Od loňského října do letošního února zadržely americké bezpečnostní složky na hranici s Mexikem 268 044 migrantů. Polovina z nich přišla s rodinou včetně dětí. Jen v únoru se k hranicím dostalo přes 70 000 lidí.
Prezident Donald Trump kvůli tomu tehdy vyhlásil stav nouze. Chtěl tak obejít Kongres, který mu odmítl dát peníze na stavbu pohraniční zdi. Zhruba 3200 kilometrů dlouhá zábrana má podle Trumpa, který s tímto slibem vstupoval v roce 2016 do boje v prezidentských volbách, zastavit nelegální migraci. Stav nouze mu otevřel dveře ke krizovým fondům. Ani na tyto peníze ale jeho administrativa zatím nesmí sáhnout. V pátek o tom rozhodl federální soud.
Zatímco Spojené státy řeší příliv migrantů k hranicím, Mexiko sleduje ty samé lidi putujících v tisícových karavanách napříč zemí z jihu až na sever k hranicím. Jsou mezi nimi obyvatelé Hondurasu, Salvadoru, Nikaraguy nebo Guatemaly, kteří utíkají před chudobou, násilím nebo politickými nepokoji.
Od té doby, co v prosinci loňského roku nastoupil do čela Mexika nově zvolený prezident López Obrador, země výrazně zpřísnila kontroly a v posledních měsících zadržela tisíce migrantů.
Obradorova vláda dokonce hned na začátku svého působení vypracovala nový plán na to, jak krizi řešit. Takzvaný Marshallův plán pro Střední Ameriku, jak ho sám Obrador nazývá, počítá s tím, že by Spojené státy investovaly do rozvoje středoamerických zemí 30 miliard dolarů (téměř 700 miliard korun).
Marshallův plán pro Střední Ameriku
Trump nejprve souhlasil, pak ale otočil. Když prohrál boj s Kongresem o peníze na hraniční zeď, začal se obracet k radikálnějším řešením, upozornil tehdy americký deník Wall Street Journal.
Na konci března Bílý dům naopak zastavil přímou finanční pomoc třem středoamerickým státům - Salvadoru, Guatemale a Hondurasu. Mexiku pohrozil úplným uzavřením hranice.
Obrador je levicový politik, často považovaný za populistu. Někteří proto jeho plán na rozvoj středoamerických států zpochybňují. Například americký časopis Foreign Policy upozorňuje, že ekonomická pomoc USA směrem k chudším zemím ve Střední Americe už funguje několik let, a to s malými výsledky. Týká se to hlavně zrušení cel - většinu zboží mohou středoamerické země prodávat na americkém trhu zcela bez poplatků.
Hospodářská pomoc funguje špatně kvůli politické nestabilitě v regionu a hlavně kvůli obrovské korupci. Korupční skandály se týkaly snad všech místních vlád za posledních pár let včetně té v Guatemale, Nikaragui nebo Hondurasu.
Zrušíme boj s drogami
Mexický prezident, který si sám s přílivem migrantů neví rady, se před nedávnem rozhodl použít na USA další páku. Washingtonu totiž nejde jen o to zastavit nelegální migranty. Z Mexika přichází i většina nelegálních drog, které se objeví na americkém trhu.
Už jedenáct let financují Spojené státy boj proti organizovanému zločinu a obchodu s drogami v Mexiku. Takzvanou Iniciativu Mérida podepsala americká vláda s tehdejším prezidentem Felipem Calderónem a od té doby do ní USA investovaly miliardy dolarů.
Na začátku května Obrador překvapil nápadem, že by se peníze z tohoto programu měly přesunout na boj proti nelegální migraci. Oznámil, že iniciativa stejně nefungovala a dál už o ni mexická vláda nestojí. Místo toho mají Spojené státy investovat do rozvoje středoamerických států.
Jestli může Obrador spolu s šéfem mexické diplomacie Marcelem Ebrardem u Trumpa s tímto nápadem uspět, není vůbec jasné. Chce ale jednat. Teď má jeho ministr zahraničí ve Washingtonu úkol zahájit jednání kvůli clům, kterými Trump momentálně hrozí.
