Washington - Před třemi lety zabil americký zubař slavného lva Cecila, kterého v Zimbabwe kvůli výzkumu sledovali odborníci z Oxfordské univerzity. A letos v červnu se na sociálních sítích šířil snímek Američanky, která pózuje vedle zastřelené žirafy. Ty sice nejsou ohrožené, ale jejich populace v posledních 30 letech klesá natolik, že Mezinárodní svaz ochrany přírody označuje druh za "zranitelný".

Ulovit v Africe lva, antilopu nebo třeba nosorožce a odvézt si domů trofej je pro občany USA čím dál snazší. Konkrétně od doby, co do úřadu amerického prezidenta nastoupil Donald Trump, tvrdí jeho kritici.

Vycházejí z toho, že Trump má poradní sbor Radu na ochranu přírody. Jak ale píše britský list The Guardian, zasedají v něm z naprosté většiny sportovní lovci a fanoušci lovu.

Rada na ochranu přírody je federální vládní rada a de facto lobbistická organizace, která má za cíl přesvědčit ministerstvo vnitra, aby se zlepšilo povědomí veřejnosti o výhodách rekreačního lovu. Vznikla loni na podzim, aby vyzdvihla "ekonomické výhody, které jsou výsledkem cestování amerických občanů do zahraničí kvůli lovu", jak se uvádí v oficiální tiskové zprávě.

Rada je totiž toho názoru, že lov vzácných druhů exotických zvířat naopak pomáhá chránit faunu v zahraničí. Peníze, které lovci zaplatí, mají přispět na chod národního parku v dané africké zemi a na boj proti pytlákům. Zastřelení velké kočkovité šelmy, antilopy nebo žirafy vyjde na desítky tisíc dolarů. Lov slona nebo lva stojí podle amerického deníku New York Times až 100 tisíc dolarů (přes dva miliony korun).

Kritici Trumpovy rady ale tvrdí, že spíše než ochranu divokých zvířat tento poradní orgán hájí zájmy, které je ohrožují. Rada má 16 členů a 14 z nich jsou aktivní podporovatelé komerčního lovu.

"Naše data ukazují, že lvi se v současné době loví až příliš," uvedl například biolog z univerzity v americké Montaně Scott Creel.

Sloní kly z Afriky do USA

Lov trofejí v běžné společnosti v Africe moc populární není. Na sociálních sítích se většinou na hlavu lovců svrhne lavina kritiky. Stejné to bylo v případě zastřelení lva Cecila i zmíněné žirafy.

Jde přitom o obrovský byznys, kterým podle britské stanice BBC ročně protéká 200 milionů dolarů. Nejde jen o peníze za povolení k lovu, ale také obchod s jednotlivými částmi těla zabitých zvířat.

Spojené státy nemohou zakazovat svým občanům cestovat do Afriky a střílet zvířata, mohou ale omezit nebo zakázat dovoz trofejí, které by si lovci chtěli přivézt domů.

Jenže v americké Radě na ochranu přírody zasedá i Donald Trump mladší, který je známý svou vášní pro lov africké fauny. Dalším členem je ministr vnitra Ryan Zinke, který je zároveň členem mezinárodního klubu lovců Safari Club.

Loni na podzim prezident Trump uvolnil přísnější omezení na dovoz trofejí z ulovených slonů v Zimbabwe do USA, které zavedl jeho předchůdce Barack Obama. Ten dovoz trofejí zakázal proto, že úřady v Zimbabwe nebyly schopné dokázat, že sloní kly pocházely pouze z legálního lovu.

Tímto krokem ale Trump neskončil. Letos na jaře navíc zrušil zákaz dovozu trofejí i ze lvů a antilop z celkem šesti afrických zemí: Botswany, Zimbabwe, Zambie, Tanzanie, JAR a Namibie.

Opravdu je účinný?

O tom, jestli komerční lov pomáhá zachovat ohrožené zvířecí druhy, se vedou debaty. Kritici argumentují například tím, že lovem největších a nejsilnějších kusů kvůli trofeji se oslabuje genetický fond populace. Zpochybňují také účinnost boje proti pytlákům. Průzkumy ukazují, že jako nejlepší způsob se v této oblasti ukázal úplný zákaz obchodu například se slonovinou.

"Vláda v Zimbabwe zavedla na tři roky zákaz lovu pro trofeje a okamžitě jsme zaznamenali nárůst populace - více samců a více mláďat, která přežila," dodává Creel z Montanské univerzity.

Video: Sloni za 15 let vyhynou

23:45

Tím, že chráníme slony, chráníme celý ekosystém a z toho profitují i ostatní živočišné nebo rostlinné druhy, říká Arthur F. Sniegon. | Video: Daniela Drtinová