Záměr vytvořit sbírku soch "největších Američanů, kteří kdy žili", přichází v době, kdy se v USA vede debata o tom, zda po prezidentech, již měli užitek z otrokářství nebo zastávali rasistické názory, mají být pojmenovaná veřejná místa nebo zda na nich mají být jejich sochy.
Agentura AP napsala, že na Trumpově seznamu, o němž mluvil v pátek v projevu pod horou Mount Rushmore s obřím sousoším bývalých prezidentů USA, chybí kdokoliv z řad původních obyvatel současných USA nebo Hispánců.
Prezident k vytvoření památníků osobností amerických dějin vydal exekutivní nařízení. Zástupci Bílého domu i ministerstva vnitra se odmítli vyjádřit k tomu, jak seznam vznikal. AP připomíná, že Trumpův plán může spadnout pod stůl, pokud by v listopadu v prezidentských volbách zvítězil Joe Biden, pravděpodobný kandidát demokratů.
Trump by v Národní zahradě amerických hrdinů rád viděl například "otce zakladatele" Spojených států, jako byli George Washington a Thomas Jefferson, někdejšího republikánského prezidenta Ronalda Reagana, hrdiny z druhé světové války Douglase MacArthura a George Pattona. Hnutí za práva Afroameričanů mají zastupovat sochy Martina Luthera Kinga mladšího a filantropky Harriet Tubmanové.
Postavy mají být podle Trumpova záměru realistické, nechce, aby šlo o modernistická nebo abstraktní díla. Prezident mezi ty, kdo si takovou poctu zaslouží, zahrnul i ne-Američany, "kteří v historii významně přispěli k objevení, rozvoji, nezávislosti nebo budoucnosti Spojených států", uvedla na svých internetových stránkách britská BBC. Jde například o španělského mořeplavce Kryštofa Kolumba, kterého ovšem Indiáni za žádného hrdinu nepovažují, připomínají naopak, že jeho objevy vedly k zotročení a vykořisťování původních obyvatel bílými kolonizátory.
Trump v uplynulých týdnech opakovaně odsoudil svrhávání a ničení soch historických osobností během demonstrací kvůli rasové nespravedlnosti a policejní brutalitě v souvislosti se smrtí černocha George Floyda při zatýkání bělošským policistou v Minneapolisu.