Washington - Americký prezident Donald Trump v pondělí po intenzivním veřejném nátlaku, včetně politiků z řad opozičních demokratů a vládních republikánů, ostře odsoudil bělošské extremisty, kteří mají na svědomí víkendové násilnosti ve virginském Charlottesville. Pachatelé rasistických útoků budou podle něj postaveni před soud.
Nepokoje kritizovali také britská premiérka Theresa Mayová, německá kancléřka Angela Merkelová a představitel Organizace spojených národů.
Trump zdůraznil, že nenávist a bigotnost nemají ve Spojených státech žádné místo. "Rasismus je zlo a ti, kteří způsobují násilí v jeho jménu, jsou zločinci, stejně jako Ku Klux Klan, neonacisté, zastánci bělošské nadvlády a další nenávistné skupiny, které odporují všemu, co je nám Američanům drahé," prohlásil Trump podle agentury Reuters z Bílého domu.
Ostrá kritika ze všech stran
Prezident čelil ostré kritice za to, že v první reakci označil za viníky nepokojů "mnoho stran" a neukázal prstem přímo na bělošské radikály, ačkoli to učinilo mnoho republikánských zákonodárců a také činitelé v samotném Bílém domě. Tlak na něj vyvíjeli i tradiční zastánci práv etnických menšin z řad opozičních demokratů či občanských skupin.
Trump není terčem obviňování z náklonnosti k bělošským radikálům poprvé. Již během jeho kariéry realitního podnikatele se mluvilo o tom, že nechtěl pronajímat byty ve svých domech černochům. Poté byl dlouholetým hlasitým zastáncem nepravdivého tvrzení, že první americký černošský prezident Barack Obama se nenarodil na území Spojených států.
V loňské volební kampani zase označoval mexické přistěhovalce za zločince a přišel s nápadem zakázat vstup do USA muslimům.
Mayová: Trumpův výrok? Je to jeho věc
Během demonstrací v Charlottesville najel dvacetiletý neonacista autem do davu odpůrců bělošských radikálů, zabil jednu ženu a dvě desítky osob zranil. Soud pro něho v pondělí odmítl stanovit kauci a ponechal ho ve vazbě přinejmenším do doby, než bude mít advokáta.
Právně ho odmítl zastupovat místní veřejný obhájce pro obavy z podjatosti, protože mezi oběťmi Fieldsova řádění má příbuzné.
Šéfka britské vlády Mayová podle svého mluvčího rozhodně odsuzuje rasismus a rasovou nesnášenlivost. Na dotaz, zda premiérka Trumpovu reakci považuje za dostatečně pádnou, mluvčí novinářům řekl: "Co řekl prezident, je jeho věc. My dáváme jasně najevo, že odsuzujeme rasismus, nenávist a násilí. Odsuzujeme krajní pravici."
"Šlo o nestydatost, o rasismus, antisemitismus a nenávist. Kdekoli se takové scény a výkřiky objevují, je to odsouzeníhodné," prohlásil mluvčí německé kancléřky Merkelové.
"Konec nenávisti" na neonacistickém webu
Generální ředitel třetí největší farmaceutické společnosti v USA - firmy Merck - opustil Trumpův poradní sbor pro otázky výroby. Kenneth Frazier, který je černoch, uvedl, že cítil "povinnost zaujmout postoj proti nesnášenlivosti a extremismu".
Americkému neonacistickému webu Daily Stormer po urážení ženy zabité při protestech proti akcím bělošských rasistů v Charlottesville vypověděl smlouvu správce webových domén GoDaddy.
Stránky Daily Stormeru zároveň ovládli hackeři údajně spojení s mezinárodní skupinou Anonymous, kteří na nich vyhlásili "konec nenávisti".
Charlottesville, univerzitní město v americkém státě Virginie, se stalo dějištěm nejsilnějších rasistických projevů v USA za dlouhou dobu. Stovky bělošských rasistů a neonacistů procházely centrem města, provolávali rasistická hesla, mnozí hajlovali nebo viditelně nesli nacistické symboly. Když se vytvořil dav místních, kteří dávali najevo odpor k neonacistické či rasistické ideologii, došlo ke střetům.
Jeden z bělošských radikálů se následně rozjel autem proti skupině poklidně protestujících lidí a podle svědků s nohou na plynu rozrážel dav; zabil přitom dvaatřicetiletou ženu a 19 lidí zranil.
