Zeď mezi USA a Mexikem bude. Kdo ji ale zaplatí? Přečtěte si nejdůležitější otázky a odpovědi

Adéla Očenášková Adéla Očenášková
26. 1. 2017 14:00
"Národ bez hranic není národ. Spojené státy ode dneška získávají zpět kontrolu nad svými hranicemi," prohlásil ve středu americký prezident Donald Trump. A vzápětí podepsal příkaz ke stavbě zdi na mexické hranici. Coby nová hlava Spojených států tím do světa poslal jasný vzkaz: sliby plním, zeď bude, a to co nejdříve. Kdo ji ale nakonec zaplatí? Kolik bude stát a co na to Mexičané? Projděte si nejdůležitější otázky a odpovědi.
Americká hlídka u San Diega na hranicích s Mexikem.
Americká hlídka u San Diega na hranicích s Mexikem. | Foto: Reuters

Jak nyní vypadá mexicko-americká hranice?

Celá hranice měří 3200 kilometrů.

Už v 90. letech na ní nechala někdejší americká vláda v čele s Billem Clintonem vystavět plot, který měl zabránit nelegálním přechodům hranic a pašování drog.

Podle serveru BBC už celkově vyšel na více než sedm miliard dolarů (zhruba 176 miliard korun). Přerušovaná bariéra nyní dosahuje délky zhruba 1000 kilometrů, a lemuje tak asi třetinu hranice. Zbytek hlídají pohraniční stráž, bezpečnostní kamery a čidla.

Jak by měla zeď vypadat?

Během předvolební kampaně Donald Trump opakovaně zdůrazňoval, že postaví zeď. Později obrátil a hovořil o tom, že by mělo jít spíše o plot, který povede jen některými oblastmi. Letos v lednu ale veřejnost znovu "ujistil", že se zdi dočkají.

Celkem 2000 kilometrů dlouhá a dvanáct až patnáct metrů vysoká stavba by měla být z betonu, zapuštěná hluboko do země a obehnaná ostnatými dráty.

Kolik peněz bude zeď stát?

Podle Donalda Trumpa by se měla celková cena pohybovat mezi 10 až 12 miliardami dolarů (asi 250 až 300 miliard korun).

Někteří odborníci hovoří ale o ještě vyšších částkách, které se můžou vyšplhat až ke 30 miliardám dolarů (asi 750 miliard korun).

Kdo stavbu zaplatí?

Trump v minulosti tvrdil, že za zeď zaplatí Mexiko. Případně Spojené státy s tím, že jižní soused náklady později proplatí. Není ale úplně jasné, jak by k tomu Mexičany donutil.

V minulosti Trump taky pohrozil zrušením víz pro Mexičany, pokud jejich země do stavby neinvestuje. A pohrával si i s možností zdražení nejrůznějších poplatků – ať už za podání žádosti o vízum, nebo za vydání krátkodobých povolení k přechodu hranic.

Po svém zvolení prezidentem ale neurčitě řekl, že Mexiko "v nějaké formě zaplatí, ale bude to komplikované". Mexický prezident Enrique Peňa Nieto trvá na tom, že jeho země do stavby nevloží žádné peníze. 

"Díra" v plotu na mexicko-amerických hranicích u El Pasa.
"Díra" v plotu na mexicko-amerických hranicích u El Pasa. | Foto: Reuters

Kdy by měla zeď stát?

Podle Trumpa by měla zeď vzniknout, "co nejdříve to bude možné". Exekutivní příkaz ke stavbě vydal tuto středu. Televizi ABC navíc řekl, že stavbu zdi lze očekávat během několika měsíců.

Čeho se boji Mexičané?

Obyvatelé Mexika vnímají Spojené státy jako místo, kde je čeká kvalitnější život – včetně lepších pracovních příležitostí. Mnoho lidí se tak bojí, že se svého snu budou muset vzdát.

Mexičané, jejichž příbuzní pracují v USA a posílají jim peníze domů, se navíc obávají, že by o finance mohli přijít. Trump v minulosti mimo jiné pohrozil, že pokud Mexiko za zeď nezaplatí, zastaví tok peněz, který putuje od migrantů v USA přes hranice na jih.

