Trumpovu zeď v Texasu čeká výzva. Plot je plný děr a pro migranty z Mexika nepředstavuje překážku

Výstavba zdi na hranici USA s Mexikem, která by měla zabránit přílivu nelegálních imigrantů do Spojených států, byla jedním z hlavních bodů kampaně nového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve středu vydal exekutivní příkaz k její výstavbě. Bránit mu ale bude složitý terén, právní spory i vysoké náklady na stavbu a výkup pozemků. Už teď hranici zčásti lemuje plot, pro migranty ale překážku nepředstavuje. Je plný děr. Nabízíme vám znovu prosincovou reportáž agentury Reuters přímo z americko-mexické hranice.
Plot na farmě rodiny Loopových v Texasu.
Plot na farmě rodiny Loopových v Texasu. | Foto: Reuters

Brownsville, Texas – Bezpečnostní plot natřený rezavě hnědou barvou, který odděluje Spojené státy od jejich jižního souseda Mexika, začíná v prašném poli na farmě rodiny Loopových na jihu Texasu. Patnáct mil od pobřeží Mexického zálivu a přesně jednu míli severně od společné hranice.

Od téměř dvousettisícového Brownsville se plot táhne směrem na západ plných šedesát mil. Není ale souvislý, jsou v něm prostupy, aby jimi mohly projet automobily a projít místní lidé.

Pro ty, kdo se ilegálně snaží dostat na území USA, rozhodně nepředstavuje nepřekročitelnou překážku.

"Přelézt přes plot jim trvá tak půldruhé minuty," říká Ray Loop a ukazuje na otisky bot v blátě na několika místech své farmy.

Nedokonalá bariéra, jejíž stavba byla povolena v roce 2006, jen potvrzuje, že složitá topografie terénu, zákonné překážky, právní spory a vysoké náklady na výkup pozemků mohou notně zkomplikovat, ne-li přímo znemožnit realizaci slibu Donalda Trumpa, že na hranicích s Mexikem vybuduje "zeď, přes kterou se nikdo nedostane".

"Na texaské hranici je více děr než plotu," říká profesorka práv Denise Gilmanová, ředitelka semináře pro imigraci při Texaské univerzitě v Austinu, který zastupuje přistěhovalce před federálními soudy v USA.

Ony "díry v plotu" jsou výsledkem odporu části místního obyvatelstva, vleklých sporů s majiteli pozemků a tahanic provázejících strategická rozhodnutí o tom, kde bude výstavba plotu z hlediska nákladů nejefektivnější. Dokládají to interní e-maily americké vlády, které Gilmanová získala na základě soudního rozhodnutí a které dostala k nahlédnutí agentura Reuters.

Stačí zeď?

Jednu dobu Trump připouštěl, že místo zdi bude na některých místech stačit i plot. Nově však řekl, že zeď bude.

Plot u Brownsville.
Plot u Brownsville. | Foto: Reuters

Jedenapadesátiletý Loop Trumpa volil a je horlivým stoupencem přísné kontroly přistěhovalectví do USA. Vůči zdím a plotům je však skeptický.

"Nebude to fungovat," řekl agentuře Reuters loni v listopadu, když seděl za volantem zaprášeného pick-upu a na pozemku své farmy míjel vozidla pohraničních patrol. "Jsou místa, kde je to z logistického hlediska smysluplné, ale ohradit celou vzdálenost z Texasu do Kalifornie? To ne."

Údolí řeky Rio Grande na jihu Texasu se stalo ohniskem posilování bezpečnostních opatření v boji s ilegálním přistěhovalectvím, protože právě tudy se snaží proniknout do USA nejvíce imigrantů.

Americký Úřad pro cla a ochranu hranic ve svém prohlášení uvádí, že plot je součástí integrované strategie, zahrnující strážce v terénu, senzory zachycující pohyb osob, kamerový systém a letecký monitoring.

Washingtonské Centrum pro studium imigrace, podporující přísnější kontrolu hranic, tvrdí, že Trump bude muset svůj plán postavit zeď něčím doplnit a nalézt komplexnější řešení.

"Plot může být velmi účinný tím, že znesnadní pokusy o ilegální proniknutí přes naši jižní hranici, není to však opatření, které by vše vyřešilo," říká Jon Feere, který ve washingtonském centru pracuje jako právní poradce a analytik.

Země nikoho

Zákon, schválený Kongresem a podepsaný prezidentem Georgem W. Bushem v roce 2006, jenž dal plotu zelenou, podcenil náklady spojené s výstavbou 670 mil (více než 1000 km) dlouhé bezpečnostní překážky, která postupně vznikla na nejexponovanějších místech společné hranice s Mexikem.

Když prezident Barack Obama v roce 2011 oznámil, že plot je z podstatné části hotov, připustila zpráva Všeobecného úřadu pro kontrolu rozpočtu, že za 2,4 miliardy dolarů byla až doposud vybudována bariéra, která pokrývá jen o něco více než polovinu původně zamýšlené délky. Obama hlasoval pro výstavbu plotu ještě jako senátor, podobně jako letošní neúspěšná kandidátka prezidentského úřadu za Demokratickou stranu, Hillary Clintonová.

Na jihu Texasu nahradila původní plán dvou paralelních řad plotů s posílenými bezpečnostními prvky na dvě stě mil dlouhém úseku mezi Laredem a Brownsvillem jednoduchá bariéra, plná průlezů, vybudovaná na přibližně třetině této vzdálenosti.

