"Pro nás je to nepřijatelné. A je to také nezodpovědné. Pošleme zadržené bojovníky Daeš (arabská zkratka pro IS, pozn. red.) do jejich zemí," řekl ministr novinářům.

Turecko minulý měsíc zahájilo vojenskou operaci na severovýchodě Sýrie a během ní turečtí vojáci zadrželi některé uprchlé radikály z IS, kteří byli do té doby drženi v táborech a věznicích na syrském území.

Většinu těchto zařízení, v nichž se nacházelo na 11 000 islamistů, střežili syrští Kurdové. V některých případech se ale naplnily obavy, že se radikálové dostanou na svobodu ve zmatku, který vyvolala turecká protikurdská ofenziva.

Evropa návrat džihádistů odmítá

Evropské země se k převzetí svých občanů, kteří se v minulých letech zapojili do bojů po boku IS, stavějí jen velmi neochotně. Důvodem je nejen bezpečnostní hrozba, ale také to, že by proti nim při soudních procesech domácí justice jen těžko zajišťovala důkazy.

Podle OSN se k IS, který na vrcholu své expanze ovládal části Sýrie a sousedního Iráku, za dobu jeho existence připojilo 40 000 zahraničních bojovníků ze 110 zemí. Mezi těmi západními má primát Francie, odkud k IS odešlo skoro 2000 lidí. Mezi zajatci střeženými Kurdy je zhruba 2000 cizinců.

O otázce zadržovaných zahraničních bojovníků IS řada evropských zemí vyjednává s Irákem. Chtějí Bagdád přesvědčit, aby v rámci soudní spolupráce radikály soudily tamní soudy.

Naposledy v půlce října o této věci v Iráku jednali francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian a šéf irácké diplomacie Muhammad Hakím. Ten ale zdůraznil, že Irák je ochoten přijmout ze Sýrie jenom irácké zajatce z teroristického Islámského státu. O zajatce s občanstvím jiných zemí se podle něj musí postarat státy, z nichž tito lidé pocházejí.