reklama
 
 

Turci řekli "ano", Erdogan výrazně posílí. Co se teď v Turecku změní? Přečtěte si přehled

Aktualizováno 18. 4. 2017 19:12
Turci odsouhlasili v nedělním referendu těsnou většinou změnu ústavy. Ta výrazně posílí pravomoci dosavadního prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Může navíc zůstat u moci až do roku 2029. Americký prezident Donald Trump Erdoganovi pogratuloval. Evropští lídři jsou naopak skeptičtí. O co v referendu konkrétně šlo? Jaké byly reakce opozice a mezinárodních pozorovatelů? A v jaké atmosféře Turci hlasovali? Odpovědi na nejdůležitější otázky najdete v našem přehledu.

Ankara - Turci o víkendu v referendu rozhodli o dalším směřování své země. Těsnou většinou schválili reformu ústavy.

Politický režim v Turecku se tak změní z parlamentního na prezidentský. Pravomoci hlavy státu výrazně posílí.

Zatímco prezident Recep Tayyip Erdogan mluví o pokračování proměny Turecka, jeho kritici o začátku autoritativní vlády v zemi.

Jak referendum dopadlo?

Výsledek hlasování byl těsný - 51,41 procenta lidí hlasovalo pro reformu ústavy a 48,59 procenta lidí proti.

Vzhledem k velkému počtu voličů to znamená, že zastánci ústavních změn zvítězili o 1,1 milionu hlasů.

Volební účast byla v Turecku podle agentury Anadolu velmi vysoká. K urnám zamířilo 85 procent voličů.

Rozdělilo hlasování zemi?

Ve třech největších tureckých městech Erdogan prohrál. Například v Izmiru, kde měly mítinky před referendem hojnou účast, nakonec 68,8 procenta voličů hlasovalo "ne".

O něco menší porážku Erdogan zaznamenal i v největším městě Istanbulu a v metropoli Ankaře.

Proti změnám ústavy hlasovali taky lidé z pobřeží Egejského moře a na jihovýchodě Turecka, kde žijí Kurdové.

Všechny ale nakonec přehlasovali Turci z centrální části země. Podpora nové verze ústavy tu často dosahovala až 70 procent.

Jak hlasovali Turci v zahraničí?

Referenda se mohly zúčastnit taky tři miliony Turků starších 18 let, kteří žijí v zahraničí. A Erdogan u nich nakonec vyhrál s větším náskokem než v samotném Turecku.

Například v Německu 63 procent voličů odevzdalo lístek s nápisem "ano". Erdogan však přesvědčivě zvítězil i v tureckých komunitách v BelgiiRakouskuNizozemsku nebo ve Francii.

Pouze ve Švýcarsku - kde ale žije jen něco přes 50 tisíc Turků - bylo 62 procent hlasujících proti posílení Erdoganových pravomocí.

Jaká byla Erdoganova první reakce?

Prezident Erdogan ve svém prvním projevu po referendu vzkázal směrem do ciziny: "Chceme, aby organizace a zahraniční země rozhodnutí našeho národa respektovaly."

Znovu taky připomněl, že zvažuje vyhlášení dalšího referenda. Turci by v něm hlasovali, zda chtějí znovu zavést trest smrti.

Co chce dělat turecká opozice?

Část turecké opozice už v neděli zpochybnila výsledek referenda. Hlavní opoziční formaci - Lidové republikánské straně (CHP) - vadí především rozhodnutí započítat do výsledků i ty hlasovací lístky, které neměly oficiální razítko. Hodlá se proto obrátit na Ústavní soud.

Podle další opoziční partaje - prokurdské Lidové demokratické strany (HDP) - byly do výsledku započteny až tři miliony neorazítkovaných hlasů. Jejich vyřazení by stačilo na zvrácení výsledku.

Toto rozhodnutí komise označila za protiprávní taky Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Její představitelé v Turecku během referenda působili jako pozorovatelé. Podle nich podmínky referenda neodpovídaly mezinárodním normám.

