Washington - Za své vystoupení s Vladimirem Putinem minulé pondělí v Helsinkách je Donald Trump kritizován zprava i zleva, od republikánů i demokratů.
Přesněji řečeno, na amerického prezidenta se snesla nevole od médií a od politiků. Jeho voliči to totiž vnímají jinak. Podle nich Trump v Helsinkách obstál.
Čerstvý průzkum pro Wall Street Journal a televizi NBC ukázal, že Trumpovi politiku schvaluje 88 procent republikánských voličů. Vyšší podporu měl v této fázi prezidentství od druhé světové války pouze George W. Bush.
To ovšem bylo krátce po teroristických útocích z 11. září 2001, kdy dnes už nepopulárnímu exprezidentovi věřilo 96 procent republikánů.
V případě současné hlavy státu takový vnější prvek, který by sjednocoval základnu, objektivně schází. A jak upozorňují analytici, je to stále jejich víra osobně v Trumpa, která jeho voliče činí nejen zcela imunními vůči protitrumpovské kritice, ale dokonce je utvrzuje, že jejich prezident má pravdu.
"Byl to zatím poslední a nejtroufalejší z riskantních kroků Donalda Trumpa (…), ale prezident to opět přestál," komentoval dopad summitu v Helsinkách jeden z autorů průzkumu, demokratický analytik Fred Yang.
Čím více média prezidenta kritizují, tím více se podle Yanga zdá být semknutější Trumpova voličská základna.
A jeho kolega Bill McInturff, zastupující republikány, pro list Wall Street Journal doplnil: "Co se týče médií a zaměření na prezidenta, byl to (pro Trumpa) příšerný týden. Ale čísla podpory odolávají, neklesají, jsou stálá."
"Podle mě se snaží vybudovat vztahy s Ruskem, abychom neměli válku. Je lepší s Putinem mluvit než ne. Myslím, že demokraté jsou maniaci," zachytil průzkum pro Wall Street Journal názor Franka Garrida, Trumpova voliče z Floridy.
Kongresmani se obávají Trumpových slibů
Trump se na tiskovce v Helsinkách ztotožnil s Putinovým tvrzením, že Rusko nijak nezasahovalo do amerických prezidentských voleb v roce 2016. Což je ale v přímém rozporu se závěrem amerických tajných služeb, že Moskva se do voleb vměšovala.
A byli to následně i bývalí a aktivní republikánští politici, kteří hodnotili Trumpovo vystoupení velmi negativně. "Největší chyba dosavadního Trumpova prezidentství," kritizoval Trumpa například New Gingrich, bývalý republikánský předseda Sněmovny reprezentantů, který jinak prezidenta ve většině kroků podporuje.
Z demokratických řad byla kritika ještě tvrdší. V Senátu se demokraté pokusili prosadit nařízení, aby americká tlumočnice, která byla za USA jako jediná u Trumpova jednání "mezi čtyřma očima" s Putinem, předložila zákonodárcům své zápisky.
Republikáni tento pokus zablokovali, ale i oni se evidentně stále obávají, co se mezi oběma prezidenty odehrálo. Když se dva dny po summitu ukázalo, že Putin chtěl po Trumpovi, aby Rusko mohlo vyslechnout bývalého amerického velvyslance v Moskvě Michaela McFaula, přijal jinak stranicky ostře rozdělený Senát jednomyslně (98:0) rezoluci, která možné výslechy bývalých členů administrativy USA zakazuje.
Na nervozitě členům Kongresu přidává i to, že Trump navíc stále mění své výroky ohledně ruského zasahování do kampaně. V reakci na tvrdou kritiku po Helsinkách prezident couvl. Uvedl, že se na tiskovce přeřekl, že ve skutečnosti chtěl potvrdit, že Moskva zasáhla do amerických prezidentských voleb.
Odvolávám, co jsem odvolal
V průběhu minulého týdne ale toto vyjádření znovu relativizoval a v neděli se ve vzkazu na Twitteru vrátil ke své dlouhodobé verzi, že celá ruská kauza je "jeden velký podvod", zinscenovaný jeho předchůdcem Barackem Obamou a Trumpovou soupeřkou ve volbách Hillary Clintonovou.
So President Obama knew about Russia before the Election. Why didn’t he do something about it? Why didn’t he tell our campaign? Because it is all a big hoax, that’s why, and he thought Crooked Hillary was going to win!!!
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) July 22, 2018
To, že se po zakolísání v prvních dnech po summitu v Helsinkách, kdy nepřímo přiznal chybu, Trump znovu vrátil k tvrdým bojovným postojům, potvrdil i jeho vzkaz adresovaný íránskému prezidentovi Hasanu Rúhánímu.
