana, Republikánská lidová strana, si stěžuje na neregulérnost hlasování. Kritizovala národní volební komisi za to, že povolila sčítat i hlasy na lístcích bez razítka. V předchozích volbách byly takové hlasovací lístky považovány za neplatné. Komise tak učinila poté, co si mnoho voličů stěžovalo, že razítko nedostali.

Turecká opozice bude žádat přepočítání až 60 procent hlasů, uvedl podle agentury Reuters místopředseda Lidové republikánské strany (CHP) Erdal Aksünger.

Související

Chceme silné Turecko, podpoříme Erdogana proti nepřátelům. Změna ústavy má při sčítání většinu

Také prokurdská Lidová demokratická strana (HDP) výsledky zpochybnila. Mimo jiné uvedla, že stín na legitimitu voleb padá i s tím, že její předseda je ve vězení a že se referendum konalo v době platnosti výjimečného stavu.

Komise se hájí tím, že volební komisaři na správnost a platnost hlasovacích lístků a obálek dohlížejí ve volebních místnostech.

Rada Evropy vyzývá k uvážlivosti

Rada Evropy - organizace hájící lidská práva a demokracii - vyzvala tureckou vládu, aby uvážlivě zvažovala další kroky. "Je nanejvýš důležité, aby byla zajištěna nezávislost soudnictví v souladu s principy zakotvenými v evropské konvenci o lidských právech," uvedl generální tajemník Rady Evropy Thorbjorn Jagland. Rada prý bude Turecku v tomto procesu nápomocna. Turecko je jejím členem od jejího vzniku v roce 1949.

Související

Pokud si Turci odhlasují změnu ústavy, skončí demokracie. Turecký politolog uvádí tři důvody

Jagland rovněž vyzval turecké vedení, aby pečlivě zvažovalo další kroky, i vzhledem k těsným výsledkům referenda. V dnešním hlasování se pro změny ústavy vyslovilo 51,4 procenta zúčastněných voličů.

"Vzhledem k těsnému výsledku referenda a hlubokým důsledkům těchto ústavních změn, vyzýváme turecké orgány, aby usilovaly o co nejširší konsenzus při jejich uplatňování," uvedli ve společném prohlášení předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová a eurokomisař EU pro rozšíření Johannes Hahn.

Trojice unijních představitelů zároveň upozornila, že reformy budou posuzovány, zda neporušují povinnosti Turecka jako kandidátské země usilující o vstup do EU a jako členské země Rady Evropy.

Západní země i organizace ochránců lidských práv Ankaře vytýkají mimo jiné porušování svobody slova, v Turecku jsou souzeni i novináři a opoziční politici.

Související

Turecko rozdává uprchlíkům platební karty se 700 Kč na měsíc. Peníze posílá Evropská unie