Praha - Turecko chce u své hranice v severní Sýrii vytvořit desetikilometrové pásmo, kde nechce syrské vojáky nebo síly syrských Kurdů.
Oznámil to místopředseda vlády Jalcin Akdogan.
Rusko obviňuje tureckou armádu z ostřelování pozic syrských Kurdů severně od Aleppa a z posílání zbraní i bojovníků povstalcům, čelícím syrské vládní ofenzivě a ruským náletům.
Situace se může vymknout kontrole
Moskva a Ankara se ocitly už velmi blízko přímé konfrontaci. Rusko intenzivním bombardováním drtí povstalce, z nichž část podporuje Turecko. Zároveň ruské bombardéry umožňují syrským Kurdům další územní zisky přímo u tureckých hranic.
Je možné, že se vývoj "vymkne kontrole" a jednoho dne, jedné hodiny by proti sobě mohly stát v Sýrii ruské a turecké pozemní jednotky?
Ještě nedávno by podobné úvahy vypadaly jako přehnané panikaření, ale nyní si někteří analytici nejsou tak jistí.
Turecko a Saúdská Arábie oficiálně tvrdí, že jsou ochotny podniknout pozemní operaci v Sýrii, pokud se jí zúčastní spojenci. Saúdové hovoří o akci proti teroristické organizaci Islámský stát (IS), ale z diplomatického jazyka se to překládá jako pokus zabránit režimu prezidenta Bašára Asada v ovládnutí většiny Sýrie.
Saúdové - stejně jako Turci - stojí za syrskou opozicí, zatímco Rusko a Írán brání Asada.
Pro Ankaru je autonomie nebo faktická nezávislost Kurdů - ať už těch tureckých nebo syrských - noční můrou a jsou ochotni kvůli tomu riskovat.
Přijde velká konfrontace
Turecká vláda varuje, aby Kurdové nezkoušeli obsadit v pohraničí syrské město Azáz, přes něž vede silnice do východních částí Aleppa. Ty stále kontrolují rebelové (včetně islamistické organizace Fronta al-Nusrá napojené na Al-Káidu). Prezident Recep Erdogan uvedl, že bombardování Kurdů v Sýrii nezastaví. Pro bezletovou zónu na severu Sýrie se vyslovila německá kancléřka Angela Merkelová, ale podle očekávaní ji odmítlo ruské ministerstvo zahraničí.
"Nacházíme se v době před velkou konfrontací. Ne proto, že by to jedna strana plánovala. Ale když máte na malém místě tolik zbraní, armády a zároveň různých zájmů, náhoda může hrát velkou roli," řekl agentuře AFP Alexandr Konovalov z Institutu strategických analýz v Moskvě.
Ruský vojenský analytik Alexandr Golc uvádí: "Pokud Turecko podnikne pozemní operaci, Rusko bude mít na výběr ze dvou možností. Stáhnout se, nebo také nasadit pozemní jednotky."
Prezident Vladimir Putin je pověstný spíše tím, že jde do rizika, než aby váhal s použitím síly. V Čečensku, Gruzii, na Ukrajině nebo loni, když se rozhodl nasadit bombardéry a vrtulníky v Sýrii.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na dotaz o možné eskalaci konfliktu Rusko - Turecko reagoval, že raději nebude odpovídat.
Život v poloválečném konfliktu
Turkolog Petr Kučera z pražského Ústavu Blízkého východu a Afriky na FF UK v rozhovoru pro Aktuálně.cz řekl, že by tvrdou rétoriku prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana nepodceňoval.
"Turecká veřejnost je - třeba na rozdíl od té české - zvyklá žít v jakémsi poloválečném konfliktu. Na východě země probíhají boje s kurdskými separatisty, na hranici se Sýrií existuje trvalé napětí. Do toho ještě přišla vážná roztržka s Ruskem - to všechno jen násobí pocit, že přímý válečný střet visí ve vzduchu," míní.
"Každý měsíc na východě země v bojích s Kurdy umírají desítky vojáků a policistů. Zprávy v novinách a na webech jsou často o mrtvých vojácích, takže Turci jsou na tohle mentálně více připraveni než jiná země. U nás je asi méně představitelné, že by se vojáci obětovali ve válce, v Turecku určitá glorifikace čehosi jako oběti za vlast funguje."
Pro Spojené státy a Severoatlantickou alianci by vznikl problém, jak se k věci postavit. Podpořit Rusko proti Turecku, členovi NATO? Nebo podpořit Turecko, které v Sýrii hájí i některé islamistické skupiny, které lze sotva nazvat umírněnými, a riskovat vážný konflikt s Ruskem?
