Turečtí křestané se bojí budoucnosti. Před referendem sílí projevy proti menšinám a cizincům

Marek Hudema Marek Hudema
14. 4. 2017 9:17
Turečtí křesťané, kterých žije v zemi ani ne procento, prožívají velikonoční svátky v obavách z budoucnosti. Nedělní referendum rozhodne o tom, zda prezident Recep Tayyip Erdogan, který je pro větší islamizaci země, získá silnější pravomoci.
Foto: Marek Hudema

Istanbul (od našeho zpravodaje) - V Katedrále Svatého ducha v Istanbulu nedaleko známé čtvrti Taxim se scházejí turečtí katolíci i další křesťané, aby se připravili na hlavní velikonoční svátky. Největší křesťanské svátky se však nesou ve znamení obav z toho, co bude dál. "Je teď těžké žít jako křesťan v Turecku," říká jeden z věřících, který si ale nepřál být jmenován.

V neděli hlasují Turci v referendu o změně ústavy. Nová ústava by měla přinést větší pravomoci prezidentovi. Odpůrci těchto změn se obávají, že to povede k autoritářskému nebo rovnou diktátorskému režimu. Kampaň před referendem je vyhrocená. Vládnoucí islamistická Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP), která je pro změnu ústavy, používá termíny odvolávající se na islám, rétoriku zaměřenou proti Evropě, jíž označuje za fašistickou a nacistickou, a je vůbec proti cizincům, kteří "nepřejí Turecku úspěch".

Foto: Marek Hudema

"Tady to jde s křesťany nahoru a dolů," říká už zmíněný asi padesátiletý turecký křesťan. "Za vojenské a nacionalistické vlády, ještě před vládou AKP, se vedla kampaň proti všem menšinám včetně křesťanů. Policie kontrolovala kněze i věřící. Média je označovala jako cizí agenty," uvádí. Šlo o klasický trik, snahu svrhnout neúspěchy v ekonomice i v politice na nějakého obětního beránka. "Pak nastoupila k moci AKP a vše bylo najednou skvělé," vzpomíná.

AKP se dlouho snažila představovat jako moderní strana, něco jako muslimská obdoba křesťanských demokratů v Evropě. Jednala o členství Turecka v EU, demokratizovala zemi a prováděla ekonomické reformy. Uvolnila přitom i tlak státu vůči menšinám, ať již šlo o národnostní menšiny jako Kurdy či náboženské jako různé menšinové proudy v islámu či křesťany. "Situace se ale začala měnit po roce 2009 a po loňském neúspěšném pokusu o puč se to opravdu zhoršilo," vysvětluje zmíněný turecký křesťan. Začal totiž hon na podezřelé ze spolupráce s pučisty, a ten se nakonec rozšířil na další skutečné i předpokládané odpůrce režimu.

Dominikánský kněz Claudio Monge, který žije v Turecku už dvacet let, ale nevidí situaci tak černě. I když i on upozorňuje na problémy a odlišnosti od Západu. "Žijeme tady v zemi, která není křesťanská a kde je otázka víry to být v církvi otázkou osobní identity," upozorňuje. V Turecku stejně jako na Blízkém východě berou lidé náboženství mnohem vážněji než v Evropě, kde je spíše soukromou věcí. Nejde ani tak o nějaké pronásledování křesťanů, ale spíše o rostoucí podezření vůči domnělým i skutečným cizincům, možným oponentům tureckého "národního projektu."

Křesťané tvoří jen zhruba tisícinu obyvatel

V Turecku jsou křesťané miniaturní menšinou, odhaduje se, že jich tu je asi 160 tisíc a tvoří 0,1 - 0,2 procenta obyvatel. Větší podíl křesťanů je dokonce i v okolních zemích jako je Írán nebo Irák či Sýrie. I když z Iráku a Sýrie křesťané v posledních letech hromadně utíkají před pronásledováním islamistickými extrémisty.

