Turci řekli "ano", Erdogan výrazně posílí. Co se teď v Turecku změní? Přečtěte si přehled

Hana Vařáková Hana Vařáková
Aktualizováno 18. 4. 2017 19:12
Turci odsouhlasili v nedělním referendu těsnou většinou změnu ústavy. Ta výrazně posílí pravomoci dosavadního prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Může navíc zůstat u moci až do roku 2029. Americký prezident Donald Trump Erdoganovi pogratuloval. Evropští lídři jsou naopak skeptičtí. O co v referendu konkrétně šlo? Jaké byly reakce opozice a mezinárodních pozorovatelů? A v jaké atmosféře Turci hlasovali? Odpovědi na nejdůležitější otázky najdete v našem přehledu.
Prezident Recep Tayyip Erdogan na tiskové konferenci v Istanbulu.
Prezident Recep Tayyip Erdogan na tiskové konferenci v Istanbulu. | Foto: Reuters

Ankara - Turci o víkendu v referendu rozhodli o dalším směřování své země. Těsnou většinou schválili reformu ústavy.

Politický režim v Turecku se tak změní z parlamentního na prezidentský. Pravomoci hlavy státu výrazně posílí.

Zatímco prezident Recep Tayyip Erdogan mluví o pokračování proměny Turecka, jeho kritici o začátku autoritativní vlády v zemi.

Jak referendum dopadlo?

Výsledek hlasování byl těsný - 51,41 procenta lidí hlasovalo pro reformu ústavy a 48,59 procenta lidí proti.

Vzhledem k velkému počtu voličů to znamená, že zastánci ústavních změn zvítězili o 1,1 milionu hlasů.

Volební účast byla v Turecku podle agentury Anadolu velmi vysoká. K urnám zamířilo 85 procent voličů.

Rozdělilo hlasování zemi?

Ve třech největších tureckých městech Erdogan prohrál. Například v Izmiru, kde měly mítinky před referendem hojnou účast, nakonec 68,8 procenta voličů hlasovalo "ne".

O něco menší porážku Erdogan zaznamenal i v největším městě Istanbulu a v metropoli Ankaře.

Proti změnám ústavy hlasovali taky lidé z pobřeží Egejského moře a na jihovýchodě Turecka, kde žijí Kurdové.

Všechny ale nakonec přehlasovali Turci z centrální části země. Podpora nové verze ústavy tu často dosahovala až 70 procent.

Jak hlasovali Turci v zahraničí?

Referenda se mohly zúčastnit taky tři miliony Turků starších 18 let, kteří žijí v zahraničí. A Erdogan u nich nakonec vyhrál s větším náskokem než v samotném Turecku.

Například v Německu 63 procent voličů odevzdalo lístek s nápisem "ano". Erdogan však přesvědčivě zvítězil i v tureckých komunitách v BelgiiRakouskuNizozemsku nebo ve Francii.

Pouze ve Švýcarsku - kde ale žije jen něco přes 50 tisíc Turků - bylo 62 procent hlasujících proti posílení Erdoganových pravomocí.

Jaká byla Erdoganova první reakce?

Prezident Erdogan ve svém prvním projevu po referendu vzkázal směrem do ciziny: "Chceme, aby organizace a zahraniční země rozhodnutí našeho národa respektovaly."

Znovu taky připomněl, že zvažuje vyhlášení dalšího referenda. Turci by v něm hlasovali, zda chtějí znovu zavést trest smrti.

Co chce dělat turecká opozice?

Část turecké opozice už v neděli zpochybnila výsledek referenda. Hlavní opoziční formaci - Lidové republikánské straně (CHP) - vadí především rozhodnutí započítat do výsledků i ty hlasovací lístky, které neměly oficiální razítko. Hodlá se proto obrátit na Ústavní soud.

Podle další opoziční partaje - prokurdské Lidové demokratické strany (HDP) - byly do výsledku započteny až tři miliony neorazítkovaných hlasů. Jejich vyřazení by stačilo na zvrácení výsledku.

Toto rozhodnutí komise označila za protiprávní taky Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Její představitelé v Turecku během referenda působili jako pozorovatelé. Podle nich podmínky referenda neodpovídaly mezinárodním normám.

Erdogan i turecké ministerstvo zahraničí ale kritiku odmítli.

Jaká byla odezva v zahraničí?

Americký prezident Donald Trump v pondělí telefonoval s Erdoganem a pogratuloval mu k vítězství.

Naopak německá kancléřka Angela Merkelová podle britské stanice BBC uvedla, že "těsný výsledek ukazuje, jak hluboce je turecká společnost rozdělená".

Stranou nezůstala ani Evropská unie. "Vzhledem k těsnému výsledku referenda a hlubokým důsledkům těchto ústavních změn vyzýváme turecké orgány, aby usilovaly o co nejširší shodu při jejich uplatňování," stojí ve společném prohlášení mimo jiné předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera.

