Tunis - Bývalý tuniský prezident Zín Abidín bin Alí byl pět měsíců po svém svržení odsouzen k 35 letům vězení. Trest mu v nepřítomnosti vyměřil prvoinstanční soud v Tunisku.
Stejně dopadla i jeho manželka, rovněž obviněná ze zpronevěry veřejných zdrojů.
Oběma podle agentury Reuters nařídil soud zaplatit pokuty ve výši celkem 91 milionů dinárů (v přepočtu 1,1 miliardy korun).
V procesu je proti prezidentovi vzneseno celkem 93 obvinění. Mezi nimi nechybějí i mučení či zabití.
Muž, který vládl Tunisku třiadvacet let, ale na lavici obžalovaných nesedí. 14. ledna uprchl do Saúdské Arábie, která mu udělila azyl a zatím nereaguje na žádosti o jeho vydání.
Proces tak začal v nepřítomnosti obžalovaného, který má spolu se svojí manželkou Lajlou a dalšími členy rodiny k dispozici vilu ve městě Džidda na pobřeží Rudého moře.
Podle vyšetřovatelů si prezidentský pár nelegálně přisvojil velkou částku a kusy zlata z tuniské centrální banky.
Obhájce, který byl exprezidentovi přidělen, požádal v úvodní den procesu o odročení, ale neuspěl.
Čtyřiasedmdesátiletý Bin Alí ze Saúdské Arábie vzkázal, že se necítí být ničím vinen. Na dálku také přesvědčuje Tunisany, že se za jeho vlády neměli tak špatně.
"Po tři desetiletí se nám dařilo zlepšovat životní podmínky lidí. Udělali jsme z Tuniska moderní zemi," uvedl ve svém prohlášení.
"Nechtěl jsem opustit Tunisko. Jen jsem odvezl rodinu a chtěl jsem se vrátit, ale letadlo bez mého vědomí odstartovalo beze mne," napsal dále v dopise, který zveřejnili jeho právníci.
Popřel také, že by bezpečnostním silám dal rozkaz ke střelbě ostrými náboji do demonstrantů.
Nepokoje v Tunisku začaly v prosinci, při zásazích policejních jednotek zemřelo v ulicích několik desítek lidí. Armáda se pak postavila proti prezidentovi, který chtěl s manželkou letět nejprve do Francie, ale ta jej odmítla přijmout.
Bin Alí v posledním prohlášení tvrdí, že neuprchl, pouze chtěl zabránit krveprolití a chaosu, a proto raději odjel.
Protesty v Tunisku a svržení prezidenta zažehlo povstání v dalších arabských zemích. Po Tunisku revoluční vlna zasáhla i Egypt, Jemen, Libyi a Sýrii.
Ústupky protestujícím lidem učinili i králové nebo vlády v Maroku, Alžírsku a Jordánsku.