V Turecku jsou přitom jedny z nejstarších kostelů založené svatým Pavlem a podle tradice dokonce i svatým Petrem. Počet křesťanů na území dnešního Turecka se však snížil výrazně v průběhu první světové války a po ní. Turci vyhnali a zmasakrovali křesťanské Armény (a dodnes odmítají uznat, že šlo o genocidu) stejně jako křesťanské Asyřany. Výměnou obyvatel s Řeckem ve dvacátých letech zmizeli řečtí křesťané z pobřeží Černého a Středozemního moře a po konfliktu mezi Řeky a Turky na Kypru odešla či byla vyhnána i většina zbylých Řeků.

Turecko je sice oficiálně laickým státem, ale stále více podporuje většinové náboženství, tedy sunnitskou verzi islámu. Vládnoucí stranou je islamistická Strana spravedlnosti a rozvoje. Velký vliv na vývoj země má však také prezident, který je oficiálně nestranický, ale neoficiálně tuto stranu řídí. Recep Tayyip Erdogan se netají tím, že je pro větší islamizaci země, v níž stát kdysi tvrdě potlačoval jakékoliv projevy náboženství ve státních či veřejných institucích, zejména pokud šlo o islám.

 

Právě se děje

před 15 minutami

Čeští ekologové se mohou odvolat proti rozšíření dolu Turów, čas mají do 17. března

Do Česka oficiálně dorazil z Polska překlad souhlasu k rozšíření polského dolu Turów, takže se proti němu nyní mohou čeští ekologové odvolat. V tiskové zprávě to oznámilo ministerstvo životního prostředí. Na odvolání mají ekologické organizace čas do 17. března. Samo ministerstvo už dříve vydalo k rozšíření hnědouhelného dolu Turów u česko-polské hranice nesouhlasné stanovisko. Proti rozšíření se staví i Liberecký kraj a dotčené české obce. Česko se obává, že rozšíření může mít negativní dopad na zásobování části Liberecka pitnou vodou.

V lednu vydalo polské Regionální ředitelství pro ochranu životního prostředí ve Vratislavi rozhodnutí v procesu EIA (vyhodnocení vlivů na životní prostředí), kterým souhlasilo se záměrem na rozšíření dolu Turów i přes námitky české strany. Zároveň vydalo stanovisko o okamžité vykonavatelnosti rozhodnutí.

"Ministerstvo životního prostředí rozhodnutí polského úřadu zveřejnilo v plném znění a v českém jazyce na svých stránkách. Česká veřejnost má podle polského práva možnost se proti rozhodnutí polského úřadu odvolat výhradně prostřednictvím ekologických organizací," sdělila mluvčí ministerstva Petra Roubíčková.

před 1 hodinou

Syrský prezident Asad: Boje v Sýrii budou pokračovat až do osvobození celé země

Současná ofenziva syrské a ruské armády proti povstalcům na severu Sýrie nesignalizuje konec syrského konfliktu. Řekl to syrský prezident Bašár Asad. Boje podle něj budou pokračovat. Syrské armádě se s pomocí Ruska podařilo o víkendu získat další města v okolí někdejšího průmyslového centra země Aleppa. Tento týden má být obnovený provoz na tamním letišti, které bylo zavřené od roku 2012.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Varům bude chybět zraněný kapitán Skuhravý

Hokejisté extraligových Karlových Varů se budou muset v závěru základní části obejít bez pomoci kapitána Václava Skuhravého. Jedenačtyřicetiletý útočník utrpěl v nedělním zápase na ledě Sparty blíže nespecifikované zranění v dolní části těla a bude mimo hru dva až tři týdny. Energie o tom informovala na svém klubovém webu.

Skuhravý odehrál na Spartě dvě třetiny, ve třetí části už stál na střídačce jen v civilu a pomáhal trenérům. Západočeši v O2 areně prohráli 3:6.

Odchovanec Kladna odehrál v této sezoně za Karlovy Vary 40 zápasů, vstřelil čtyři branky a přidal 17 asistencí. Energie je šest kol před koncem základní části soutěže sedmá a bojuje o 6. místo a přímý postup do čtvrtfinále play off. Na jedenácté Vítkovice má k dobru 12 bodů, takže by ve vyřazovací části neměla chybět.

Zdroj: ČTK
Další zprávy