Jakých dalších kroků se mají migranti obávat?

Trump proti přistěhovalcům ostře vystupoval během celé předvolební kampaně.

Podpořil vyhoštění 11 milionů všech nelegálních imigrantů, kteří na území Spojených států podle odhadů žijí (Mexičané z toho tvoří asi polovinu). Požadoval také, aby se zrušilo udělování občanství dětem, které se ilegálním přistěhovalcům v USA narodí.

Přijímání uprchlíků ze Sýrie a dalších blízkovýchodních zemí chce Trump dočasně kompletně zastavit.

V úřadu prezidenta už stihl zastavit dotace městům, která odmítají věznit nebo deportovat nelegální imigranty.

 

Právě se děje

před 6 minutami

Odbory: Škoda chce do roku 2023 snížit počet zaměstnanců o 3000

Automobilka Škoda Auto chce podle odborů od letoška do roku 2023 snížit počet zaměstnanců o pět procent, tedy asi o 3000 lidí. Zastavil se už například nábor nepřímého personálu, a to zejména mimo výrobní oblasti. Uvedl to ve čtvrtek týdeník Škodovácký odborář. Odbory se snižováním počtu zaměstnanců nesouhlasí a chtějí snížit pětiprocentní krácení personálu na minimum. Vyjádření firmy zjišťujeme. Škoda Auto zaměstnává téměř 39 000 lidí, z toho v Česku asi 34 000. Jedná se o kmenové zaměstnance, kromě nich v automobilce pracují i agenturní pracovníci.

"Odborová organizace tento postup kritizuje, je totiž nutné nejen podat informaci, ale celý projekt projednat. Odbory KOVO rovněž nesouhlasí s číslem rácia. Udělají proto vše, aby snížily toto neodpovědně stanovené plošné rácio pět procent na minimum," uvedl týdeník.

Vedení firmy by podle odborů snížením počtu pracovníků ohrozilo projekty Škody. "Je naprosto jasné, že pokud by se v ráciu pokračovalo, vytvoříme projekt solidarity, kdy přímí pracovníci odmítnou různé modely pracovní doby, jako je 17(směnný) a 18směnný systém či další formy flexibilní práce, včetně hromadných přesčasů," sdělily odbory.

Zdroj: ČTK
před 17 minutami

Rada: Konsolidace veřejných financí si patrně vyžádá růst daní

Vláda by měla podle Národní rozpočtové rady připravit realistickou konsolidaci veřejných financí, která by měla být proti aktuálním plánům rozsáhlejší. Je patrné, že si to vyžádá významné zvýšení daní. Vyplývá to z pravidelné čtvrtletní zprávy o stavu veřejných financí a nastavení rozpočtové politiky, kterou ve čtvrtek Národní rozpočtová rada zveřejnila. Česku podle ní hrozí, že kvůli vývoji veřejných financí narazí na takzvanou dluhovou brzdu již v roce 2024. Ještě loni v listopadu rada předpokládala, že na dluhovou brzdu narazí veřejné finance až o rok později.

Dluhová brzda stanoví hranici, při jejímž překročení musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. Stanovena je na úrovni 55 procent hrubého domácího produktu. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v únoru poslancům řekla, že veřejný dluh by měl ke konci letošního roku stoupnout na 45 procent HDP.

"Je zřejmé, že rozsah konsolidačního úsilí v letech 2022 až 2024 bude muset být vyšší než 0,5 procenta hrubého domácího produktu ročně. Zároveň je patrné, že tato konsolidace si vyžádá významné navýšení daňové zátěže, neboť dlouhodobější výpadek příjmů v rozsahu daňového balíčku není možné zcela pokrýt redukcí výdajů, pokud by tedy nemělo dojít k výrazné redukci výdajů v největších výdajových blocích, kterými jsou sociální zabezpečení, zdravotnictví a školství, což rada nepředpokládá," uvedla NRR.

Zdroj: ČTK
Další zprávy