Washington - Těsně před tím, než prezident Donald Trump minulý čtvrtek odešel na briefing svého bezpečnostního týmu k severokorejskému problému, vyjádřil se k jiné vážné krizi, která ovšem na rozdíl od Pchjongjangu ohrožuje Spojené státy zevnitř.
"Krize s opiáty je stavem nouze a já teď oficiálně vyhlašuji stav nouze. Je to celostátní stav nouze," uvedl prezident Trump. A tentokrát nepřeháněl.
Počet drogově závislých v kombinaci se zneužíváním legálně dostupných léků v USA několik posledních let nezadržitelně roste. Podle zdravotníků jde o "epidemii", odpovídá tomu i dramatický nárůst počtu obětí na životech.
V roce 2015 zemřelo v USA následkem užívání drog a opiátů přes 52 tisíc lidí. V roce 2016 to podle předběžných údajů bylo už 60 tisíc obětí.
Podle zvláštní prezidentské komise, která vznikla k řešení problému s opiáty, na předávkování v USA v současnosti ročně zemře více lidí, než kolik jich zahyne při automobilových nehodách nebo se stane obětí střelby.
Nebo jiné srovnání: kvůli drogám a vědomému zneužívání léků jen za letošní rok zemře více Američanů, než kolik jich dohromady padlo ve válkách ve Vietnamu, Afghánistánu a Iráku.
Vyhlášení stavu nouze znamená, že nejhůře postižené lokality budou moci získat peníze z federálního rozpočtu. Zároveň by mohla být uvolněna některá pravidla, která dosud omezovala možnost účinné pomoci drogově závislým.
Léčba drogově závislých by mohla být teď hrazena například i z programu Medicaid, v rámci kterého stát přispívá chudým lidem na zdravotní pojištění.
"Bezpochyby je to paprsek světla v celé epidemii. Ale žádné rychlé ozdravění se konat nebude, se stavem nouze nebo bez něj," uvedl Caleb Alexander, ředitel protidrogového centra na Johns Hopkins University v Baltimoru, pro deník Washington Post.
Začíná to s chudobou
Problém, který narůstal celé roky, nepůjde vyřešit ani rychle, ani snadno. Také proto, že má i složité sociální pozadí.
Nejlépe je to vidět na nejvíce postižených státech a regionech USA, v chudších místech Ohia, Kentucky nebo Západní Virginie. V současnosti je "epidemie opiátů" už prakticky celoplošným americkým problémem, byly to ale právě tyto tři státy, kde už v roce 2010 nabrala podobu krize.
Jde o státy těžce postižené recesí z let 2007 až 2009. Oblasti, kde navíc tento ekonomický útlum jen završil neblahý trend předchozích desetiletí, drastický úbytek pracovních míst v průmyslových provozech, automobilkách, v uhelných dolech.
Ekonomická nepohoda dopomohla i dalšímu velkému problému: podle statistik koresponduje stoupající nezaměstnanost mužů ve výrobě s nárůstem počtu rozpadlých manželství.
Autoři dubnové studie nezávislé organizace National Bureau of Economic Research zjistili, že při zvýšení nezaměstnanosti o jedno procento se v daném místě zvyšuje počet úmrtí (na 100 tisíc lidí) na předávkování o 3,6 procenta.
Opiátové smoothie
Podle loňské studie ekonoma Alana Kruegera z Princeton University polovina mužů v produktivním věku, kteří nemají práci, denně bere prášky proti bolesti. Vedle "klasických" drog, jako je heroin či syntetický fentanyl, je právě zneužívání legálně dostupných léků hlavní příčinou celé současné krize.
Nemusí to být přitom jen léky na bolest. Nejchudší Američané si umějí vyrobit "drogu" i z obyčejného prášku proti průjmu, ale v monstrózní dávce několika set tablet najednou. Generika se dají koupit, balení po čtyř stech tabletách za 10 dolarů.
Po rozmixování do koktejlu, například s pivem, vznikne "levné opiátové smoothie", jak se sami postižení svěřují v reportážích v amerických médiích.
Zní to takřka nevinně, ale realita v nejpostiženějších oblastech je děsivá. V některých okresech státu Ohio je smrt z předávkování opiáty příčinou i více než poloviny všech úmrtí lidí mladších pětačtyřiceti let.
Smrt z beznaděje
Analýza ekonomů Anne Caseové a laureáta Nobelovy ceny Anguse Deatona z univerzity v Princetonu letos v březnu konstatovala, že předčasná úmrtí Američanů z "bílé pracující třídy" jsou zapříčiněna špatným uplatněním na pracovním trhu, což je následně doprovázeno rozpadem rodin, sociální izolací a také závislostí na drogách a alkoholu.
Zmínění ekonomové mluví o "smrti z beznaděje".
Jednou z věcí, kterou by měla řešit zmíněná zvláštní komise, jež prezidentovi Trumpovi doporučila vyhlášení stavu nouze, je zbytečné předepisování léků, které pak vede k jejich zneužívání.
Spojené státy v současnosti platí daň za rozmach - v zásadě automatické předepisování léků proti bolesti, jež farmaceutické firmy vrhly na trh v 80. letech. V loňském roce na ně bylo v USA vydáno přes 236 milionů receptů.
Právě kvůli opiátové krizi se ovšem výrobci nyní stali nejen předmětem kritiky, ale už i žalob. Stát Ohio podal letos v květnu žalobu na pět farmaceutických firem za to, že jejich marketingové kampaně údajně zatajují doktorům a pacientům nebezpečí návykovosti těchto léků a možného předávkování.
Přeplněné márnice
V jednom z argumentů žaloba uvádí, že v roce 2013 v Ohiu bylo na každého obyvatele včetně dětí předepsáno v průměru 68 pilulek proti bolesti.
"Je to vážný problém, takový jsme ještě nikdy neměli. Když jsem vyrůstal, bylo tady LSD a jiné drogy. Ale nikdy to nebylo takové, jako co se v této zemi děje v posledních pěti letech," uvedl prezident Trump, když minulý čtvrtek vyhlašoval kvůli krizi s opiáty stav nouze.
Důkazem toho, že americký prezident tentokrát nepřestřeluje, by mohla být i květnová zpráva z Daytonu v Ohiu. Tamní kancelář koronera oznámila, že museli přistavit zvláštní chladicí přívěsy, neboť kvůli stále rostoucímu počtu úmrtí z předávkování byla překročena kapacita tamní márnice.
