Washington - Donald Trump vyhrál prezidentské volby v roce 2016 i díky svému slibu, že tvrdě potlačí nelegální imigraci do Spojených států.
Tento závazek se mu zatím naplnit nedaří. Americký prezident ale mezitím krok za krokem omezuje legální přistěhovalectví do USA.
Jeho administrativa vydává méně pracovních víz, je přísnější k zahraničním studentům a dramaticky snížila kvóty pro přijímání uprchlíků.
Trump v boji proti ilegální imigraci zaznamenal úspěch hned v prvních měsících po nástupu do Bílého domu. Jeho ostrá rétorika působila jako zastrašující příklad a počet pokusů o nezákonný přechod jižní hranice USA s Mexikem se loni na jaře výrazně snížil.
Jenže od té doby se postupně vrátil na úroveň z doby Trumpova předchůdce Baracka Obamy. V posledních dvou měsících, v červnu a v červenci, šlo v průměru o 40 tisíc pokusů.
Zcela bez výsledku navíc zůstává Trumpovo předsevzetí, že na hranici s Mexikem postaví zeď. Kongres odmítá uvolnit peníze, přestože v něm mají většinu Trumpovi republikáni. A nemluvě už vůbec o tom, že Trump původně vyhlašoval, že zeď zaplatí Mexiko.
Za halasnou kampaní proti "ilegálům" ale mezitím Trumpova administrativa postupně zavírá hranice USA pro ty, kdo v zemi chtějí studovat a pracovat zcela legálně.
Podle analýzy Amerického sdružení imigračních právníků vedou opatření přijatá Trumpovou vládou, ke "zpomalení a omezení legální imigrace" do USA.
Amerika na prvním místě
Trumpova administrativa začala především mnohem přísněji posuzovat pracovní víza pro vysoce kvalifikovaná a specializovaná odvětví, takzvaná víza H-1B.
V rámci programu Nakupujme americké a zaměstnávejme Američany (Buy American and Hire American), který Trump vyhlásil už loni na jaře, začaly úřady přísněji prověřovat, zda uvedená pracovní pozice pro zahraničního držitele víza H-1B nemůže být obsazena americkým občanem.
Celkový počet udělovaných víz - ročně jde o 85 000 - se zatím sice nesnížil, ale podle nezávislé organizace National Foundation for American Policy se výrazně zvýšil počet odmítnutých žádostí. Loni na konci roku tento nárůst činil 44 procent.
Po nástupu Trumpa začal také klesat počet víz pro zahraniční studenty (víza F-1). V roce 2017 bylo uděleno o 17 procent méně víz, než rok před tím, tedy v posledním roce vládnutí Baracka Obamy.
Pro mnohé americké univerzity to představuje problém - cizí studenti jsou zdrojem podstatných financí. Na státních univerzitách v USA platí zahraničí studenti až třikrát více než místní.
Stop studentům a kvalifikovaným
Příčinou poklesu studentských víz je částečně i vzrůstající konkurence univerzit v jiných zemích. "Zástupci (amerických) škol tvrdí, že politika Trumpovy vlády činí z USA pro cizince žádající o víza obtížnější destinaci, kde jsou podrobeni přísnějšímu prověřování," napsal list Wall Street Journal.
K největšímu poklesu o 28 procent došlo u žadatelů z Indie, kteří po Číňanech na amerických univerzitách studují nejčastěji.
Například podle Todda Diacona, viceprezidenta státní university v Kentu v Ohiu, se na letošní rok zapsalo 265 studentů z Indie. V roce 2016 to přitom bylo 1017.
Jednou z příčin je fakt, že podle nového nařízení Trumpovy administrativy americké konzuláty v Indii přísněji posuzují tamní žádosti se zřetelem na to, zda žadatel nesignalizuje možnost, že by po studiích chtěl zůstat v USA. To je nyní nově bráno jako přitěžující okolnost.
"Krok za krokem to administrativa pro vysoce kvalifikované lidi dělá těžší, aby mohli přijet pracovat do Spojených států," řekla deníku Wall Street Journal Diane Rish, ředitelka vnějších vztahů Amerického sdružení imigračních právníků.
Konec vládní podpory
Nejde ovšem jen o kvalifikované imigranty. Trumpova vláda chce být obecně přísnější i vůči dalším legálním přistěhovalcům. Ti v současnosti obecně mají zákonný nárok na různé sociální dávky, například na potravinovou pomoc (tzv. food stamps) nebo na příspěvek na bydlení.
Podle listu New York Times ovšem Trumpova administrativa dokončuje plán, který by imigranty pobírající dávky "potrestal". Návrh nové politiky by dal podle deníku úředníkům možnost, aby "přehodnotili legální status zákonných přistěhovalců, kteří přijímají vládní pomoc".
"Myslím, že voliči, kteří věří, že náš imigrační systém potřebuje upevnit a že imigranty by měli být schopni se o sebe postarat sami, toto opatření přivítají," uvedla pro New York Times Jessice Vaughanová, ředitelka politických studií z Centra pro imigrační studia.
Mezi legální přistěhovalce patří i lidé, kterým byl udělen azyl. Ale i azylová politika Trumpovy politiky je už teď výrazně restriktivnější než za předchozích administrativ a pravděpodobně bude ještě přitvrzovat.
Na azyl zapomeňte
Donald Trump například výrazně omezil celkový počet udělených azylů. V roce 2016 činila kvóta 110 000 uprchlíků, pro rok 2017 byl tento strop snížen na 45 000 a letos bude podle listu Wall Street Journal číslo ještě nižší.
Ministr spravedlnosti Jeff Sessions vydal před měsícem nové nařízení, které zpřísňuje podmínky pro možné udělení azylu.
"Udělování azylu nebylo nikdo míněno jako řešení všech problémů, a to ani složitých problémů, kterým jsou lidé všude ve světě dennodenně vystaveni," vysvětlil ministr Sessions novou politiku.
Bílý dům chce také v neprospěch žadatelů změnit proces udělovaní azylu. Současná praxe je taková, že je-li cizinec na vstupu do USA azylovým úředníkem odmítnut, může požádat o rychlé soudní řízení, které výrok potvrdí, nebo zvrátí, což jej do azylového řízení opět zařadí.
We cannot allow all of these people to invade our Country. When somebody comes in, we must immediately, with no Judges or Court Cases, bring them back from where they came. Our system is a mockery to good immigration policy and Law and Order. Most children come without parents...
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) June 24, 2018
Podle návrhu Trumpovy administrativy by se odmítnutí žadatelé už nemohli odvolávat. Což ve svém vzkazu na Twitteru naznačil sám prezident - napsal, že lidé mohou být vraceni zpět do svých zemí "okamžitě, bez soudců a soudních řízení".
Podle listu New York Times administrativa navíc zvažuje, že by zrušila možnost požádat o azyl na vstupu do USA, nově by cizinci museli žádat ze svých výchozích zemí.
Ve Spojených státech v současnosti žije 44 milionů imigrantů, tedy lidí, kteří se tam nenarodili. Představuje to 13,5 procenta celé populace země. Pro srovnání - v Německu je to 12 procent. Největší podíl imigrantů, přes 15 procent, měla Amerika na začátku 20. století.
