Málo známá poušť v americkém Novém Mexiku u jižních hranic byla ve čtyřicátých letech minulého století až na pár rodin, které poblíž bydlely, opuštěná. Původní obyvatelé oblast pojmenovali "Jornada del Muerto" (Cesta mrtvého muže).
Před 75 lety, 16. července 1945 v 5:29 lokálního času, se v té době už vojenská oblast zapsala do dějin jako místo, kde byla poprvé odpálena atomová bomba. Nesla název Trinity.
“It produced more light and heat than the sun. Ash fell for days afterward.”
— The New York Times (@nytimes) July 15, 2020
The 75th anniversary of what’s known as the Trinity explosion, the world’s first nuclear weapon test, comes as tensions over nuclear devices intensify. https://t.co/Cj10i18ros
"Nebyla to první volba pro Trinity. Zvažovala se i jiná místa: Colorado, ostrovy na jih od Texasu, nebo dokonce jeden z Channelových ostrovů u Kalifornie," vypráví pro magazín National Geographic Bob Eckles, který 30 let pracoval jako mluvčí vojenské oblasti. "Bylo to ale uprostřed ničeho a zároveň relativně blízko vědeckému komplexu Los Alamos, kde se bomba vyráběla," doplňuje muž, který je již v důchodu.
"Nikdo z přítomných nikdy neviděl, neslyšel ani necítil explozi tak ničivé síly," popisuje magazín sílu bomby, jejíž střed tvořilo radioaktivní plutonium o hmotnosti šest kilogramů. Výbuch dosáhl až do výšky čtyři a půl kilometru, podstatně výš, než vědci očekávali. Podle očitých svědků začal velmi silným zábleskem bílého světla, jasnějšího než polední slunce. Ten se postupně spolu s prachem rozšiřoval a měnil tvar a barvu.
Lidé, co výbuchu přihlíželi z bunkru 27 kilometrů daleko, ucítili vlnu horka. Jednomu vědci, který explozi sledoval z osmikilometrové vzdálenosti a stál mimo úkryt, to dokonce podrazilo nohy.
Pláč, smích a ticho
"Zdálo se, že to nikdy neskončí. Přáli byste si, aby to už přestalo, a přitom to trvalo asi dvě sekundy. Nakonec bylo po všem a my jsme se podívali na místo, kde byla bomba. Byl tam ohromný balon ohně, který rostl a rostl, a jak rostl, duněl," cituje nezisková organizace Atomic Heritage Foundation držitele Nobelovy ceny za fyziku Isidora I. Rabiho, který explozi sledoval.
"Právě se zrodila nová věc, nová kontrola, nové porozumění, které člověk získal nad přírodou."
"Několik lidí se smálo, několik plakalo, většina lidí byla potichu," vzpomínal později vedoucí projektu, teoretický fyzik J. Robert Oppenheimer. "Já si vzpomněl na větu z hinduistické knihy Bhagavadgíta: ‘Nyní jsem se stal Smrtí, ničitelem světů.'"
Explozi však nesledovali jen pozvaní vědci, ale také lidé, co na bombě pracovali a přijeli z vědeckého komplexu nelegálně. Jedním z nich byl i výzkumník Fred Vaslow, který spolu s kolegy nasbíral dostatek kuponů na příděl nafty, aby se na místo dostali. Zastavili na vyhlídce 40 kilometrů daleko od výbuchu.
"Viděli jsme, jak se na nás řítí ten mrak, a utekli jsme odtamtud tak rychle, jak to jen šlo," popsal svůj zážitek pro specializovaný server zaznamenávající historii Projektu Manhattan, jak se vývoj americké atomové bomby jmenoval.
Přestože šlo o tajnou vojenskou operaci, zcela utajit ji nebylo možné. Lidé cítili následky výbuchu až ve 290 kilometrů vzdáleném městě Gallup. Zvuk doprovázející explozi byl tak silný, že se místní hasiči rozjeli k městské zbrojnici s obavami, zda nevybuchla. Tlaková vlna rozbila okna domů, které byly podle stránek americké armády až 190 kilometrů vzdálené. Druhý den se v novinách objevilo oznámení, že šlo o explozi skladu munice.
Co se skutečně stalo, zjistili lidé až o tři týdny později, kdy Američané shodili atomovou bombu na japonskou Hirošimu. Zabila desítky tisíc lidí, další zemřeli na následky nemocí způsobených radiací.
"Dá se říct, že to odstartovalo dobu nukleární," řekla americkému deníku New York Times Jennifer Mackbyová z Federace amerických vědců. "Otevřelo to úplně novou kategorii destrukce," dodává.
Varovný dopis
Američané začali na bombě pracovat po varovném dopise, který v době druhé světové války poslal tehdejšímu prezidentovi Franklinu D. Rooseveltovi fyzik Albert Einstein. Spolu s dalšími vědci obeznámenými s plány nacistického Německa mu napsal, že země pracuje na bombě, která by při výbuchu na lodi v přístavu "zničila celý přístav a s ním i přilehlé oblasti".
Americká vláda proto investovala do vývoje podobné bomby obrovskou sumu (tehdejší dvě miliardy dolarů, což by nyní byl patnáctinásobek) a přidělila na projekt až 130 tisíc lidí, kteří často ani nevěděli, na čem pracují, uvádí National Geographic.
V té době už Němci od vývoje bomby upustili, píše Organizace pro kontrolu úplného zákazu jaderných zkoušek (CTBTO), protože neměli uspokojivé výsledky.
Turisté i odpůrci
Místo v americké poušti dosud aktivně využívá armáda na testování nových zbraní, dvakrát do roka se sem však mohou podívat turisté. Prohlédnou si tak například kráter, který po výbuchu zůstal.
Trinity Site Obelisk pic.twitter.com/f7eH5JWCMx
— jacob eigengain (@jacobeigengain) February 16, 2016
Podle reportéra časopisu National Geographic, který oblast nedávno navštívil, kráter není příliš hluboký a jeho tvar připomíná talíř. Prohlubeň na umístění bomby je jen tři metry hluboká. Lidé se mohou vyfotit také s obeliskem, na kterém je plaketa s nápisem "Oblast Trinity, kde 16. července 1945 explodovala první atomová bomba na světě".
Radiace na místě se údajně pohybuje v normě. "Mnoho lidí říká, že čekali celý svůj život, aby mohli toto místo navštívit. Ale podle mé zkušenosti platí, že když jednou přijedete do oblasti Trinity, už se sem znovu vracet nemusíte," řekl reportérovi průvodce Drew Hamilton.
Trinity Site on Saturday afternoon, White Sands Missile Range.
— Grendel (@David_Woodbury) October 6, 2019
Ground Zero for the detonation of the first atomic bomb (In July 16, 1945) is open to the public on two days per year. pic.twitter.com/nIeqH8eMLm
Turistický server Roadtrippers ovšem připomíná, že ne všichni vnímají oblast pozitivně. Kdo se k ní vydá po silnici, míjí cedule s nápisy jako "Oběti Trinity" nebo "Make peace, not war" ("Mír, ne válku"), které vytvořila skupina s názvem The Trinity Downwinders (Lidé žijící po větru od Trinity). Jejím cílem je, aby vláda Spojených států poskytla občanům zasaženým radiací z výbuchu odškodné nebo jim poskytla lepší zdravotní péči.
