Kars - "Vláda nám pomohla, dala nám peníze, za vlády Strany spravedlnosti a rozvoje se postavily cesty, dětí mají vzdělání," vysvětluje asi padesátiletá Myese v černých šatech s vlasy pečlivě schovanými v šátku, proč bude hlasovat v nedělním tureckém referendu pro změnu ústavy a posílení pravomocí prezidenta. Právě vyšla před svůj domek v malé vesničce Ani v turecké provincii Kars na okraji nehostinné pláně Anatolie v severovýchodním koutě Turecka.
V sousedním domku bydlí její příbuzná, o trochu starší Rabiya, která naopak bude hlasovat proti. Podle ní by tak získal prezident příliš velkou moc. Navíc její rodina vždy hlasovala pro jednu z menších opozičních stran.
Jak ale odhaduje Izmet, zhruba dvacetiletý mladík pracující v místní čajovně, přes 60 procent lidí z vesnice bude hlasovat pro změnu ústavy. Život ve vesnici se za zhruba 14 let vlády Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) výrazně zlepšil. Nejen díky ekonomickému růstu Turecka. Naposledy třeba místní úřady zařídily zdarma pravidelnou dopravu vážně nemocných do nemocnice ve městě. Dřív si to málokdo z vesničanů, kteří se živí chovem dobytka a mají nízké příjmy, mohl dovolit.
Nová ústava, pokud si ji Turci v neděli schválí, má výrazně posílit pravomoci prezidenta. Ten fakticky ovládne soudy a prokuraturu, bude sestavovat kabinet a dočasně bude moci vládnout dekrety. Změnu chce vládnoucí islamistická Strana spravedlnosti a rozvoje a její faktický vůdce, turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.
Příznivci změn tvrdí, že to umožní turecké demokracii a státu lépe fungovat. V nedalekém Karsu, který je známý hlavně z románu nositele Nobelovy ceny za literaturu Orhana Pamuka Sníh, ale jinak jde o malé, trochu depresivní město, se scházejí v čajovně. Ta je jakýmsi druhým centrem místní pobočky AKP a je předělaná na agitační středisko.
"Mám moc rád Erdogana, udělá, co slíbil na rozdíl od ostatních politiků, a proto budu hlasovat ano, protože je to hlas pro budoucnost, pro naše děti, pro naši civilizaci," říká u čaje 65letý Kurban Ülgey, člen AKP.
"Po referendu, když bude schválena ústava, bude naše zahraniční a vnitřní politika na vysoké světové úrovni," doplňuje ho Garip Ebiri v bílé košili a obleku, který chce za AKP v příštích volbách kandidovat do parlamentu. "Je to skvělá šance, Erdogan bude sám vůdcem, nebudou už třeba koalice politických stran. Auto také musí mít jednoho řidiče, jinak by byl zmatek," tvrdí.
Odpůrci nové ústavy v Karsu naopak prohlašují, že výsledkem bude "diktatura" a že Erdogana, který je ve svých projevech stále agresivnější, už nebude moci nikdo kontrolovat. Ale většinou raději zůstávají v anonymitě.
Turecká společnost je v posledních letech rozdělena na dva téměř stejně velké tábory, a tak je výsledek hlasování těžké odhadnout. Zdá se ale, že v posledních týdnech vzrostl počet voličů rozhodnutých hlasovat pro změnu ústavy. Dva naposledy zveřejněné průzkumy veřejného mínění mají naprosto odlišné výsledky: jeden předpovídá, že 60 procent voličů bude hlasovat pro změnu ústavy, další pak, že 53 procent bude proti.
Výsledek bude pravděpodobně záležet na dvou skupinách obyvatel, které do poslední chvíle váhají. Za prvé části Kurdů, největší menšiny v Turku, která vyznává většinový sunnitský islám a je nábožensky založená. Vyhovuje jí islamistické zaměření AKP a Erdogana. Zároveň ale i tito Kurdové odmítají protikurdské zásahy, které Erdogan a vládní strana provádějí poslední dva roky.
Další skupinou, která může rozhodnout o výsledku referenda, je část tureckých sekulárních nacionalistů. Zejména jejich tvrdé jádro. Nacionalisté jsou pro silnou vládu a obdivují, jak tvrdě Erdogan zasáhl proti Kurdům, kteří podle nich svou snahou o autonomii a násilnými akcemi rozkládají turecký stát. Zároveň ale tito nacionalisté nevěří AKP a bojí se Erdoganových snah o islamizaci Turecka.
