"Vylepšete si pas," láká na svoje služby poradenská společnost Henley & Partners, která zprostředkovává nákup cestovních dokladů a víz. Její žebříček hodnoty cestovních dokladů, seřazený podle toho, kam všude svému držiteli otevírají dveře, patří mezi nejcitovanější. "Poptávka je větší, než jsme kdy viděli," popisuje stávající situaci pro týdeník Economist Paddy Blewer, jeden ze zástupců firmy.
Potvrzuje tak pozorování analytiků, že pandemie covidu-19 způsobila výrazný nárůst zájmu o takzvanou "investiční migraci". Při ní si lidé pořizují dodatečné občanství k tomu, se kterým se narodili. Důvodem mohou být výhodnější daňové podmínky nebo třeba přístup ke studiu.
V poslední době si ale podle Christiana Nesheima, editora odborného magazínu Investment Migration Insider, pořizuje náhradní pas řada bohatých obyvatel států, které byly ještě donedávna naopak cílovými destinacemi. V prvních devíti měsících letošního roku například projevilo zájem o tuto službu dvakrát více Američanů než loni.
V minulém roce mohli také Američané vyjet bez speciálního povolení do 185 zemí světa. Z nejnovější aktualizace žebříčku Henley & Partners vyplývá, že nyní jich je pouze 75.
Žebříček konkurenční společnosti Arton Capital při zohlednění aktuálních koronavirových pravidel označuje za nejmocnější pas světa ten belgický, Spojené státy se oproti loňsku propadly až na 18. místo, mezi Malajsii a Albánii. Česko je, zejména díky členství v Evropské unii a schengenské zóně volného pohybu, čtvrté.
Nejčastější příčinou omezení, která limitují i Čechy, je výrazné rozšíření koronaviru v zemi. Jinde přestala velvyslanectví vydávat povolení k pobytu, další státy mají hranice až na výjimky uzavřené. Omezení se často liší podle státní příslušnosti cestovatelů, takže mít v zavazadle víc pasů může pohyb po světě usnadnit.
Pas za miliony
Občanství na prodej nabízí několik zemí. Především jsou mezi nimi malé ostrovy v Karibiku a Pacifiku - Antigua a Barbuda, Dominika, Grenada, Svatý Kryštof a Nevis nebo Vanuatu. Ale také Jordánsko, Turecko, Rakousko, Bulharsko, Malta a do konce letošního listopadu i Kypr. Tamní vláda nicméně minulý týden program ukončila poté, co investigativní reportáž televize Al Jazeera odhalila případ, ve kterém předseda parlamentu neváhal přislíbit občanství ani figurantovi, jenž vystupoval jako soudně trestaný čínský obchodník.
Podobné programy znamenají pro tyto země milionové příjmy. Na Kypru, který má podle aktuálního žebříčku pátý nejsilnější pas, bylo dosud možné doklad získat výměnou za investici ve výši dva miliony eur (54 milionů korun). Na Maltě, které patří třetí příčka, si zájemce vystačí s polovinou sumy - část musí vložit do speciálního fondu v rámci státního rozpočtu, část investovat do dluhopisů a za zbytek peněz si pořídit nebo pronajmout nemovitost.
Na malých odlehlých ostrovech jsou částky i výrazně nižší, například tato reklama nabízí "skvělý plán B" v podobě grenadského pasu pro rodinu s až dvěma dětmi za zhruba půl milionu dolarů (asi 12 milionů korun).
"Tohle odvětví v turbulentních časech prospívá," tvrdí analytik Nesheim. Podle něj se byznysu s pasy začalo dařit zejména po světové finanční krizi v letech 2007 až 2008. Na začátku letošního roku ho stejně jako většinu jiných odvětví spojených s cestováním zmrazila pandemie, nyní ale zažívá boom. Neuvadá poptávka ani po "pouhých" statusech rezidenta, které za úplatu nabízí i Velká Británie, Nový Zéland nebo Spojené státy - ačkoliv s mnohaletou čekací lhůtou.
Největší poptávka přichází z Číny, kde bohatí zájemci nejčastěji usilují právě o rezidentský status ve Spojených státech. A jak si všímají analytici, koronavirus ani zhoršující se vztahy mezi Pekingem a Washingtonem poptávku nesrazily. Naopak ještě vzrostla, mimo jiné kvůli čínskému útoku na autonomii Hongkongu, kde od června může pevninská Čína mnohem účinněji pronásledovat své odpůrce.
Stopka "zlatým vízům" v EU
Vyšší zájem hlásí také Indie nebo Rusko. Britové zase víc než dřív hledají způsoby, jak zůstat po brexitu občany Evropské unie. Na Blízkém východě je pak stále oblíbenějším artiklem turecký pas.
Podle Bruna L’ecuyera z Rady pro investiční migraci, která zastupuje zájmy firem podnikajících v oboru, vydala Ankara jen mezi letošním březnem a květnem přes čtyři tisíce speciálních dokladů. L’ecuyer také tvrdí, že kupované cestovní pasy přestávají být zbožím určeným jen pro nejmovitější lidi.
V Evropě se mezitím proti "zlatým vízům" snaží zakročit Evropská komise. Vadí jí, když země jako Kypr nebo Malta nabízí své, a tím pádem automaticky i evropské občanství, aniž by od zájemců požadovaly kromě peněz "skutečnou vazbu na zemi". Evropský pas přitom držitele opravňuje k volnému pohybu, přístupu ke školství nebo zdravotní péči a řadě dalších výhod života v EU. Vzhledem k tomu, že Kypr s praxí brzy skončí sám od sebe, riskuje nyní Malta sankce z Bruselu.
Video: Sedm měsíců v Peru. Japonský turista byl jediným návštěvníkem Machu Picchu