O čem se v referendu rozhodlo?

Změní se turecká ústava a politický systém přejde z parlamentního na prezidentský.

Zruší se funkce premiéra. Prezident bude jmenovat a odvolávat vládu. A bude mít několik viceprezidentů.

Parlament už nebude kontrolovat práci vládních ministrů a přijde o právo vyvolat hlasování o nedůvěře vlády.

Nová ústava počítá i s některými prvky kontroly a rovnováhy moci. Parlament bude moci přehlasovat prezidentova rozhodnutí v některých oblastech. Může taky zahájit vyšetřování, a dokonce - s dvoutřetinovou většinou - stíhat prezidenta, pokud by se dopustil velezrady.

Změny ústavy taky prezidentovi zaručí možnost zůstat ve své politické straně. V současné době přitom musí být hlava státu nadstranická.

Kritici dodávají, že změna ústavy je šitá na míru současnému tureckému prezidentovi Erdoganovi. Umožní mu kandidovat do prezidentského úřadu ještě dvakrát. U moci by tak mohl zůstat až do roku 2029. 

Jaké argumenty používali příznivci ústavních změn? 

Změny podle nich povedou k vytvoření "silného Turecka". To dávají i do kontrastu s Evropskou unií, která prý Turecku "závidí" jeho úspěchy.

Prezident bude mít taky dostatečné pravomoci, aby mohl podnikat účinné kroky na podporu hospodářského růstu. Bude prý moci i lépe čelit terorismu a nárůstu násilí ze strany Kurdů.

Co tvrdili odpůrci ústavní reformy?

Kritici namítali, že prezidentský systém zavede v Turecku režim "jednoho muže", konkrétně Recepa Tayyipa Erdogana. Ten je podle nich čím dál více autoritářský.

Odpůrci změn taky tvrdili, že v nové verzi ústavy nebude zakotven dostatečný systém kontroly a rovnováhy. Nikdo nebude moci zabránit šíření prezidentovy moci, pokud zmizí parlamentní kontrola výkonné moci.

To, že prezident bude mít možnost jmenovat klíčové soudce v zemi a bude moci zůstat ve své politické straně, posílí zásadně jeho formální i neformální vliv.

V jaké atmosféře Turci hlasovali?

Atmosféra je v Turecku velmi napjatá už od loňského července, kdy došlo k neúspěšnému pokusu o puč, mířícímu proti prezidentu Erdoganovi. Ten hned poté zavedl v zemi výjimečný stav.

Brzy po pokusu o převrat následovaly rozsáhlé čistky mezi státními zaměstnanci. Na dlažbě nebo ve vězení skončily desítky tisíc lidí, především příslušníci armády a policie, soudci, učitelé a stoupenci opozice.

Turecko navíc čelí řadě teroristických útoků, ke kterým se hlásí tzv. Islámský stát. Za dalšími krvavými útoky stojí turečtí Kurdové, kteří po krachu mírových rozhovorů v červnu 2015 obnovili svoje povstání na jihovýchodě země.

Erdogan vedl diskreditační kampaň proti opozici, ty, co volili NE označil za teroristy. | Video: dvtv
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 hodinami

Jednání ČR a Polska o dolu Turów budou pokračovat ve středu. Sejdou se experti i ministři, řekl Brabec. Doufá, že setkání přinese významný posun

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Babiš chce stanovit vrchní hranici emisních povolenek, oznámil po schůzce se Zemanem

Premiér Andrej Babiš (ANO) se vyslovil pro stanovení horní hranice ceny emisních povolenek. Po pondělní schůzce s prezidentem Milošem Zemanem na lánském zámku ministerský předseda novinářům řekl, že se bude snažit o to, aby o záležitosti jednala Evropská unie. Měla by podle Babiše využít příslušný článek směrnice o povolenkách.

Studie Evropské komise z loňského roku podle premiéra uváděla, že cena povolenek v roce 2025 by měla být 26 eur a v roce 2030 pak 30 eur a o pět let později 50 eur. "Skutečnost je taková, že dnes se emisní povolenky obchodují za 60 eur. Jsou předmětem spekulativního kapitálu," řekl Babiš. Jejich cena má podle něho přímý dopad na energetické a průmyslové firmy a na cenu elektřiny.

Babiš bude chtít, aby evropští lídři na neformálním summitu 5. a 6. října aktivovali článek povolenkové směrnice, který podle premiéra předpokládá, že cenový výkyv je nutné řešit. Soudí, že členské státy by měly stanovit cenový koridor. "To znamená, že by mělo být určené zastropování emisních povolenek," uvedl premiér.

Míní, že na summitu by se mělo diskutovat také o společném nákupu zemního plynu v souvislosti s naplněností zásobníků a jeho rostoucí cenou

Zdroj: ČTK
Další zprávy