Výstavbu prodloužily soudní spory s vlastníky půdy, dané komplikovaným terénem, a to vedlo i k podstatnému nárůstu nákladů. Klikatící se Rio Grande je hlavní příčinou toho, že celková délka hranice mezi Mexikem a USA činí jen na území státu Texas 1200 mil (téměř 2000 km), takže bylo nemožné a nesmyslné, aby plot přesně sledoval tok řeky.

Komise pro mezistátní hranice a vodstva, ustavená mezi oběma zeměmi v roce 1889, bdí nad tím, aby nedocházelo k jakémukoli narušení koryta Ria Grande, a důsledně trvá na tom, že na protipovodňových hrázích v záplavových oblastech říčního údolí nesmí být postavena žádná zeď.

Kvůli tomu musel být plot na jihu Texasu posunut dvě míle na sever směrem do nitra amerického území, takže se pozemky mezi hranicí a bezpečnostní bariérou staly v podstatě zemí nikoho. Federální vláda navíc musela jejich původní majitele náležitě odškodnit.

Soudní spory

Loopova usedlost a téměř celá jeho farma se nachází na území USA, avšak právě na pozemcích, které leží mezi plotem a hranicí s Mexikem. S federální vládou se dohodl na řešení, jehož podrobnosti nebyly nikdy zveřejněny.

Další podobná kauza, týkající se výkupu pozemků vynuceného státním zájmem, se táhla po několik let a vyžádala si celkem sto čtyřicet podání u soudu. Eloisa Tamézová, majitelka pozemků, které jejím předkům v roce 1767 věnoval sám španělský král, dlouho bojovala za několik akrů své půdy ležících mezi plotem a hranicí. Vláda jí nakonec zaplatila taktéž nikdy nezveřejněnou sumu a umožnila vybudovat na její pozemky několik přístupů.

Dalším příkladem nečekaných výdajů, jež hradily federální úřady, je případ golfového hřiště v Brownsvillu, vybudovaného na valech pevnosti Fort Brown, která sehrála důležitou úlohu v mexicko-americké válce v letech 1846–48. Hřiště muselo být zavřeno, protože přišlo o klienty, kteří se mylně domnívali, že pokud tady chtějí sehrát partii golfu, ocitnou se mimo území Spojených států.

Právní experti se domnívají, že Trump narazí jen na nepatrné problémy, pokud bude v souvislosti s výstavbou zdi, o níž hovoří, řešit výkup pozemků ve státním zájmu, zejména když se bude jednat o posílení bezpečnosti USA. Majitelé pozemků však budou určitě požadovat mnohem vyšší cenu nežli v rámci první vlny výkupů, jež proběhla po roce 2006.

Některé sporné kauzy týkající se finančních náhrad, pocházející ještě z Bushovy éry, mohou být navíc znovu otevřeny nyní. Trumpova zeď může přinést přímo záplavu podání u soudu.

"Soudní spory zpozdí výstavbu o měsíce a roky," říká Efren Olivares, vedoucí oddělení pro právní otázky pracující pro neziskovou organizaci Projekt pro občanská práva v Texasu, která majitele pozemků zastupovala ve sporech provázejících výstavbu plotu.

Trumpovy plány může zkomplikovat právě odpor místních obyvatel, inspirovaný často ekonomickými zájmy. Jedna z největších "děr v plotu" se nachází jen kousek na západ od Brownsvillu v oblasti, kde sídlí bohatí farmáři, kteří v minulosti úspěšně bojovali proti výstavbě plotu.

Interní e-maily Úřadu pro cla a ochranu hranic dokládají, že se federální vláda snaží za každou cenu vyhnout výkupům v místech, kde by to stálo příliš mnoho peněz.

"V městských oblastech, v nichž jsou ceny realit příliš vysoké, žádný plot nepostaví," napsal v březnu 2007 sekční šéf úřadu Jeffrey Self.

Moc kartelů

V posledních měsících loňského roku skokově vzrostl počet osob zadržených při pokusu o ilegální překročení hranic do USA. Novou vlnu migrantů vyvolal právě Trumpův slib, že Mexiko odřízne od USA zdí. Od ledna do září registroval Úřad pro cla a ochranu hranic celkem 408 870 osob, které se snažily proniknout přes hranici, což je o třiadvacet procent více než ve stejném období loňského roku.

Ve stotřicetitisícovém McCallenu, ležícím 55 mil (90 km) na západ od Brownsvillu, tvrdí tamní starosta Jim Darling, že pašeráci lidí nyní dělají velmi dobré obchody, neboť na migranty naléhají, aby se pokusili dostat se do USA ještě předtím, než Trump začne s výstavbou zdi.

"Problémy spojené s imigrací jsou teď větší," připouští Darling, jenž není politicky vázán ani na republikány, ani na demokraty. V roce 2014 však v předvolební kampani podpořil texaského guvernéra za Republikánskou stranu Grega Abbotta.

Pokud bude stávající plot na jihu Texasu protažen směrem na západ, skončí podle všeho u Rio Grande City, jehož starosta Joel Villarreal, který kandidoval jako nezávislý, pohlíží na výstavbu hraniční bariéry jako na plýtvání federálních peněz a manu z nebes pro mexické zločinecké kartely, zabývající se pašováním imigrantů.

"Najdou si prostředky, jak dostat lidi přes hranici," říká. "A ti jim za to pořádně zaplatí."

 

Právě se děje

Další zprávy