Trump chystá překvapivý krok. Vyhrožuje vojenskou silou evropskému spojenci

Americký prezident Donald Trump krátce před Vánoci znovu otevřel otázku anexe Grónska. Jmenováním zvláštního vyslance pro Grónsko vyslal jasný signál, že jeho zájem o převzetí kontroly nad největším ostrovem světa stále trvá. Podle Trumpových slov jde o otázku „národní bezpečnosti“, kterou Spojené státy nemohou ignorovat.

Krok okamžitě vyvolal ostré reakce v Kodani i v samotném Grónsku a znovu připomněl, že Arktida se stává jedním z hlavních bojišť globálního soupeření velmocí.

Zvláštním zmocněncem se stal republikánský guvernér Louisiany Jeff Landry, který má podle prezidenta „vést úsilí“ směřující k začlenění Grónska do USA. Funkce nemá formální diplomatický status a nevyžaduje souhlas hostitelské země a právě to v Evropě vyvolalo další pobouření.

Trump navíc odmítl uklidnit situaci tím, že by vyloučil použití síly. Na tiskových vystoupeních opakoval, že Spojené státy „Grónsko musí mít“, a to především kvůli bezpečnostním hrozbám ze strany Ruska a Číny v arktických vodách.

Starý nápad v novém balení

Nejde přitom o první případ, kdy Trump myšlenku anexe Grónska veřejně vyslovil. Už v roce 2019, během svého prvního prezidentského období, zvažoval možnost, že by USA ostrov od Dánska koupily. Tehdy se setkal s jednoznačným odmítnutím – jak ze strany dánské vlády, tak grónské politické reprezentace. „Grónsko není na prodej,“ zněla tehdy stručná odpověď Kodaně.

Po Trumpově návratu do Bílého domu se ale téma vrací s novou intenzitou. Po své inauguraci v lednu letošního roku jasně řekl, že Grónsko se stane součástí USA a jmenováním zvláštního zmocněnce dává celé věci institucionální rámec.

Reakce Dánska a Gróňanů

Dánská vláda reagovala ostře. Ministr zahraničí i premiérka dali najevo, že Spojené státy musí respektovat územní celistvost Dánska a základní principy mezinárodního práva. Kodaň si kvůli Trumpovu kroku předvolala amerického velvyslance a zároveň připomněla, že anexe cizího území nelze ospravedlnit ani argumentem národní bezpečnosti.

Na začátku tohoto měsíce dánská vojenská rozvědka ve své výroční zprávě uvedla, že USA využívají svou ekonomickou moc k „prosazování své vůle“ a vyhrožují vojenskou silou jak přátelům, tak nepřátelům.

Ještě jednoznačněji se vymezili samotní Gróňané. Premiér poloautonomního území zdůraznil, že o budoucnosti ostrova mohou rozhodovat pouze jeho obyvatelé. Grónsko má dnes přibližně 57 tisíc obyvatel a od roku 1979 disponuje rozsáhlou samosprávou. Zatímco obrana a zahraniční politika zůstávají v rukou Dánska, vnitřní záležitosti spravuje místní vláda. Většina Gróňanů sice podporuje myšlenku případné nezávislosti na Dánsku, ale připojení k USA odmítá drtivá většina – podle posledních dat z ledna letošního roku až 85 procent obyvatel.

Proč je Grónsko tak lákavé?

Trumpův zájem o Grónsko má několik vrstev. Tou nejviditelnější je strategická poloha ostrova mezi Severní Amerikou a Evropou. Grónsko je klíčové pro kontrolu severního Atlantiku i pro obranné plánování NATO. Spojené státy zde ostatně působí už od druhé světové války a dodnes provozují vojenskou základnu Pituffik, která hraje roli v systému včasného varování.

Dalším faktorem je Arktida jako celek. Tání ledu otevírá nové námořní trasy a zvyšuje dostupnost nerostných surovin – od vzácných kovů až po potenciální energetické zdroje.

Jmenování zvláštního zmocněnce ukazuje, že Trumpova ambice ovládnout Grónsko zůstává živá. Zároveň ale odhaluje limity této snahy: jednoznačný odpor Dánska, silnou podporu Gróňanů pro právo na sebeurčení i nervozitu evropských spojenců, kteří v Trumpově rétorice vidí nebezpečný precedens.