Brusel/Washington - Brusel nazval "mizernou dírou". NATO označil za "překonané".
Pochválil rozhodnutí Britů opustit Evropskou unii, kterou označil za "konkurenta" USA, ale taky za "nástroj Německa" k dosažení jeho prosperity na úkor ostatních členských zemí.
Ve čtvrtek dostane americký prezident Donald Trump šanci, aby během své první návštěvy v sídle EU a NATO nervozitu Evropanů ze svých názorů rozptýlil.
Pro politiky v Bruselu to bude taky první příležitost, aby na svém vlastním hřišti Donalda Trumpa přesvědčili, že Spojené státy na vojenském a ekonomickém partnerství s Evropou nejen neprodělávají, ale že je v jejich nejlepším zájmu.
Velký obrat
Od nástupu do Bílého domu už Donald Trump ze své skeptické až nepřátelské rétoriky vůči NATO a EU výrazně slevil, nebo ji zcela obrátil.
NATO už "není zastaralé", unii označil za "skvělou" a dodal, že ji stoprocentně podporuje.
I vysocí zástupci jeho administrativy, viceprezident Mike Pence nebo ministr obrany James Mattis na svých předchozích návštěvách v Bruselu potvrdili, že USA chtějí mít za partnera co možná "silnou EU" a že americké spojenecké závazky vůči NATO jsou "neochvějné".
I přesto je Trump v Bruselu očekáván s napětím a nejistotou.
"Každý jiný prezident by se touto první cestou postavil do čela Západu. Trump je první americký prezident, kterého Evropani tak nevnímají," vystihl Nicholas Burns, který byl náměstkem ministerstva zahraničí v administrativě amerického prezidenta George W. Bushe, nervozitu Bruselu pro deník New York Times.
Nevíme, na čem jsme
EU ani NATO pořád nevědí, na čem s Trumpem jsou, upozorňuje Daniel Gros, ředitel think-tanku Centre for European Policy Studies.
"Trump rychle mění své názory v závislosti na tom, s kým mluví naposledy," tvrdí Gros. Při schůzce se zastánci tzv. brexitu Trump podpořil odchod Velké Británie z EU. "Ale teď," dodává Gross, "se sejde se zástupci EU a řekne: Taková pěkná společnost, proč nezůstanete spolu?"
Zda to Daniel Gross dobře odhadl, bude moci osobně posoudit nový francouzský prezident Emmanuel Macron, který se s Trumpem sejde ve čtvrtek na oběd.
Za Evropskou unii pak budou s americkým prezidentem jednat předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker a šéf Evropské rady Donald Tusk.
Oba představitelé hlavních bruselských institucí od Trumpa nejspíš budou chtít slyšet například to, jak si představuje budoucnost plánované dohody o volném obchodu mezi USA a EU, zvané TTIP.
Trump během své prezidentské kampaně tvrdě kritizoval volný obchod, dohodu s Evropou ale nikdy nezmínil.
Klíčové je NATO
To nejdůležitější, co by chtěli Evropané od amerického prezidenta slyšet, by mělo zaznít na večerním summitu NATO.
Donald Trump sice už nezpochybňuje NATO jako takové, ale zároveň dosud nikdy osobně nepotvrdil, že by Spojené státy pod jeho vedením splnily závazek o společné alianční obraně.
"Prezident Trump je první americký prezident od založení NATO, který výslovně nepodpořil článek 5," upozorňuje Thomas Wright z washingtonského think-tanku Brookings Institution. Odkazuje přitom na ustanovení o společné obraně v zakládací listině NATO.
Evropští spojenci doufají, že ve čtvrtek v Bruselu od Trumpa tento závazek veřejně zazní.
Příležitostí by mělo být odhalení dvou nových památníků, které proběhne ještě před jednáním, před centrálou NATO.
Kusu bývalé Berlínské zdi, který je připomínkou významu Aliance za studené války.
A části zdi ze zřícených newyorských "dvojčat", který zase upomíná, že po teroristickém útoku na USA z 11. září 2001 NATO poprvé (a zatím také jedinkrát) ve své historii aktivovala právě článek 5 své smlouvy o společné obraně v rámci Aliance.
Finance a boj proti terorismu
Přímo na summitu by pak měli evropští spojenci reagovat na dva hlavní požadavky, které americký prezident vůči NATO vznesl.
Aby členské státy začaly plnit své finanční závazky, a aby se Aliance mnohem více soustředila na boj proti terorismu.
Jednotlivé země NATO by měly během jednání s Trumpem představit plán, jak chtějí nejpozději do roku 2024 vydávat na obranu nejméně 2 procenta svého HDP.
Toto kritérium zatím plní jen pět členských států. Česko dává na obranu polovinu této částky.
NATO na summitu taky pravděpodobně vyslyší Trumpovu výzvu a připojí se ke globální koalici proti Islámskému státu.
Půjde sice jen o formální věc, protože všechny členské země se už samy za sebe koalice účastní. Zároveň to ale bude demonstrativní gesto jednoty NATO pod americkým vedením, zvlášť poté, co se podařilo překonat odmítavý postoj Francie a Německa.
Kancléřka Angela Merkelová se ve čtvrtek, ještě před tím, než odletí do Bruselu, zúčastní v Berlíně u Brandenburské brány veřejné debaty u příležitosti pětistého výročí německé reformace.
Jejím druhým prominentním hostem bude americký exprezident Barack Obama.
Zatímco jeho nástup do Bílého domu vítala Evropa s obrovským optimismem a pak byla spíše zklamaná, s Donaldem Trumpem to může být přesně naopak.
EU a NATO sledovaly jeho zvolení s takovými obavami, že ve čtvrtek v Bruselu může americký prezident jen příjemně překvapit.
