Vzpoura vojáků proti Trumpovi? "Nezákonný" rozkaz k jadernému útoku bych neposlechl, řekl generál

Zahraničí Zahraničí
20. 11. 2017 15:02
Ve Spojených státech roste napětí kvůli výhrůžkám Donalda Trumpa na adresu severokorejského diktátora Kim Čong-una. Generál John Hyten, pod kterého spadají nukleární síly USA, tak prohlásil, že by neuposlechl Trumpův rozkaz k nasazení jaderných zbraní, pokud by ho považoval za nezákonný. Jenže rozkaz k jadernému úderu je výsostnou pravomocí amerického prezidenta. A v podstatě jej nelze zastavit. Trumpovy výhrůžky vůči KLDR vyvolaly v USA debatu, zda by nebylo možné prezidentovy jaderné pravomoci omezit. Trump kromě jiného řekl, že může na Severní Koreu "seslat oheň a vřavu, jaké svět ještě neviděl".
Generál John Hyten.
Generál John Hyten. | Foto: ČTK

Washington - Pokud by americký prezident Donald Trump vydal rozkaz k nasazení jaderných zbraní, ještě by to nemuselo znamenat, že by k jejich vypálení skutečně došlo. Řekl to generál John Hyten, velitel amerických strategických sil, pod kterého spadají nukleární zbraně USA.

Na bezpečnostní konferenci v americkém Halifaxu o víkendu prohlásil, že by neuposlechl Trumpův rozkaz, pokud by ho považoval za nezákonný.

"Radím prezidentovi," vysvětloval Hyten. "Kdyby to bylo nezákonné, řekl bych: 'Pane prezidente, je to nezákonné.' A co by udělal on? Zeptal by se, co by tedy zákonné bylo," cituje ho americká stanice CNN.

Generál by pak podle svých slov nabídl prezidentovi "soubor řešení, jak na situaci reagovat". "A tak to funguje. Není to tak složité," dodal Hyten.

Podle jiných vojenských expertů je ale rozkaz k nasazení jaderných zbraní výsostnou pravomocí amerického prezidenta, který je zároveň vrchním velitelem ozbrojených sil USA.

A v podstatě neexistuje způsob, jak prezidentovo "jaderné rozhodnutí" zvrátit.

Grilování v Senátu

Podobně mluvili i bývalí vysoce postavení velitelé, kteří minulý týden vystoupili před zahraničním výborem amerického Senátu.

Příčinou celého slyšení byla vyostřující se rétorika mezi prezidentem Trumpem a severokorejským diktátorem Kim Čong-unem. Trump v srpnu například prohlásil, že může na KLDR "seslat oheň a vřavu, jaké svět ještě neviděl".

Podobná slova a hrozby jadernými zbraněmi vyvolaly otázku, zda má mít Trump pravomoci k nasazení nukleárních zbraní. A jestli mu v jeho rozkazu může někdo zabránit.

Podle Briana McKeona, bývalého náměstka ministra obrany za exprezidenta Baracka Obamy, by Trump nejspíš takového velitele, který by odepřel vykonat jeho rozkaz, odvolal. A rozkaz by potom vyplnil jeho nástupce.

Bruce Blair, který v 70. letech velel atomovým raketovým silám na americkém Středozápadě, zase před Senátem upozornil na další věc. Rozkaz k použití jaderných zbraní prý prezident posílá nejen na vedení strategických sil, ale rovnou i posádkám odpalovacích zařízení.

Vojenští velitelé by se tak podle Blaira mohli pokusit zastavit prezidentovo rozhodnutí. "Ale už by bylo pozdě," dodal.

Naposledy za Nixona

Slyšení v Senátu svolal šéf zahraničního výboru, republikán Bob Corker. Ten zároveň upozornil, že naposledy se pravomoci amerického prezidenta ohledně možného nasazení nukleárních zbraní diskutovaly takto veřejně v polovině 70. let.

Tenkrát šlo o reakci na poslední měsíce prezidentství Richarda Nixona. Před svojí vynucenou rezignací kvůli aféře Watergate v srpnu 1974 byl v depresích a propadal alkoholu.

Jeho tehdejší ministr obrany James Schlesinger následně přiznal, že se obával, aby Nixon nezpůsobil "jaderný armagedon".

Schlesinger například popsal Nixonovu roztržku s kongresmany, kterou měl prezident ukončit výhrůžkou: "Mohu teď odejít do své kanceláře, zvednout telefon a do 25 minut budou miliony lidí mrtvy."

Jeden z tehdejších zákonodárců, senátor Alan Cranston, následně ministrovi obrany řekl, že "je potřeba zběsilého prezidenta ohlídat" - aby USA nezatáhl do jaderné války.

Což je obava, která se podle některých amerických politiků a komentátorů nyní vrátila s Donaldem Trumpem a jeho nevyzpytatelnou politikou vůči Severní Koreji.

Třetí světová válka?

Trump Pchjongjangu opakovaně vyhrožuje masivní vojenskou silou. Režim v KLDR označil před dvěma týdny za "krutou diktaturu" a vůdce Kim Čong-una zase popisuje jako "malého a tlustého".

Zmíněný republikánský senátor Bob Corker v reakci na Trumpovy výroky minulý měsíc varoval, že prezident může USA zavléct do třetí světové války.

Během slyšení v Senátu pak Corker upozornil, že válečná rozhodnutí vyžadují od "zvolených lídrů našeho národa obrovskou odpovědnost".

"A rozhodnutí použít jadernou zbraň je to nejfatálnější ze všech," dodal senátor.

Podle demokratického senátora Chrise Murphyho je prezident Trump "tak nestabilní a nepředvídatelný a jeho rozhodování je tak donkichotské, že může vydat rozkaz k raketovému úderu, který bude naprosto vzdálen bezpečnostním zájmům USA."

Skupina demokratů v Kongresu už vypracovala návrh zákona, který by omezil prezidentovy válečné pravomoci. Ale je velmi nepravděpodobné, že by republikánský Kongres takový návrh schválil.

Co nejrychlejší jaderný útok

Současná pravidla použití jaderných zbraní platí z dob studené války, kdy bylo nutné zajistit jejich co možná nejrychlejší nasazení.

Od vydání rozkazu by nejdéle do 15 minut měly vylétnout rakety z USA, z amerických jaderných ponorek by to mělo být dokonce do pěti minut.

"Systém je uzpůsoben, nastaven a určen pro velmi rychlou reakci. Tak, aby se vyhnul kontrolám a rozhodovacímu procesu," uvedl před časem expert Bruce Blair pro rozhlasovou stanici NPR.

Ten po skončení vojenské služby působí na prestižní Princetonské univerzitě a zároveň je členem organizace Global Zero, která se zasazuje za celosvětový zákaz jaderných zbraní.

Blair v rozhovoru zároveň dodal, že kód, kterým americký prezident může vydat rozkaz k jadernému útoku, je poměrně krátký. "Dohromady je to asi jako vzkaz na Twitteru - 140 znaků."

Trump: Pokud nebudeme mít jinou možnost, zničíme Severní Koreu | Video: The White House
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 hodinami

Hoffenheim smetl Kolín pěti góly, ale zranil se Kadeřábek

Fotbalisté Hoffenheimu v dnešní předehrávce osmého kola německé ligy rozstříleli 5:0 Kolín nad Rýnem. V dresu vítězů kvůli zranění zápas nedohrál český obránce Pavel Kadeřábek.

Devětadvacetiletý reprezentant nejprve rozjel akci, po které v 31. minutě Ihlas Bebou otevřel skóre, vzápětí ale musel střídat. Kadeřábek fauloval Kingsleyho Ehizibuea, jenž mu nepříjemně spadl na pravou nohu.

Bebou poté ve 49. minutě přidal druhý zásah a na 3:0 zvýšil o dvě minuty později Christoph Baumgartner. V závěru debakl dokonali Dennis Geiger a Stefan Posch. Hoffenheim se díky výhře posunul na osmé místo, Kolín je sedmý.

Německá fotbalová liga - 8. kolo:

Hoffenheim - Kolín nad Rýnem 5:0 (31. a 49. Bebou, 51. Baumgartner, 74. Geiger, 87. Posch).

Tabulka:

1. Bayern Mnichov 7 5 1 1 24:7 16
2. Leverkusen 7 5 1 1 20:7 16
3. Dortmund 7 5 0 2 19:13 15
4. Freiburg 7 4 3 0 11:5 15
5. Wolfsburg 7 4 1 2 9:8 13
6. Union Berlín 7 3 3 1 10:9 12
7. Kolín nad Rýnem 8 3 3 2 13:14 12
8. Hoffenheim 8 3 2 3 17:11 11
9. Lipsko 7 3 1 3 15:7 10
10. Mohuč 7 3 1 3 7:5 10
11. Mönchengladbach 7 3 1 3 9:10 10
12. Stuttgart 7 2 2 3 12:13 8
13. Eintracht Frankfurt 7 1 5 1 8:10 8
14. Hertha Berlín 7 2 0 5 8:20 6
15. Augsburg 7 1 2 4 3:13 5
16. Bielefeld 7 0 4 3 3:10 4
17. Bochum 7 1 1 5 4:16 4
18. Fürth 7 0 1 6 5:19 1
Aktualizováno před 6 hodinami

Další dodavatel energií končí. Po Bohemia Energy oznámili konec i A-PLUS a Kolibřík

Po Bohemia Energy končí v Česku s dodávkami elektřiny a plynu další dodavatelé. V pátek konec dodávek elektřiny a plynu oznámil Kolibřík energie s 28 000 klienty, ve čtvrtek se rozhodla ukončit dodávky plynu firma A-PLUS Energie se 150 odběrnými místy. Vyplývá to z oznámení společností a informací na webu Operátora trhu s elektřinou (OTE). Kolibřík energie dnes oznámila pozbytí možnosti dodávat elektřinu a plyn od úterý 19. října. Dodávky plynu od společnosti A-PLUS se zastaví od pátku 22. října. Zákazníci firem bez energií nezůstanou, dodávky jim zajistí takzvaný dodavatel poslední instance.

Kolibřík energie jako důvod ukončení činnosti uvedla stávající energetickou krizi v Evropě, kterou symbolizuje raketový růst cen. Krize je pro firmu extrémně složitá. "Kolibřík energie byl založen coby komunitní projekt, který preferuje společenskou odpovědnost nad ziskem. Za stávající situace na energetických trzích nejsme schopni zajistit dodávky elektřiny a plynu za sjednaných podmínek," uvedla firma ne webu.

Ve středu oznámila rozhodnutí o ukončení dodávek plynu a elektřiny zákazníkům skupina Bohemia Energy, která je největším uskupením alternativních dodavatelů energií v Česku se zhruba 900 000 odběrných míst.

Zdroj: Ekonomika
Aktualizováno před 7 hodinami

V Libanonu zatkli v souvislosti se čtvrteční střelbou v Bejrútu 19 lidí

V Libanonu pozatýkali v souvislosti se čtvrteční střelbou v Bejrútu 19 lidí. Informovala o tom v pátek tamní média. Čtvrteční násilí si vyžádalo životy sedmi lidí a desítky zraněných. Dnes se v zemi neotevřely školy, banky ani vládní budovy, držel se smutek a konaly se pohřby obětí.

V části hlavního města, které ve čtvrtek připomínalo válečnou zónu, na bezpečnost dohlíželi vojáci.

Násilnosti v Bejrútu propukly ve čtvrtek při protestu svolaném šíitskými hnutími Hizballáh a Amal, která požadují odvolání soudce Tárika Bitára, jenž vyšetřuje loňskou ničivou explozi v bejrútském přístavu. Výbuch téměř tří tisíc tun špatně uskladněného dusičnanu amonného zabil přes 200 lidí a více než 6000 dalších zranil. Mnozí Libanonci explozi považují za další důsledek nedbalosti a korupce mezi vysokými politiky. Hizballáh a Amal soudce Bitára viní z podjatosti.

Mnozí z účastníků čtvrtečního protestu byli ozbrojeni. Kdo začal střílet, není jasné. Konfrontace nicméně vyústila v několik hodin trvající přestřelky v místě, které bylo za občanské války v letech 1975 až 1990 frontovou linií oddělující muslimské a křesťanské části Bejrútu. Čtvrteční události mnohým konflikt připomněly a představují další ránu pro zemi, která se již několik let potýká s devastující ekonomickou krizí provázenou hyperinflací, rostoucí chudobou a nezaměstnaností i častými výpadky proudu.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Do Maďarska dorazilo 50 českých policistů, kteří budou pomáhat hlídat hranice

Do Budapešti v pátek dorazilo 50 českých policistů, kteří mají pomáhat s ochranou vnější hranice schengenského prostoru na maďarsko-srbské hranici. Informovala o tom tisková agentura MTI. Česká policie na Twitteru upřesnila, že kontingent bude dva měsíce působit v okolí města Szeged.

"Čeští policisté naposledy pomáhali s ostrahou hranice v Maďarsku před šesti lety," poznamenala česká policie na svém twitterovém účtu.

Současné nasazení padesáti českých policistů v Maďarsku schválila na konci září vláda. O možnosti personální pomoci v podobě vojáků či policistů hovořil premiér Andrej Babiš při nedávné návštěvě Maďarska, krátce před českými parlamentními volbami. Náklady na misi činí zhruba 50 milionů korun.

Zástupce maďarského policejního šéfa Zoltán János Kuczik dnes při uvítání českých policistů mluvil o rostoucím migračním tlaku, který označil za "vážnou hrozbu pro Evropu."

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Tělo oběti z německých povodní se našlo v 300 kilometrů vzdáleném nizozemském Rotterdamu

Tělo ženy pohřešované po dramatických záplavách, které zasáhly západ Německa v červenci, bylo nyní nalezeno až v nizozemském přístavním městě Rotterdam, více než 300 kilometrů po proudu řek Ahr a Rýn. Informovala o tom dnes německá policie.

Tělo se našlo už před několika týdny, řekl agentuře AFP policejní mluvčí. Identifikaci oběti podle něj umožnila analýza DNA. Oběť patrně strhla rozvodněná řeka Ahr, která je přítokem Rýna. Jeho proud tělo pravděpodobně donesl až do ústí veletoku do Severního moře v Rotterdamu, který je největším evropským přístavem.

Záplavy v německých spolkových zemích Porýní-Falc a Severní Porýní-Vestfálsko si vyžádaly 182 mrtvých. Dva lidé jsou nadále nezvěstní.

Zdroj: ČTK
Další zprávy