"Už nikdy, nikdy nevyhrožujte Spojeným státům, jinak utrpíte takové následky, jaké v historii sotvakdo před vámi utrpěl," napsal Trump na Twitter.
Šlo o reakci na předchozí Rúháního výrok, že USA by se neměly snažit postavit íránský lid proti jeho vládě a že válka s Íránem by byla "matkou všech válek".
Trumpova obnovená sebedůvěra se může opřít právě i o průzkumy, které ukazují, že prezidentovi voliči jeho politiku vůči Rusku většinově schvalují i po "zmatečných" Helsinkách.
Ve výše zmíněném průzkumu pro Wall Street Journal a NBC souhlasí s Trumpovou ruskou politikou jen 26 procent Američanů, u demokratů je to jen šest procent. Mezi republikány je to ovšem nadpoloviční část dotázaných, celých 53 procent.
To Iranian President Rouhani: NEVER, EVER THREATEN THE UNITED STATES AGAIN OR YOU WILL SUFFER CONSEQUENCES THE LIKES OF WHICH FEW THROUGHOUT HISTORY HAVE EVER SUFFERED BEFORE. WE ARE NO LONGER A COUNTRY THAT WILL STAND FOR YOUR DEMENTED WORDS OF VIOLENCE & DEATH. BE CAUTIOUS!
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) July 23, 2018
Některé další průzkumy přitom pro Trumpa vyznívají ještě mnohem optimističtěji. V šetření pro televizi CBS, které bylo pořízeno bezprostředně po summitu v Helsinkách, s Trumpem ohledně Ruska souhlasilo 68 procent republikánů. A v průzkumu pro zpravodajský web Axios to bylo dokonce 79 procent.
Rusko je O. K., NATO už ne
To, že republikánští voliči za Trumpem stojí, potvrzují i dlouhodobější srovnání. Podíl republikánů, kteří hodnotí Putina pozitivně, se podle Pew Research Center mezi roky 2015 a 2017 více než zdvojnásobil z 11 na 27 procent.
Před čtyřmi roky považovala většina republikánů (58 procent) Rusko za hrozbu pro USA. V současnosti je to podle průzkumu pro USA Today už jen větší třetina (38 procent).
"Proruský sentiment v současnosti prosákl republikánskou základnou," komentoval to analytik Bill Galston z Brookings Institution ve Wall Street Journal.
A na druhé straně - Trumpova opakovaná a ostrá kritika spojenců v NATO a jeho nepřátelský tón vůči Evropské unii zároveň vedou k negativnějšímu pohledu na dosavadní evropské spojence USA a na prospěšnost transatlantické vazby pro zájmy Spojených států.
V průzkumu The Economist/YouGov, který byl proveden těsně před summitem NATO v Bruselu, hodnotilo 45 procent republikánských voličů NATO negativně a jen 37 procent pozitivně.
Na otázku, zda by se USA měly stáhnout z NATO, byl pak mezi republikány poměr názorů vyrovnaný: 38 procent ano, 38 procent ne, zbytek neví.
A co se týče EU, už v Trumpově prezidentské kampani 2016 bylo možné se na straně jeho voličů běžně setkat s názorem, že jde o podezřelý, socialistický projekt. Trump k tomu teď navíc přidal tvrdé výroky, že EU je nepřítelem USA.
Je to o ekonomice, hlupáku!
Republikánský analytik Bill McInturff přirovnává věrnost Trumpových voličů k tomu, jak demokratičtí voliči stáli v druhé polovině 90. let při tehdejším demokratickém prezidentovi Billu Clintonovi v době aféry s Monikou Lewinskou.
McInturff pro Wall Street Journal upozornil, že jak tehdy Clintonovi, tak nyní Trumpovi pomáhalo to, že USA procházejí relativně mírovým obdobím a zažívají silnou ekonomiku.
"Jak zní to staré pořekadlo? Je to o ekonomice, hlupáku," připomíná Trumpův volič Jim Fisher z Anaky v Minnesotě frázi, kterou do americké politiky vnesl někdejší Clintonův poradce James Carville.
O summitu Trumpa s Putinem si Fisher, jak uvedl pro list Star Tribune, myslí, že Trump by měl někdy raději mlčet. Ale rozhodující i tak je, že ekonomika šlape a lidé to vidí na svých peněženkách.
"Pusa mu jede až moc, ale odvádí dobrou práci," je Jim Fisher stále spokojen s tím, že volil Donalda Trumpa.