Erdogan i turecké ministerstvo zahraničí ale kritiku odmítli.

Jaká byla odezva v zahraničí?

Americký prezident Donald Trump v pondělí telefonoval s Erdoganem a pogratuloval mu k vítězství.

Naopak německá kancléřka Angela Merkelová podle britské stanice BBC uvedla, že "těsný výsledek ukazuje, jak hluboce je turecká společnost rozdělená".

Stranou nezůstala ani Evropská unie. "Vzhledem k těsnému výsledku referenda a hlubokým důsledkům těchto ústavních změn vyzýváme turecké orgány, aby usilovaly o co nejširší shodu při jejich uplatňování," stojí ve společném prohlášení mimo jiné předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera.

O čem se v referendu rozhodlo?

Změní se turecká ústava a politický systém přejde z parlamentního na prezidentský.

Zruší se funkce premiéra. Prezident bude jmenovat a odvolávat vládu. A bude mít několik viceprezidentů.

Parlament už nebude kontrolovat práci vládních ministrů a přijde o právo vyvolat hlasování o nedůvěře vlády.

Nová ústava počítá i s některými prvky kontroly a rovnováhy moci. Parlament bude moci přehlasovat prezidentova rozhodnutí v některých oblastech. Může taky zahájit vyšetřování, a dokonce - s dvoutřetinovou většinou - stíhat prezidenta, pokud by se dopustil velezrady.

Změny ústavy taky prezidentovi zaručí možnost zůstat ve své politické straně. V současné době přitom musí být hlava státu nadstranická.

Kritici dodávají, že změna ústavy je šitá na míru současnému tureckému prezidentovi Erdoganovi. Umožní mu kandidovat do prezidentského úřadu ještě dvakrát. U moci by tak mohl zůstat až do roku 2029. 

Jaké argumenty používali příznivci ústavních změn? 

Změny podle nich povedou k vytvoření "silného Turecka". To dávají i do kontrastu s Evropskou unií, která prý Turecku "závidí" jeho úspěchy.

Prezident bude mít taky dostatečné pravomoci, aby mohl podnikat účinné kroky na podporu hospodářského růstu. Bude prý moci i lépe čelit terorismu a nárůstu násilí ze strany Kurdů.

Co tvrdili odpůrci ústavní reformy?

Kritici namítali, že prezidentský systém zavede v Turecku režim "jednoho muže", konkrétně Recepa Tayyipa Erdogana. Ten je podle nich čím dál více autoritářský.

Odpůrci změn taky tvrdili, že v nové verzi ústavy nebude zakotven dostatečný systém kontroly a rovnováhy. Nikdo nebude moci zabránit šíření prezidentovy moci, pokud zmizí parlamentní kontrola výkonné moci.

To, že prezident bude mít možnost jmenovat klíčové soudce v zemi a bude moci zůstat ve své politické straně, posílí zásadně jeho formální i neformální vliv.

V jaké atmosféře Turci hlasovali?

Atmosféra je v Turecku velmi napjatá už od loňského července, kdy došlo k neúspěšnému pokusu o puč, mířícímu proti prezidentu Erdoganovi. Ten hned poté zavedl v zemi výjimečný stav.

Brzy po pokusu o převrat následovaly rozsáhlé čistky mezi státními zaměstnanci. Na dlažbě nebo ve vězení skončily desítky tisíc lidí, především příslušníci armády a policie, soudci, učitelé a stoupenci opozice.

Turecko navíc čelí řadě teroristických útoků, ke kterým se hlásí tzv. Islámský stát. Za dalšími krvavými útoky stojí turečtí Kurdové, kteří po krachu mírových rozhovorů v červnu 2015 obnovili svoje povstání na jihovýchodě země.

Erdogan vedl diskreditační kampaň proti opozici, ty, co volili NE označil za teroristy. | Video: dvtv |  09:04

autor: Hana Vařáková | 13. 4. 2017 8:52

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama